|
|
Maastrichtská konvergenční kritéria a jejich plnění Českou republikou
Hrdinová, Pavla ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voříšková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce zhodnocuje vývoj a vhodnost nastavení maastrichtských kritérií od jejich vzniku. Práce analyzuje aktuální stav sladěnosti členských zemí eurozóny a sledované veličiny porovnává s českou ekonomikou. Dále práce vyhodnocuje plnění maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou a její připravenost na přijetí jednotné měny. Závěrem se práce zabývá zkoumáním potencionálních přínosů a rizik spojených se zavedením eura v ČR. Poukazuje také na stále větší prohlubování evropské integrace a implementaci institucionálních změn ve fungování měnové unie, čímž se mění podmínky vstupu a nové finanční a institucionální závazky plynoucí z případného členství v eurozóně.
|
|
|
Příčiny a důsledky odlišného tempa nominální konvergence v zemích Visegradu
Navrátil, Josef
Navrátil, J. Příčiny a důsledky odlišného tempa nominální konvergence v zemích Visegrádu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. V této práci je analyzován průběh nominální konvergence v zemích Visegrádské čtyřky v letech 1989 - 2013. Jako nominální konvergence je chápáno plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií, vývoj inflace a komparativních cenových hladin v jednotlivých zemích. Tyto hodnoty jsou komparovány s průměrem eurozóny či Evropské unie. Z výsledků vyplývá, že ač jde svým způsobem o velice podobné země, vykazují odlišné výsledky jak v plnění konvergenčních kritérií, tak ve vývoji cenových hladin. V závěru práce je provedena diskuse o přijetí eura v těchto zemích.
|
|
|
Analýza připravenosti ČR, Polska a Maďarska na přijetí eura
Tesař, Jakub ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Cílem této práce je posoudit připravenost České republiky, Maďarska a Polska na přijetí eura. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část přibližuje historii Evropské měnové unie. Druhá část se zabývá vývojem české, maďarské a polské ekonomiky v letech po jejich transformaci v tržní ekonomiky. V poslední části práce jsou rozebrána Maastrichtská konvergenční kritéria společně s kritérii reálné konvergence, přičemž se práce snaží zhodnotit jejich aktuální plnění sledovanými zeměmi.
|
|
|
Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny
Klumparová, Adéla ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Bakalářská práce "Analýza stavu připravenosti ČR na přijetí jednotné evropské měny" se zabývá problematikou přistoupení České republiky k eurozóně. V první kapitole je čtenář obeznámen s historickým vývojem evropské měnové integrace, na což ve druhé kapitole navazuje integrace ČR do této měnové unie a její závazek přijmout euro zakotvený v Maastrichtské smlouvě. Třetí kapitola je zaměřena na nominální konvergenční kritéria a dosažený stupeň jejich plnění Českou republikou. V další části práce je za pomoci důkladné analýzy hodnocena samotná připravenost ČR na přijetí eura, která je posuzována z hlediska strukturální podobnosti a hospodářské sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny, a také z hlediska schopnosti ekonomiky tlumit dopady asymetrických šoků vznikajících po vstupu ČR do měnové unie. Tato kapitola je tedy zaměřena na hodnocení cyklické a strukturální sladěnosti České republiky se zeměmi eurozóny a na existenci a funkci přizpůsobovacích mechanismů. Dále jsou v práci zmiňována pozitiva a negativa vyplývající z přistoupení ČR k eurozóně, která jsou demonstrována na konkrétním případu Slovenské republiky.
|
|
|
Cesta koruny do eurozony - očekávané efekty, rizika
Foniok, Karel ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce je posoudit připravenost České republiky na vstup do eurozóny z hlediska plnění kritérií nominální a reálné konvergence a analyzovat potenciální přínosy a náklady spojené s tímto aktem. První část stručně popisuje historii evropské měnové integrace a mapuje teoretické aspekty spojené s fungováním měnové unie. Následující část se týká již samotného problému přijetí eura v České republice. Práce by zde měla podrobit analýze současný stav plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupeň sladěnosti České republiky s eurozónou. Zaměřím se rovněž na dopady přijetí společné evropské měny a na současné problémy eurozóny, které by mohly značně ovlivnit celkovou strategii a postoj České republiky k přijetí eura.
|
|
|
Dopady finanční krize na veřejné finance v ČR
Kolísková, Lucie ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Roženský, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a zhodnocením dopadů globální finanční a ekonomické krize, implementovaných protikrizových opatření a dalších legislativních úprav na veřejné finance České republiky v letech 2009 až 2011. V první části práce dochází k objasnění samotného pojmu "finanční krize", analýze a popisu mechanismu vzniku globální finanční a ekonomické krize včetně identifikace příčin, rozsahu a dopadů do reálné ekonomiky v celosvětovém měřítku. Druhá část práce se zabývá již konkrétní analýzou vlivu krize na Českou republiku a hospodaření veřejného sektoru s důrazem na příjmovou, výdajovou stránku státního rozpočtu a bilanci hospodaření včetně zhodnocení vlivu finanční a ekonomické krize na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií ve sledovaném období. V závěru práce jsou syntetizovány získané poznatky a formulována doporučení, která vyplývají z analýzy.
|
|
|
Eurozóna v historickém kontextu
Hankeová, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Froňková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje současnou situaci eurozóny z pohledu historického vývoje. Příčiny problémů hledá v rozhodnutích učiněných již během počátků hospodářské a měnové integrace. Formování Evropské měnové unie je podrobněji zkoumáno od vzniku Evropského měnového systému až po zavedení jednotné měny v roce 2002, přičemž je upozorňováno na zásadní odchylky, které můžeme mezi členy v průběhu utváření unie pozorovat. Jednotnost eurozóny je prvně hodnocena na základě nominálních konvergenčních kritérií, poté dle teorie optimálních měnových oblastí. V závěru práce jsou nastíněny tři scénáře, dle nichž se budoucnost eurozóny může odvíjet.
|
|
| |
|
|
Cesta koruny do Eurozony - využití zkušeností Slovenské republiky
Jelínek, Tomáš ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Česká republika zatím nevstoupila na rozdíl od Slovenské republiky do Eurozóny. Cílem mé bakalářské práce je podívat se na to, jak vypadá současná situace ČR ohledně přijetí eura a zároveň se věnovat právě zkušenostem SR se zavedením této měny. První kapitola popisuje historický vývoj měnové integrace v Evropě od poválečných let až po realizaci poslední fáze projektu HMU. Druhá část se věnuje celému procesu zavedení eura na Slovensku. Poslední třetí kapitola pojednává o cestě české koruny do Eurozóny.
|
|
|
Eurozóna jako (ne)jednotná měnová zóna
Pařízek, Jiří ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Práce se zabývá analýzou současné situace v Evropské měnové unii (eurozóně). Jsou zahrnuty oba přístupy klasické i moderní teorie optimálních měnových oblastí a maastrichtská konvergenční kritéria (inflace, dlouhodobé úrokové sazby, deficit státního rozpočtu a státní dluh v poměru k HDP). Tyto prostředky jsou použity k posouzení jednotnosti měnové oblasti. Teoretická východiska teorie optimálních měnových oblastí a její vývoj, přínosy a náklady společné měny a krátká historie evropské měnové integrace, jsou uvedeny v prvních třech částech. Splnění maastrichtských konvergenčních kritérií je považováno za indikátor připravenosti země pro vstup do eurozóny. Ve čtvrté části je proto provedena analýza jejich plnění v letech 1999-2010 ve členských státech. Dále je diskutováno zhodnocení eurozóny dle kritérií OCA z klasického a moderního pohledu. Na závěr je uveden očekávaný vývoj Evropské měnové unie s ohledem na současnou dluhovou krizi.
|
host ::
RSS.