|
|
Imunoterapie diabetu 1. typu pomocí tolerogenních dendritických buněk
Grohová, Anna ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je charakterizován hyperglykémií vedoucí k život ohrožujícím komplikacím. Na jeho patogenezi má významný podíl nežádoucí imunitní reakce způsobující destrukci β-buněk pankreatu. Současná jediná terapie je subkutánní podávání inzulinu, která však nezabrání tranzientním hyperglykémiím. To negativně ovlivňuje metabolické a buněčné procesy v organismu. Buněčná terapie nabízí strategii zaměřenou přímo na modulaci škodlivé autoimunitní reakce, a tedy více cílenou léčbu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Tato práce pojednává o dvou supresivních buněčných typech, které mají potenciál tuto autoimunitní reakci utlumit. První část práce se týká přípravy tolerogenních dendritických buněk (tDC) a testování jejich stabilního supresivního fenotypu v prozánětlivém prostředí. tDC si udržují v prozánětlivém prostředí stabilní inhibiční fenotyp, schopnost tlumit antigenně-specifickou T buněčnou odpověď a indukovat T regulační lymfocyty, což je klíčové pro případnou klinickou aplikaci. Práce zároveň ukazuje, že stav metabolické kompenzace diabetických pacientů ovlivňuje supresivní funkci tDC. Druhá část práce je zaměřena na skupinu myeloidních supresivních buněk (MDSC), které vykazují vyšší zastoupení u pacientů s T1D i jejich prvostupňových příbuzných. MDSC jsou schopné tlumit proliferaci...
|
|
|
Use of polymer prodrugs containing cucurbitacin D for the treatment of experimental tumors
Hrabánková, Klára ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Chemoterapie je stále nejběžněji používaný typ protinádorové terapie. Většina chemoterapeutik obecně inhibuje proliferující buňky a necílí selektivně na nádorové buňky. Chemoterapie je spojena s vedlejšími účinky, které lze částečně omezit využitím polymerních nosičů konjugovaných s nízkomolekulárními léčivy. Vazba léčiva na polymer zlepšuje jeho rozpustnost ve vodných roztocích, snižuje systémovou toxicitu a pasivně jej cílí přímo do nádoru prostřednictvím efektu zvýšené propustnosti a retence. Práce je zaměřena na testování polymerních konjugátů založených N-(2-hydroxypropyl)methacrylamidu (HPMA) nesoucího cucurbitacin D (CuD), přirozeně se vyskytující sloučeninu s potenciální protinádorovou aktivitou. Mechanismus účinku dosud není objasněn, ale několik studií popisuje inhibici fosforylace a dimerizace signal transducer and activator of transcription 3 (STAT3) transkripčního faktoru, který je overexprimován u řady nádorových linií a hraje roli v diferenciaci myeloidních supresorových buněk (MDSCs). V této diplomové práci jsme zkoumali terapeutický účinek HPMA kopolymerů na bázi CuD v kombinované terapii s jinými polymerními chemoterapeutiky. Cytotoxický účinek polymerních konjugátů s CuD byl patrný in vitro u několika modelových nádorových linií. In vivo léčebné experimenty ukázaly, že kopolymery...
|
|
|
Imunitní odpověď a nádorové mikroprostředí při léčbě polymerními cytostatiky
Malátová, Iva ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Stollinová Šromová, Lucie (oponent)
Chemoterapie je stále jednou z nepoužívanějších protinádorových terapií. Většinou jde o inhibici proliferace rychle se dělících buněk, není tedy selektivní vůči nádorovým buňkám. Díky tomu se s chemoterapií pojí mnoho nežádoucích vedlejších účinků. Nevýhodné vlastnosti chemoterapeutik je možné do značné míry eliminovat použitím konjugátů polymerů s nízkomolekulárními léčivy. Příkladem takového konjugátu je HPMA polymer s navázaným doxorubicinem. Kromě vlastností získaných vazbou na polymer, jako je dosažení rozpustnosti ve vodných roztocích, snížení systémové toxicity, zvýšení maximální tolerované dávky nebo pasivní cílení pomocí EPR efektu, se při terapii tímto léčivem využívá i faktu, že doxorubicin indukuje imunogenní buněčnou smrt. Bylo již prokázáno, že po úplném vyléčení experimentálních myší pomocí polymerních konjugátů HPMA s doxorubicinem u části myší vzniká dlouhodobá rezistence vůči opětovné inokulaci letální dávkou nádorových buněk. Rezistence je specifická vůči konkrétnímu typu nádoru, ze kterého byla myš vyléčena a důležitou roli zde hrají CD8+ cytotoxické T lymfocyty a IFNγ. V této práci jsme sledovali změny v zastoupení imunitních populací a jejich aktivačních markerů po léčbě polymerními konjugáty na bázi HPMA s doxorubicinem a volným doxorubicinem v porovnání s neléčenými...
|
host ::
RSS.