Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
NK cell involvement in the pathogenesis of autoimmune arthritis
Richter, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Hromadníková, Ilona (oponent) ; Turánek, Jaroslav (oponent)
Revmatoidní artritida, jakožto jedno z nejčetnějších autoimunitních onemocně- ní vůbec, představuje celosvětový problém. Navzdory častému výskytu této choroby nebyla její patogeneze dosud zcela objasněna. Revmatického procesu se účastní řada imunitních buněk od antigen-prezentujících buněk po T, B a NK buňky. V této práci jsme se zaměřili na NK buňky exprimující repertoár aktivačních a inhibičních recepto- rů, které ovlivňují jejich funkci ve zdraví i nemoci. Zaměřili jsme se na analýzu funkce NK buněk a popsali možnosti její modulace revmatickými autoantigeny a multivalent- ními glykodendrimery nesoucími 4 (GN4C) nebo 8 (GN8P) N-acetyl-glukosaminových skupin. Jejich efekt na NK buňky a glykosylační dráhy byl studován in vitro. In vivo stu- die provedená na kolagenem-indukované artritidě (CIA) - myším modelu RA - byla provedena ke zjištění efektu těchto látek na rozvoj klinických příznaků choroby a vy- brané imunitní parametry. Srovnání NK-buněčné cytotoxicity u pacientů s RA, dalšími zánětlivými one- mocněními a u zdravých dárců prokázalo její poškození především právě u pacientů s RA. NK buňky periferní krve reagovaly na glykokonjugát GN8P inhibicí své efektoro- vé funkce u vzorků s vysokou expresí CD161. Exprese mRNA pro glykosyltransferázu MGAT5 byla zvýšena v synoviocytech pacientů, ale ne v...
Lidský polyomavirus izolovaný z karcinomu Merkelových buněk
Vochozková, Petra ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Lidské polyomaviry patří do rodiny Polyomaviridae. Do dnešní doby bylo objeveno pět lidských polyomavirů (BK, JC, KI, WU a MCV). První část práce se zabývá průběhem infekce polyomaviry. Tyto malé neobalené viry vnikají do hostitelské buňky receptorem zprostředkovanou endocytózou. Cestou přes ER se dostávají do jádra, kde se virus množí a exprimuje proteiny. Infekce se objevuje už v raném dětství a u zdravých jedinců zůstává virus skryt bez příznaků. Ovšem při oslabení imunitního systému je virus schopen reaktivace a u některých polyomavirů může být příčinou některých onemocnění. Druhá část práce je zaměřena přímo na MCV. Genom MCV byl před dvěma lety nalezen v karcinomu Merkelových buněk (MCC). MCV infikuje Merkelovy buňky a jeho DNA se integruje do genomu hostitelské buňky. MCV lze v části nádorů detekuje použitím metody PCR. Stejnou metodou se také v MCC našly virové sekvence kódující část velkého a malého T antigenu, ze kterých se v buňkách nádoru exprimuje významné množství onkoproteinů. V souvislosti s výskytem BK či JC virů v nádorech tyto faktory naznačují významnou roli MCV při vzniku nádoru. Studium může pomoci k objevení nových přístupů pro léčbu MCC a jiných biologicky podobných nádorů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.