|
|
Analýza antimikrobiálních peptidů v jedových žlázách čmeláků
Janechová, Daniela ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Monincová, Lenka (oponent)
Rozšiřující se rezistence bakterií na tradiční antibiotika podpořila zájem o nalezení nových látek k jejich výrobě. Antimikrobiální peptidy mají srovnatelné účinky s klasickými antibiotiky, ale odlišný mechanizmus působení, díky kterému nevyvolávají u bakterií rezistenci. Tyto peptidy byly charakterizovány ve všech formách mnohobuněčných organizmů. Jed blanokřídlého hmyzu obsahuje mnoho biologicky aktivních látek, mimo jiné i antimikrobiální peptidy. Z tohoto důvodu byla tato práce zaměřena na získávání sekvencí antimikrobiálních peptidů z vybraných druhů čmeláků (zemního, zahradního, rokytového, lučního, hájového, skalního, proměnlivého a pačmeláka českého). Izolace jedových extraktů byla prováděna metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s obrácenými fázemi. Následná analýza byla prováděna pomocí metod hmotnostní spektrometrie, laserovou ionizací za spoluúčasti matrice ve spojení s průletovým analyzátorem a ionizací elektrosprejem s hybridním analyzátorem lineární iontové pasti s orbitrapem. Pro nalezené peptidy byly sekvence určeny tandemovou hmotnostní spektrometrií metodou "de novo" a Edmanovým odbouráváním. V této práci bylo charakterizováno 17 sekvencí peptidů z extraktů jedových žláz čmeláků, pro které byla zjištěna antimikrobiální aktivita agarovým difuzním testem.
|
|
|
Analýza antimikrobiálních peptidů v jedových žlázách čmeláků
Janechová, Daniela ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Monincová, Lenka (oponent)
Rozšiřující se rezistence bakterií na tradiční antibiotika podpořila zájem o nalezení nových látek k jejich výrobě. Antimikrobiální peptidy mají srovnatelné účinky s klasickými antibiotiky, ale odlišný mechanizmus působení, díky kterému nevyvolávají u bakterií rezistenci. Tyto peptidy byly charakterizovány ve všech formách mnohobuněčných organizmů. Jed blanokřídlého hmyzu obsahuje mnoho biologicky aktivních látek, mimo jiné i antimikrobiální peptidy. Z tohoto důvodu byla tato práce zaměřena na získávání sekvencí antimikrobiálních peptidů z vybraných druhů čmeláků (zemního, zahradního, rokytového, lučního, hájového, skalního, proměnlivého a pačmeláka českého). Izolace jedových extraktů byla prováděna metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s obrácenými fázemi. Následná analýza byla prováděna pomocí metod hmotnostní spektrometrie, laserovou ionizací za spoluúčasti matrice ve spojení s průletovým analyzátorem a ionizací elektrosprejem s hybridním analyzátorem lineární iontové pasti s orbitrapem. Pro nalezené peptidy byly sekvence určeny tandemovou hmotnostní spektrometrií metodou "de novo" a Edmanovým odbouráváním. V této práci bylo charakterizováno 17 sekvencí peptidů z extraktů jedových žláz čmeláků, pro které byla zjištěna antimikrobiální aktivita agarovým difuzním testem.
|
|
|
Využití biologicky aktivních látek z rostlin pro prodloužení úchovy vybrané kořenové zeleniny
Krondlová, Marie ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
V současné době je kladen důraz na vysokou úroveň zpracování zemědělských produktů, speciálně na jejich lepší uchování. Zároveň je zde snaha o jejich ošetřování bez umělých chemických látek. Mezi často konzumovanou zeleninu patří kořenová, která díky různým rizikovým faktorům, jako je například poměrně dlouhé vegetační období, čelí mnoha možnostem poškození a znehodnocení. Zde tak vzniká příležitost využít vlastnosti přírodních látek, konkrétně silic. Jejich účinky se využívají v různých oborech, protože jsou považovány za bezpečné jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví či v rámci ošetřování potravinářských komodit. Tato práce se zaměřuje na testování antibakteriální aktivity několika z nich. Práce se věnovala především silici saturejkové, skořicové, hřebíčkové, tymiánové a silici z dobromyslu obecného. Jako zástupci kořenové zeleniny byly do práce vybrány petržel zahradní kořenová, mrkev obecná a celer miřík. Antibakteriální aktivita silic byla měřena pomocí bujonové mikrodiluční metody. Zelenina byla naočkována patogenními bakteriemi, hniloba se však nerozvinula na daných místech. Proto byl následně odebrán izolát z petržele a celeru, ze kterých bylo identifikováno pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI TOF několik dalších mikroorganismů. Vůči kterým byla opět testována v podmínkách in vitro minimální inhibiční koncentrace daných silic.
Prokazatelným pozitivním výsledkem bylo nalezení nejčastější minimální inhibiční koncentrace, a to 0,128 mg/ml, u skořicové silice. Silice se takto osvědčila proti osmi ze sedmnácti testovaných mikroorganismů. Ostatní testované silice prokázaly určitou inhibiční aktivitu proti alespoň jedné bakterii v in vitro podmínkách.
|
host ::
RSS.