|
|
Energetická bezpečnost Brazílie v kontextu klimatické změny
Vaněčková, Jana ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Práce zkoumá prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy diskurz energetické bezpečnosti v Brazílii. Na projevech dvou prezidentů a současně dvou prezidentských kandidátů v říjnových volbách 2022, Jaira Bolsonara a Luly da Silvy, je ilustrována konstrukce energetického diskurzu s cílem odhalit skryté vzorce a vztahy. Je zjišťován význam regionu Amazonie pro energetickou bezpečnost v kontextu klimatické změny, sekuritizace energetického sektoru, významné regiony Brazílie z hlediska energetické bezpečnosti, význam hydroenergetiky a obecně způsob, jakým je energetická bezpečnost konstruována oficiálním diskurzem, tj. ze strany vlády Brazílie. Časovým rámcem pro analýzu je období od roku 2002 do 2022. Analýza projevů odhalila, že významným regionem pro energetickou bezpečnost je zejména Severovýchodní a Severní region. K sekuritizaci energetického sektoru dle výsledků analýzy nedochází, jedná se však o politizované téma využívané jako nástroj v rámci mezinárodní a sociální politiky. Probíhá však sekuritizace životního prostředí v diskurzu Luly. Z analýzy dále vyplynulo, že energetická bezpečnost je pro oba prezidenty ohrožena nedostatečnou infrastrukturou a pro Bolsonara také vysokými cenami. Přestože hydroenergetika tvoří v současné době velký podíl elektrického mixu, prezidenti za cestu k...
|
|
|
Politická orientace a kontinuita zahraniční politiky v Brazílii: Srovnání zahraniční politiky Fernanda Henrique Cardosa a Luly da Silvy ve vztahu k USA
Chmelíková, Julie ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Brazílie vůči USA za vlády Fernanda Henrique Cardosa a Luly da Silvy. Cílem této práce je zjistit, zdali zvolení levicového prezidenta Luly mělo vliv na kontinuitu brazilské zahraniční politiky vůči USA. V práci je nejprve představen koncept autonomie v mezinárodních vztazích, který je následně zasazen do kontextu Jižní Ameriky a poté do kontextu samotné Brazílie. Druhá část nabízí vhled do některých aspektů politického systému Brazílie jako je například prezidentská diplomacie a koaliční prezidencialismus. Třetí a čtvrtá část jsou jádrem práce a zkoumají spolupráci Brazílie a USA na politické a ekonomické úrovni. Jak v rámci politické, tak ekonomické spolupráce jsou stanovena konkrétní témata, která jsou analyzována s cílem porovnání zahraniční politiky Cardosa a Luly. Celá práce dochází k závěru, že zatímco na úrovni politické spolupráce mezi USA a Brazílií se po nástupu Luly na post prezidenta se jedná o kontinuitu, na úrovni ekonomické panují spíše tendence diskontinuity.
|
host ::
RSS.