|
| |
|
|
Vliv podzemní vody na hydrologické sucho v nivě Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vlivu podzemní vody na období hydrologického sucha v nivě řeky Lužnice se zaměřením na interakci povrchových a podzemních vod. Niva Lužnice je jedinečný fluviální ekosystém typický svou pestrostí a přírodní hodnotou. Zejména horní část toku představuje velmi zachovalou říční nivu a vytváří dobré podmínky pro retenci vody. Stěžejní první část práce je zaměřena na zpracování literatury ohledně problematiky interakce povrchových a podzemních vod v říční nivě s příklady z ČR i ze světa, včetně charakteristiky podzemních vod. Zpracování literatury se rovněž zaměřuje na charakterizování typů sucha, jeho příčin a následků. Druhá část se zabývá vyhodnocením základních odtokových charakteristik a hydrologického sucha na Lužnice. Analýza je provedena na základě dlouhé datové řady z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně, oba profily jsou vzájemně porovnány za účelem zjištění korelace.
|
|
|
Dějiny řeky. Dolní tok řeky Lužnice
Prokop, František ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Summary: Dějiny řeky. Dolní tok řeky Lužnice. Cílem této práce je zachytit dějiny řeky. Tyto dějiny chápeme jako vztah mezi vodním tokem a člověkem. Jde o vztah dvou aktivních činitelů, který se vyvíjel v čase od vzájemné kooperace až po ovládnutí řeky člověkem a její posun do pasivní role. Domníváme se, že zachytit tento vztah je možné v těchto oblastech: vliv řeky na osidlování krajiny a tvorbu dopravní sítě, dopravní možnosti vodního toku, řeka jako zdroj vodní energie pro mlýny a pily, řeka jako zdroj vody a obživy, řeka jako hrozba. Vzhledem k rozsáhlosti tématu jsme zvolili pouze dolní tok řeky Lužnice v úseku město Tábor - ústí řeky do Vltavy a časové období do roku 1850 (nástup průmyslové revoluce). Rozborem přírodních podmínek v oblasti a posouzením dopravních cest jsme prokázali jednoznačný vliv vodního toku na vznik zdejších sídel. Důležitá sídla vznikla v místech říčních brodů a na křižovatkách obchodních cest. Nápadný řetěz osad vznikl podél toku řeky. Řeka také významně působila jako dopravní tepna a její tok byl hlavní podmínkou rozvoje voroplavby v oblasti jihovýchodních Čech. V tomto ohledu obsadila řeka Lužnice druhé místo mezi českými řekami, hned za Vltavou. Řeka také poháněla množství vodních provozů - na sledované části toku jsou to mlýny, valchy, pily, ale také hamry a papírny....
|
|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
|
Hydrologický režim horní Lužnice
Svoboda, Pavel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této studie je zhodnocení hydrologického režimu povodí horní Lužnice. Tok horní Lužnice představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Zejména na českém území řeka bohatě meandruje a v její nivě se nachází velké množství fluviálních jezer, ve kterých je možná bezpečná retence povodňových vod. První část práce se zabývá hydrografickou charakteristikou povodí. Stěžejní druhá část práce se zaměřuje na zhodnocení hydrologického režimu horní Lužnice, která je založeno především na vyhodnocení dlouhodobé datové řady z vodoměrné stanice Pilař. Z hlediska výskytu povodní a sucha v období 1965 až 2010 byl identifikován zvýšený výskyt obou jevů během posledních 10 let. Pro zhodnocení povodňových událostí v letech 2009 až 2011 bylo využito dat z monitoringu Katedry fyzické geografie a geoekologie, PřF UK Praha.
|
|
|
Centrum vodního lyžování Soběslav
Veselý, Tomáš ; Klubalová, Pavlína (oponent) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a zpracováním projektové dokumentace Centra pro vodní lyžování. Objekt je navržen v západní části města Soběslav, v lokalitě zaměřené na sportovní aktivity. Objekt tvoří zázemí pro letní sporty, zejména vodní lyžování a wakeboarding. Dále zde budou vybudována hřiště na míčové sporty a dráha na kolečkové brusle. Jedná se o třípodlažní nepodsklepený objekt s plochou střechou. Objekt je založen na základových železobetonových pasech a patkách. První nadzemní podlaží je vyzděno ze ztraceného bednění a částečně z monolitických konstrukcí. Druhé a třetí nadzemní podlaží je navrženo z keramických tvárnic POROTHERM. Toto zdivo je zatepleno pomocí vnějšího kontaktního zateplovacího systému. V západní části objektu je navržena provětrávaná fasáda. Stropní konstrukce jsou navrženy z předepjatých železobetonových panelů SPIROLL a částečně ze železobetonových desek. Objekt je členěn do několika provozních celků. Jsou to posilovna a její zázemí, restaurace s kuchyní, zázemím pro zaměstnance a potřebnými sklady, dále kavárna, prodejna sportovního vybavení, půjčovna vybavení pro vodní lyžování a šatny sloužící venkovním sportům. Podstatnou část druhého podlaží tvoří venkovní terasa. Z této terasy je umožněn vstup do kavárny, restaurace, prodejny a na hlavní schodiště.
|
|
|
Reakce živých buněk (in vitro) na extrakt, získaný z matrix kolonie bochnatky americké (Pectinatella magnifica)
ŠUSTEROVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda kolonie sladkovodní mechovky Pectinatella magnifica produkují biologicky aktivní látky. Na základě znalostí o průběhu růstové křivky buněčné kultury myších fibroblastů byly vytvořeny modely pro biologické testy ke stanovení biologického potenciálu látek, obsažených v extraktu z lyofilizátu kolonií P. magnifica. Testy přítomnost látek s biologickou aktivitou prokázaly. Součástí práce byl rovněž průzkum výskytu a rozšíření sledovaného druhu na Vltavotýnsku, včetně monitoringu základních parametrů vodního prostředí. Prozkoumáno bylo ve dvou letech (2012 a 2013) opakovaně celkem 10 lokalit na řekách Lužnice a Vltava, výskyt byl zjištěn na 5 místech.
|
|
| |
|
|
Vliv rybníků a rybničních soustav na složení bentosu horní Lužnice
SVAČINA, Petr
Práce je zaměřena na sledování změn bentických společenstev v podélném gradientu řeky Lužnice. Řeka protéká rybniční oblasti Třeboňsko a největším rybníkem ČR ? Rožmberkem. Je posuzován především vliv rybníku na bentická společenstva. Práce zahrnuje odběry bentosu dle metodiky PERLA na čtyřech profilech ve čtyři období, analýzu chemických parametru vody a zpracování těchto dat. Hodnoty SI (saprobní index) byly na odtoku z Rožmberka vyšší, než na přítoku. Hodnoty SI byly v podélném gradientu od SI 1,8 ? SI 2,6. Nejnižší hodnoty SI byly na prvním profilu Suchdol (SI 1,8 ? SI 2,1) a nejvyšší na posledním profilu Vlkov (SI 2,4 ? SI 2,6). U chemických parametrů, byly na odtoku zaznamenány zvýšené hodnoty BSK5, TOC, NL105, NL505, chlorofylu a celkového P. Naopak nižší hodnoty byly zaznamenány u dusíkatých forem (Ncelk.,N-NH4, N-NO3-). Na jednotlivých profilech byla výrazná změna ve výskytu, či absence některé skupiny. Profily Suchdol a Hlína byli od profilů Lužnice a Vlkov rozdílný především ve výskytu pošvatek, vážek, brouků a celkově jedinců indikujících dobrou kvalitu vody. Profily na odtoku z Rožmberka (Lužnice a Vlkov), vykazovaly trvalou přítomnost pijavic a naopak nárůst druhů indikující vyšší organické znečištění. NMDS metoda potvrdila vliv lokality na společenstva a nikoliv období (R2= 0,6 na hladině významnosti p = 0,001).
|
|
|
Obsah rtuti ve svalovině jelce tlouště (\kur{Leuciscus cephalus}) z dolních úseků řek povodí Labe
KOLEK, Bohuslav
Cílem práce bylo zhodnotit obsah celkové rtuti ve vzorcích svaloviny 141 jelců tlouštů (Leuciscus cephalus) odlovených v sedmi českých řekách (Vltava, Berounka, Sázava, Ohře, Otava, Lužnice, Labe) a posoudit potencionální rizika konzumace ryb z těchto řek. Hodnoty zjištěné ve vzorcích, odebraných v roce 2011 byly porovnány s hodnotami z vzorků z roku 2010. Obsah rtuti byl stanovován atomovým absorpčním spektrofotometrem AMA 254. Nejvyšší průměrné koncentrace rtuti byly v roce 2010 zjištěny v profilu Otava Topělec (0,240 +- 0,106 mg/kg) a v profilu Labe-Obříství (0,222 +- 0,102 mg/kg) v roce 2011. Nejnižší koncentrace byly v obou letech zjištěny v profilu Berounka-Beroun (2010: 0,053 +- 0,013 mg/kg a 2011: 0,064 +- 0,010 mg/kg). Zdravotní riziko konzumace ryb vyjádřené "hazard indexem" se v jednotlivých lokalitách pohybovalo mezi hodnotami 0,1 a 0,4. Výsledky rovněž prokázaly překročení hygienického limitu obsahu rtuti pro rybí produkty (0,5mg.kg-1) u vzorku svaloviny jednoho kusu tlouště z profilu Otava-Topělec (0,59mg.kg-1).
|
host ::
RSS.