|
|
Zdanění příjmů ze závislé činnosti v České republice a v Německu
Malá, Hana ; Finardi, Savina (vedoucí práce) ; Vančurová, Alena (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnání zdanění příjmů ze závislé činnosti v České republice a v Německu. Teoretická část práce je zaměřena na popis zdanění příjmů ze zaměstnání u sledovaných zemí včetně vysvětlení systému sociálního pojištění u obou států.Empirická část diplomové práce se zabývá porovnáním daňové zátěže příjmů ze zaměstnání u různých příjmových a typových poplatníku s použitím vhodně zvolených ukazatelů, jimiž jsou například efektivní daňová sazba. V závěrečné části práce jsou komparovány hodnoty ukazatelů redistribuce, a to intervalové a globální progresivity (Lorenzova křivka, Giniho koeficient).
|
|
|
Využití Paretovy analýzy pro zpracování výrobních dat
Ručka, Petr ; Ošmera, Pavel (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá realizací Paretovy analýzy v systému COMES Modeller. V první části je popsána Paretova analýza a Lorenzova křivka spolu s postupem, jak správně aplikovat Paretovu analýzu na data získaná z výrobního procesu. Dále jsou zmíněny i další metody, které mají uplatnění v průmyslu. Paretova analýza je poté s nimi srovnána. Druhá část se zaměřuje na systém COMES a na návrh implementace a realizaci Paretova diagramu do tohoto systému.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Irsku
Křivanová, Jana ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Bušovský, Ladislav (oponent)
Cílem mé práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a v Irsku dle legislativy daných států, platné pro rok 2015. V teoretické části se zabývám popisem daňových systémů s důrazem na zdanění příjmů ze závislé činnosti. Součástí je i krátké shrnutí vývoje daňových systémů. Praktická část je rozdělena do dvou sekcí. První z nich je zaměřena na výpočet efektivní sazby daně pro poplatníky z různých typů domácností a druhá se zabývá výpočtem intervalové a globální progresivity daně v obou státech, společně s analýzou rovnosti redistribuce příjmů ve společnosti pomocí Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu. Provedené výpočty prokázaly progresivní působení daně jak v ČR, tak v Irsku, přičemž vyšší míra daňové progrese i vyšší míra nerovnosti rozdělení příjmů je patrná v Irsku. Z pohledu efektivních sazeb daně z příjmů je vyšší daňová zátěž v Irsku, a to průměrně o 13,5 procentních bodů, což potvrzuje zákonné ustanovení v příslušné daňové legislativě.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a v Rakousku
Krčmářová, Simona ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Beneš, Jonáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním zdanění závislé činnosti v České republice a v Rakousku. Pomocí efektivní sazby daně a efektivní sazby celkového zatížení zaměstnance analyzuje daňovou zátěž zaměstnanců pro různé typy poplatníků. Následující kapitola zkoumá intervalovou progresivitu daně v obou státech a vyhodnocuje, pro které poplatníky je míra progresivity daně z příjmů nejcitelnější. Lorenzova křivka před zdaněním a po zdanění v poslední kapitole zobrazuje rozdělení příjmů mezi zaměstnanci a vliv zdanění příjmů na redistribuci důchodů ve společnosti. Koeficienty sestavené z Lorenzovy křivky pro Českou republiku a Rakousko kvantifikují míru přerozdělování příjmů pomocí progresivní důchodové daně.
|
|
|
Efektivní zdanění práce v ČR a na Slovensku
Kohoutová, Kateřina ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Hartlová, Alena (oponent)
Cílem této práce je srovnání efektivního zdanění práce v České republice a na Slovensku. Po úvodu následuje kapitola, která teoreticky popisuje daňové systémy srovnávaných zemí s důrazem na daň z příjmů fyzických osob a sociální pojištění. Třetí kapitola vymezuje ukazatele efektivního zdanění práce, které se využívají při mezinárodním srovnávání. Čtvrtá kapitola srovnává efektivní zdanění práce v České republice a na Slovensku na základě ukazatelů vymezených v předchozí kapitole. Pátá kapitola analyzuje nerovnoměrnost rozdělení důchodů zaměstnanců ve společnosti a vliv daně z příjmů na redistribuci. Pomocí intervalové a globální progresivity je v této kapitole měřena progresivita osobní důchodové daně v České republice a na Slovensku. Závěr shrnuje výsledky celé diplomové práce a navrhuje zlepšení daňového systému v České republice.
|
|
|
Faktory progresivity daně z příjmů fyzických osob
Kočíbová, Barbora ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Brabcová, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá vlivem vybraných odpočtů a slev na dani na progresivitu daně z příjmů fyzických osob v České republice. Vychází při tom z daňové statistiky, která sbírá informace z podaných daňových přiznání. Pomocí efektivní sazby daně, Lorenzovy křivky a Giniho koeficientu jsou posouzeny progresivní vlivy vybraných prvků daňové techniky. Sledovaným obdobím je především rok 2013, neboť jde o nejnovější zveřejněnou statistiku. Kvůli interpretaci některých hodnot a posouzení změn v čase jsou porovnávány výsledky z roku 2013 s výsledky roku 2009. Práce dále obsahuje obecné pojednání o daňové progresivitě a o konstrukci daně z příjmů fyzických osob v České republice. Okrajově je zmíněn i historický vývoj některých konstrukčních prvků daně. V této části práce jsou využívány především legislativní dokumenty, popřípadě výkladové materiály k nim.
|
|
|
Komparace redistribuce příjmů prostřednictvím dávek státní sociální podpory v České republice a Velké Británii
Trávníčková, Jana ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Bauernöplová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání příjmové nerovnosti mezi občany České republiky a Velké Británie. Jedná se o komparaci, která hodnotí státní redistribuci příjmů prostřednictvím dávek státní sociální podpory. Poskytuje informace o tom, ve které zemi existuje větší příjmová nerovnost v rozdělení příjmů mezi domácnostmi a zda se příjmová nerovnost mezi občany sníží díky vyplacení těchto dávek, či nikoliv. Teoretické části práce se věnují vysvětlení základních pojmů (jako je redistribuce příjmů, nástroje redistribuce, vztah mezi sociální politikou a redistribucí) a nástrojům pro měření příjmové nerovnosti (Lorenzova křivka, Giniho koeficient, Robin Hood index, Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20). V textu jsou dále popsány jednotlivé dávky státní sociální podpory obou zemí. Hlavní výzkumná část obsahuje výpočty a grafická znázornění všech výše uvedených ukazatelů. Výsledné hodnoty jsou porovnány a dosažené výsledky shrnuty.
|
|
|
Progresivita daně z příjmů
Číž, Bronislav ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Weberová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozložením využívání nezdanitelných částí základu daně, resp. jejich vlivem na nerovnost v rozdělení příjmů či základu daně různými příjmových skupin obyvatel v České republice. Zkoumání redistribučních efektů celkových i jednotlivých nezdanitelných částí základu daně je provedeno ukazateli měřících míru redistribuce. Diplomová práce také obsahuje analýzy, které nezdanitelné části základu daně se ve sledovaném období let 1997 až 2005 využívaly nejvíce, a to jak v čase, tak v jakém poměru k ostatním, ale i u jednotlivých skupin poplatníků. Další analýzy přinášejí údaje o snížení základu daně, a z něj plynoucích daňových úspor jednotlivých skupin poplatníků, stejně jako redistribuční dopad a hodnoty ukazatelů měřících míru redistribuce konkrétních nezdanitelných částí základu daně.
|
|
|
Redistribuční aspekty veřejných financí
Plevková, Dana ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Teklý, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou redistribuce veřejných financí. Jsou zde popsány faktory, které do procesu redistribuce zasahují. Pozornost se přitom věnuje rovnosti přerozdělení příjmů mezi souborem sledovaných domácností. Protože míru přerozdělení ovlivňují různé faktory, je zde provedena jejich analýza. Míry nerovnosti přerozdělení příjmů zde měříme u sledovaných českých domácností za rok 2005 až 2007. Výpočty zahrnují analýzy jednotlivých druhů příjmů a složek, které rovnost přerozdělení ovlivňují. Součást závěru tvoří porovnání výsledků z uvedených statistik s údaji publikovanými OECD. Hlavním cílem práce je potvrzení nebo vyvrácení následující hypotézy: "Daňový systém a systém sociálního zabezpečení výrazně ovlivňuje přerozdělení příjmů v českých domácnostech."
|
host ::
RSS.