|
|
Dekomposice opadu, její význam pro biogeochemické cykly
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Picek, Tomáš (oponent) ; Krištůfek, Václav (oponent)
Dekomposice opadu je klíčovým procesem koloběhu živin v půdě. Jedná se o velmi složitý pochod, který je ovlivňován řadou faktorů. Tato disertační práce se věnuje studiu těchto klíčových faktorů ovlivňujících míru mineralizace organické hmoty, a to za použití moderních analytických metod. Výsledky disertační práce jsou prezentovány ve čtyřech publikacích v mezinárodních časopisech s IF a jednom rukopisu připraveném k publikování. První publikace ukazuje silnou pozitivní korelaci mezi mikrobiální diversitou a dekomposicí organické hmoty na gram uhlíku. Naproti tomu mikrobiální respirace na gram půdy negativně koreluje s bakteriální diverzitou a pozitivně s houbovou biomasou. Vztah mezi mikrobiální diverzitou a rychlostí dekomposice je tedy závislý na kontextu. Druhá studie (ve formě rukopisu) ukazuje, že mikrobiální respirace koreluje s C/N opadu pouze na počátku experimentu, nikoli však na jeho konci. Respirace při dekomposici opadu na začátku a na konci experimentu však úzce negativně koreluje s C/N poměrem zeleného listí. To naznačuje, že stechiometrický poměr C/N může ovlivňovat rozklad nepřímo prostřednictvím korelace s dalšími neznámými parametry jako je např. morfologie listů. V rámci třetí studie byla zkoumána struktura houbových a bakteriálních společenstev v jednotlivých frakcích půdní...
|
|
|
Změny ve společenstvech půdní mikroflóry a mesofauny během rozkladu listového opadu ve dvou vegetačních zónách - litter bag experiment
Jirout, Jiří ; Petrásek, Jiří ; Čápová, Lenka ; Farská, Jitka ; Jínová, Kristýna ; Rusek, Josef ; Krištůfek, Václav ; Elhottová, Dana ; Starý, Josef ; Nováková, Alena
Terénním experimentem byla testována hypotéza, zda je autochtonní půdní mikroflóra a mesofauna schopna ve vyšší vegetační zóně rozkládat listový opad z nižších zón. Sáčky (litterbags) s listovým opadem buku (.i.Fagus sylvatica./i. L.) a dubu (.i.Quercus robur./i. L.) byly exponovány v bukovém a smrkovém lese na Kleti(CHKO Blanský les). Rozmístění exponovaných sáčků simulovalo globálním oteplováním předpokládaný posun vegetačních zón do vyšších nadmořských výšek. Pro zamezení vstupu určitých skupin edafonu byly použity silonové síťky s různou velikostí ok (42 µm, 0,5 mm, 2 mm). Byly sledovány sukcesní změny vybraných společenstev edafonu (půdní bakterie a mikromycety, pancířníci (Oribatida), parazitiformní roztoči (Gamasida), chvostoskoci (Collembola)) v průběhu dvou let experimentu. Na počátku experimentu (listopad 2002) bylo založeno 480 sáčků. Po 2, 4, 6, 12, a 24 měsících expozice v terénu byla odebrána vždy část sáčků.
|
host ::
RSS.