|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
host ::
RSS.