|
|
Labyrint světa a ráj srdce 1623-2023. Druhý život nejznámějšího Komenského díla.
Vik, Dalibor Jiří ; Schifferová, Věra (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Beneš, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem druhého života nejznámějšího Komenského českého spisu Labyrint světa a ráj srdce a konstitucí jeho místa v dějinách idejí. V šesti hlavních historických etapách rozložených do čtyř staletí od sepsání rukopisu (1623) až do současnosti (2023) zkoumá recepci díla v rovině kulturně-společenské a badatelské, sleduje jejich vzájemnou interakci a popisuje posuny v interpretaci díla v souvislosti s měnícími se dobovými paradigmaty. Z pramenného materiálu analyzuje především širokou paletu různých edic a překladů díla, zmínek, komentářů a odborných publikací o díle a objekty umělecké povahy, na jejichž základě se snaží rekonstruovat dobové obrazy díla, které symbolicky i fakticky doprovázelo českou společnost při jejích dějinných proměnách. Práce obsahuje dosud nejúplnější soupis českých vydání a překladů Labyrintu a související sekundární literatury. Byla sepsána ke 400. výročí sepsání rukopisu díla.
|
|
| |
|
|
Alegoričnost postav v Labyrintu světa a ráji srdce Jana Amose Komenského.
TRUHLÁŘOVÁ, Veronika
Tématem mé bakalářské práce je alegoričnost postav v Labyrintu světa a ráji srdce Jana Amose Komenského. Tento asi nejznámější Komenského text byl již předmětem několika interpretací vedených z různých metodologických pozic (filologicko kritické, strukturalistické, tematologické aj.). Východiskem mé práce tedy bude představení dosavadních interpretačních pokusů týkajících se kompozice díla (studie Antonína Škarka a Lubomíra Doležela) a alegorického zobrazení (studie J. B. Čapka a Hany Šmahelové) a jejich vzájemné srovnání. Těžištěm práce pak bude analýza stěžejních literárních postav Labyrintu (Poutník, Mámení a Všezvěd Všudybud) a jejich vývoje. Ve své interpretaci vycházím především z podnětů J. B. Čapka, Jana Lehára a Věry Vařejkové.
|
|
|
Komenského Labyrint světa a Ráj srdce a Jestřábského Vidění rozličné sedláčka sprostného
POSPÍŠILOVÁ, Jana
Cílem mé bakalářské práce bude porovnání dvou literárních děl českého baroka {--} Komenského Labyrintu světa a Ráje srdce s dílem Valentina Bernarda Jestřábského Vidění rozličné sedláčka sprostného. V úvodní kapitole se budu zabývat českým barokem, do nějž tvorba obou autorů náleží. Poté se zaměřím na jejich životy, abych zjistila, co je vedlo k napsání zmíněných děl, a následně obě díla - Labyrint světa a Ráj srdce i Vidění rozličné sedláčka sprostného - rozeberu. Zaměřím se přitom jak na děj, tak na vymezení žánru, jazyka a stylu. Díla poté budu vzájemně porovnávat. Nejdříve se podívám na obecné informace, jakými je rok vydání, publikum, pro nějž jsou díla určena, porovnám předmluvy, jazyk a kompozici děl, jejich žánr, rozčlenění do kapitol, hlavní postavy a jejich průvodce a zobrazení světa. Poté se budu věnovat jednotlivým tématům, která jsou pro Labyrint světa a Ráj srdce a Vidění rozličné sedláčka sprostného společná, například manželství, stav učených, vrchnost, vojáci a rytíři, profese, náboženství, pojetí křesťanů a setkání s Bohem. V závěru své poznatky shrnu. Východiskem mé práce přitom bude studie Milana Kopeckého Čtyři pohledy na labyrint světa.
|
|
|
Komenského Labyrint světa a ráj srdce jako svébytná sociální utopie
PINTA, Daniel
Jan Amos Komenský je velkou osobností českého národa. Přes značnou proslulost je však myslitelem mnohem většího významu, než za jakého je dodnes všeobecně považován. Labyrint světa a ráj srdce nemá nejen ve své době, nýbrž v celé naší starší literatuře obdoby. Kdyby Komenský kromě něho nenapsal už nic jiného, zaručoval by mu natrvalo přední místo v české literatuře. V Labyrintu se nám Komenský ukazuje jako člověk silně věřící, který přesně odhaluje lidskou pýchu, odkrývá domnělou a nepravdivou samostatnost člověka a přesně a výstižně ukazuje marnost a pravou tvář mnohého lidského snažení. Labyrint je nemilosrdná kritika člověka, nikde však není nihilistická {--} vždy je podložena hlubokým a realistickým smyslem pro účelnost, hlubokým cítěním etickým. Proto také Komenského ironie, která je základním akordem Labyrintu, je ironií smutku. Některé Komenského myšlenky jsou nám blízké a pochopitelné, některé jsou nám však o mnoho vzdálenější. Je otázkou, zda to, co se nám na Komenském může zdát staré, překonané nebo naivní, není základem, bez kterého nelze dobře pochopit a realizovat i to, s čím již jsme ochotni se ztotožnit. Není onen nám tak vzdálený {\clqq}kritik racionalismu`` a hluboce věřící člověk v Komenském jeho nejdůležitějším základem, který teprve dává životaschopnost a budoucnost jak jeho vlastním myšlenkám, tak všeobecně veškerému lidskému snažení? Tato práce v kostce podává myšlenky a děj Komenského Labyrintu. V jednotlivých kapitolách je snaha najít v množství textu to nejdůležitější a ve zkrácené podobě tak u každé části knihy upozornit a zdůraznit její význam. Někdy jsou používány doslovné citace, které by měly lépe ukazovat na pravý smysl Komenského myšlenek. K jednotlivým kapitolám jsou přiřazovány citáty z Písma, o které by se Komenský mohl opírat a ze kterých by ony myšlenky mohly vycházet. Výsledným úsilím je snaha najít z Komenského myšlenek ty, které by mohly být aktuálně použitelné a užitečné pro naši společnost. Tato práce se snaží na základě rozboru knihy zdůraznit nezbytnost opravdové víry a dodržování jejích zákonů pro život člověka a vůbec celé společnosti.
|
host ::
RSS.