|
Výzkum použití geotechnických metod - Etapová zpráva – Etapa C
Staš, Lubomír ; Waclawik, Petr ; Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Kukutsch, Radovan ; Schuchová, Kristýna ; Gong, Libin ; Kubina, Lukáš ; Zajícová, Vendula ; Nohejl, Zdeněk ; Rutar, Tomáš
Hlavním cílem projektu č. FV20294 (GEOSTAB) byla verifikace naměřených geofyzikálních veličin s daty získanými různými geotechnickými metodami. Z tohoto důvodu byla etapa C - Výzkum využití geotechnických metod, řešena paralelně a v těsné součinnosti s etapou B – Výzkum použití geofyzikálních metod. Geotechnické průzkumné experimenty in situ tak byly provedeny ve stejných lokalitách, kde byly aplikovány geofyzikální metody. Za tímto účelem bylo vybráno několik podzemních důlních děl lokalizovaných v rozdílných litologických a geomechanických podmínkách. Ve vulkanických horninách byla vybrána Experimentální štola Josef, metamorfovaný horninový masiv byl zastoupen podzemními díly bývalého hlubinného uranového dolu Rožná a sedimentární prostředí bylo zkoumáno v bývalém břidlicovém dole Modrá štola. Etapová zpráva shrnuje výsledky geotechnických, laboratorních a numerických metod ze všech uvedených lokalit.
|
|
Historický nástin vývoje metod a forem histologického vyšetření
Bašíková, Jana ; Dohnal, František (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
. Abstrakt Cílem bakalářské práce je zachytit okolnosti vzniku, etablování a postupného vývoje histologických vyšetření, v kontextu dějin lékařství a historického vývoje přírodovědného poznání. Obsahově se práce zaměřuje na objasnění podmínek vzniku-objevu vyšetření histologického charakteru jako zásadního kvalitativního obratu a posunu v medicínské diagnostice. Cílem práce je rovněž objasnění podílu významných osobností na vzniku a prosazení oboru, to vše v aplikaci na českou (československou) medicínskou minulost. V návaznosti na tento metodický postup je dalším cílem práce zachycení současného stavu a spektra možností histologických vyšetření, používané metody, v neposlední řadě potom místo a úloha v medicíně současnosti a jejich perspektivách.
|
| |
|
Historický vývoj laboratorních metod, historie a současnost biochemických laboratorních vyšetřovacích metod
Pavlíčková, Veronika ; Dohnal, František (vedoucí práce) ; Babica, Jan (oponent)
Veronika Pavlíčková Historický vývoj laboratorních metod, historie a současnost biochemických laboratorních vyšetřovacích metod Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotní laborant Cíl: Cílem bakalářské práce je zachytit okolnosti vzniku, etablování a postupného vývoje laboratorních metod především biochemických, v kontextu dějin lékařství a historického vývoje přírodovědného poznání. Obsahově se práce zaměřuje na objasnění podmínek vzniku laboratorních metod jako zásadního kvalitativního obratu a posunu v medicínské diagnostice. Cílem práce je rovněž objasnění podílu významných osobností na vzniku a prosazení laboratorních metod, to vše v aplikaci na českou (československou) medicínskou minulost. V návaznosti na tento metodický postup je dalším cílem práce zachycení současného stavu biochemického oboru, používané metody, v neposlední řadě potom místo a úloha v medicíně současnosti. Hlavní poznatky: Snaha zkoumat biologický lidský materiál, jako důležitý prvek diagnostiky, provází vývoj medicíny od nejstarších dob. Dlouhou dobu však možnosti zkoumání těchto látek byly redukovány na smyslové pozorování a srovnávání. Zřejmě nejstarší a nejrozšířenější metodou je uroskopie. Nové prostory pro tuto činnost se vytvořily v souvislosti s nástupem...
|
| |
|
Laboratorní vyšetřovací metody v těhotenství zaměřené na screening vrozených vývojových vad plodu
SPOUROVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci se zabývám screeningovými vyšetřovacími metodami v těhotenství, které jsou zaměřeny na odhalení rizika vrozených vývojových vad. Jde o soubor vyšetření kombinující laboratorní stanovení biochemických markerů v mateřském séru s parametry ultrazvukového screeningu. V prvním a časných fázích druhého trimestru se vyšetřuje plazmatický protein A a volná beta podjednotka choriového gonadotropinu. Vyšetření se kombinuje s ultrazvukovým vyšetřením nuchální translucence. Ve druhém trimestru těhotenství, nejčastěji v 15.-17. týdnu těhotenství se skládá ze stanovení alfafetoproteinu a choriového gonadotropinu, někdy navíc s nekonjugovaným estriolem. V laboratoři klinické biochemie Městské nemocnice Privamed v Plzni jsem naměřila 60 vzorků mateřského séra pro screening v prvním trimestru a 60 vzorků pro screening ve druhém trimestru. Všechny vzorky jsem vyhodnocovala ve spolupráci s laboratoří Genetiky Plzeň s.r.o. v softwaru Alpha, který zpracovává zadané hodnoty biochemických markerů, hodnoty měřené ultrazvukem a klinická data pacientky. Z 60 vzorků pro prvotrimestrový screening byly 2 pozitivní na trizomii 21. chromozomu a 1 na trizomii 18. chromozomu, zbylých 57 bylo negativních. Z 60 pro screening ve druhém trimestru 3 vzorky pozitivní na trizomii 21. chromozomu a 2 na defekty neurální trubice. Pozitivní screening však neznamená přítomnost vady, jen zvýšené riziko výskytu. Ženám s pozitivním výsledkem screenigu je zpravidla nabídnuta některá z metod prenatální diagnostiky, k jejichž provedení je nutný odběr plodové vody nebo choriových klků, který je pro ženu invazivní. Prenatální diagnostika je zaměřena především na určení karyotypu plodu.
|