Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
Dopad netradičních technologií zpracování půdy na kvalitu půdy
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávána různými způsoby, které mají vliv na její vlastnosti. Rozeznáváme dva typy technologií zpracování půdy. Těmi jsou konvenční (klasické) zpracování půdy, kdy se používá orba a minimalizační, u kterého je orba vyloučena. Cílem této konkrétní práce je posoudit kvalitu půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice, která je dlouhodobě zpracovaná minimalizační technologií. Jako ukazatele kvality půdy jsme použili vybrané fyzikální a fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou stanoveny z odebraných porušených a neporušených půdních vzorků ze svrchní vrstvy půdy (0-10 cm) standardními metodami v laboratorních podmínkách. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální vlastnosti půdy a způsoby jejich určení. Praktická část je věnována představení zkoumané lokality a jsou zde uvedeny a následně vyhodnoceny výsledky vybraných fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy. V závěru je posouzen dopad použité technologie zpracování půdy v lokalitě Bohaté Málkovice na vybrané vlastnosti půdy.
Kvalita zemědělské půdy v ČR a v Evropě - vývoj, současnost a budoucnost
Drlíková, Barbora ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce dokumentuje vývoj zemědělské půdy v ČR i Evropě. Dále poukazuje na současný stav kvality zemědělské půdy, na kterou mají nepříznivý vliv hlavně degradační procesy. Ty jsou v práci postupně popsány. Součástí práce je i jakýsi výhled do budoucna ohledně vývoje kvality půdy. S čímž úzce souvisí legislativní předpisy zabývající se ochranou půd v ČR i EU.
Posouzení kvality půdy zpracované klasickým způsobem ve vybrané lokalitě v Olomouckém kraji
Drlíková, Barbora ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce dokumentuje problematiku kvality půdy, která se posuzuje na základě fyzikálních, chemických nebo biologických indikátorů kvality půdy. V práci jsou popsány jednotlivé indikátory, metodika jejich stanovení a vyhodnocení. V praktické části práce je zhodnocena kvality půdy zpracované klasickým způsobem – za využití orby. Experimentální plocha, kde byly odebírány vzorky půdy, leží v Olomouckém kraji v katastru obce Šumvald. Vyhodnoceny byly vybrané fyzikální, chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, např. křivka zrnitosti, objemová hmotnost, pórovitost, provzdušenost, hydrolimity, pH, obsah uhličitanů, obsah humusu a salinita půdy.
Revitalizace zemědělských půd
Vavřina, Jan
Od počátku zemědělství se začíná formovat významný půdotvorný faktor a tím je člověk. Lidskou činností se půdní vlastnosti mění ve prospěch pouze jedné půdní funkce a tou je růst rostlin (produkce, výnos). Tyto změny však snižují variabilitu půdních vlastností, které jsou následně degradovány a tím dochází k narušení celého agroekosystému. Nové postupy, principy a agrotechnická opatření, které napomáhají k revitalizaci půdy se postupně implementují napříč světem. Tyto změny způsobu hospodaření na zemědělské půdě využívají mutualistických ekologických interakcí, které napomáhají naplňovat základní půdní funkce a poskytují ekosystémové služby. V praktické části práce byly porovnány dvě půdy s odlišnou mírou revitalizace. Tyto půdy byly porovnány v relativních hodnotách ke kontrolní půdě, která byla málo ovlivněna zemědělskou činností. Z výsledků vyplývá, že půdy zemědělsky využívané mají nižší stabilitu půdních agregátů, objemovou hmotnost, obsah amonné formy N, obsah POH oproti kontrolní půdě. Zároveň však vykazují vyšší respiraci, která byla ovlivněna zpracováním půdy před odběrem půdních vzorků.
Uplatnění fosforu a draslíku na výnos a kvalitu kukuřice seté
Maňásek, Josef
Kukuřice patří v celosvětovém měřítku mezi nejvýznamnější plodiny, přičemž je využívána jak k výživě lidí, tak i k výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě pak i k průmyslovému zpracování. Z obilovin patří kukuřice s rýží a pšenicí mezi tři nejdůležitější plodiny na světě (tab. 1). FAOSTAT (2012) uvádí, že pšenice se ve světě pěstovala v roce 2010 na ploše 217,2 mil. ha s celkovou produkcí 653,7 mil. tun, což znamená, že průměrný výnos je na úrovni 3,01 t.ha-1. Rýže se v roce 2010 celosvětově pěstovala na ploše 159,4 mil. ha s produkcí 696,3 mil. tun a průměrným výnosem 4,37 t.ha-1. Kukuřice na zrno se pěstovala celosvětově na ploše 161,8 mil. ha a celosvětová produkce zrna byla na úrovni 840,3 mil. tun, což znamená, že průměrný celosvětový výnos byl 5,19 t.ha-1. Nejvýznamnější plochy kukuřice na zrno jsou v USA a v Číně. Z evropských států se nejvíce pěstuje kukuřice na Ukrajině, v Rumunsku a ve Francii. Nejvyšší produkce zrna kukuřice je dosahováno v USA a v Číně. Z Evropských států je nejvyšší produkce dosahováno ve Francii, Ukrajině a Rumunsku. Deset světově nejvýznamnějších pěstitelů kukuřice na zrno pěstuje kukuřici na více jak 67 % celosvětové plochy a jejich produkce dosahuje až 79 % z celosvětové produkce.
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
Vývoj systémov hodnotenia a oceňovania pôdy v ČR a SR po rozdelení ČSFR
Filková, Natália
Bakalářská práce se zaměřuje na srovnání hodnocení a ocenění půd v České republice a na území Slovenské republiky. Rovněž rozebírá problematiku aktualizace bonitačního systému v ČR, v důsledku klimatických změn a jejich vlivu na produkční schopnost půdy. Především se jedná o nové vymezení klimatického regionu, revizi současné kategorizace hlavních půdních jednotek a rozšíření kódu BPEJ o kód zrnitosti.
Charakteristika půdy v katastrálním území Oslavany
Šabata, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo provést průzkum půdy na lokalitě Oslavany. Sledovali jsme základní vlastnosti půdy, kvalitu půdy a úřední cenu půdy. Došli jsme k názoru, že úřední cena půdy byla nižší a půdní typ není v souladu s průzkumem půdy v dané lokalitě. Byla doporučena rebonitace a opravení bonitačního kódu.
Hodnocení kvality půdy na lokalitě Vranovice
Korčáková, Jiřina
Diplomová práce je zaměřena na stanovení chemických vlastností černozemě. Hodnotili jsme obsah živin, humusové látky a kvalitu v různých subtypech černozemě. Byly použity standartní metody stanovení půdních vlastností. Výsledky ukázaly, že černozemě černické patří mezi velmi úrodné půdy s vysokou bonitou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.