Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Izrael a Turecko - Strategická aliance
Zacios, Jana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Strategická aliance je málo známé spojenectví mezi Tureckem a Izraelem. Tyto dvě, v regionu výjimečné země, vzájemnou spoluprací mající zpočátku především ekonomický a vojenský charakter mnoho získávají - ne však tolik, kolik si původně slibovaly. Zároveň musí, právě za toto spojenectví, čelit kritice jak ze strany svých sousedů, tak z úst domácí opozice. Otázka, na kterou se tato práce snaží odpovědět tedy zní, jaké jsou perspektivy strategické aliance do budoucna a jaké faktory by mohly ovlivnit její budoucnost. Analýzou okolností a důvodů jejího vzniku a vývoje se snaží popsat všechny aspekty, které by potenciálně mohly vést k jejímu rozpadu. Kromě vojenské spolupráce a obchodních styků se tak práce zabývá i otázkou národnostních konfliktů v Turecku a v Izraeli, využíváním vody v regionu a zejména vztahy s ostatními státy na Blízkém východě i mimo něj, které mají rovněž vliv na vývoj aliance.
Kurdská menšina v Turecku: Problémy a perspektivy
Netopilová, Eliška ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Problematika zacházení států s menšinami si v současnosti získává pozornost mezinárodního prostředí. Tato diplomové práce si dává za úkol definovat kritéria, která by demokratické státy měly splňovat, aby byl jejich režim zacházení s národnostními menšinami pro mezinárodní společenství přijatelný. Tato práce se dělí logicky do tří hlavních částí. Nejprve je věnována pozornost právní dimenzi menšinové problematiky. Práce formuluje atributy, jež by měl stát splňovat v oblasti vnitrostátního a mezinárodního práva. Posléze je prozkoumána politická dimenze této problematiky. Analýza politické dimenze přibližuje interakci vlád s menšinami a faktory ovlivňující úspěch menšin v dosažení jejich požadavků. V závěrečné části jsou kritéria právního a politického prostředí jsou aplikována na případ kurdské menšiny v Turecku. Postavení této menšiny ve společnosti je unikátní kvůli asimilační politice tureckého státu, která byla praktikována až do nedávné doby. Práva menšin stanovená mezinárodním společenstvím tedy nebyla v Turecku uznávána. Soudobá vláda Strany spravedlnosti a rozvoje však schválila četné demokratizační reformy, díky kterým se pozice menšin normalizuje. Kurdská menšina již není diskriminována v takovém měřítku, v jakém byla v minulosti. Mimo analýzu současného stavu práv menšin v Turecku práce navrhuje i příležitosti pro zlepšení pozice minorit v budoucnosti.
Roadblocks to Turkey's EU Membership
Berežný, Peter
Bakalárska práca sa venuje problematike vzťahov medzi EÚ a Tureckom. Práca bola založená na dotazníku, ktorý bol rozoslaný medzi mladšiu populáciu Turecka. Ako výzkumná metodológia bola použitá rešerš prameňov a induktívna metóda analyzujúca odpovede dotazníka. Prvá kapitola sa venuje vývoju prístupového procesu Turecka do EU a jeho dopadu na mienku mladšej časti tureckej populácie. Nasledujúca kapitola sa týka kulturo-náboženské rozdielov medzi Úniou a Tureckom a analyzuje či sú tieto rozdiely prekážkou vstupu. Posledná kapitola sa zaoberá Kurdskou skupinou v Turecku a vývojom jej postavenia v Turecku.
Kurdský problém v Turecku a jeho možné řešení
Škrobáková, Irena ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Kurdská otázka je velmi ožehavým tématem na půdě Turecké republiky. Turecká vláda již desítky let odmítá uznat kurdskou menšinu a svou represivní politikou a nucenou asimilací se marně snažila marginalizovat projevy kurdské identity. Bakalářská práce se ve své první kapitole věnuje teoretickému vymezení národa, nacionalismu a následné charakteristice Kurdů jako největšího národa bez vlastního státu. Druhá kapitola mapuje vývoj kurdského nacionalismu až do vzniku teroristické organizace PKK, která zásadním způsobem ovlivnila percepci celého problému. Třetí a závěrečná část bakalářské práce analyzuje možný vliv Evropské unie na kurdskou otázku a dimenze, do kterých se tento problém promítá. Celá práce je koncipována tak, aby byla zodpovězena otázka, zda existuje reálná možnost vytvoření kurdského státu na území Turecké republiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.