|
|
Možnosti psychobiografie v českém kulturní prostředí
Flíčková, Aneta ; Brummer, Martin (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku aplikace psychologických teorií v rámci tvorby psychobiografického textu. Nejdříve popisuji historické pozadí vývoje psychobiografického přístupu a hlavní metodologické postupy v psychobiografickém výzkumu. Poté následuje rozboru jednotlivých kategorií, které byly u této interpretace použity. Návrhy interpretací pro tvorbu budoucího psychobiografického textu vznikaly z textu ryze autobiografického (dostupné paměti analyzovaných osobností). Pracuji zde s tématem psychobiografie jako se základní metodou psychologického zkoumání, které aplikuji na přední politiky československé politické scény v první polovině dvacátého století. Jmenovitě se jedná o doktora práv Karla Kramáře, profesora Edvarda Beneše a novináře Jiřího Stříbrného. Zvolené psychologické optiky, skrze které jsou tyto analyzované prameny interpretovány, jsou Kohutova teorie o tvorbě self a Adlerova teorie zabývající se úsilím o nadřazenost. Tyto interpretace jsou v závěrečné kapitole této diplomové práce kriticky zhodnoceny a je popsána využitelnost daných pramenů pro další psychobiografické zkoumání. Výstupem práce je zjištění, že možnosti interpretace jsou do velké míry závislé na schopnostech badatele. Je nutné, aby badatel vhodně zvolil interpretační rámec, který by byl následně pro analyzovaná data...
|
|
| |
|
|
Loutkoherci, gymnasté, kramáři a šlejfíři. Proměny životních strategií světských rodů od konce 18. do počátku 20. století
TLAMSOVÁ, Hanka
Předkládaná diplomová práce se zabývá životními strategiemi, rodovými dějinami a oblastmi působení tzv. světských rodů od konce 18. do začátku 20. století. Výzkum byl založen především na evidenčních pramenech různé provenience - v prvé řadě se jednalo o matriční knihy, sčítací operáty, knihy domovských příslušníků nebo pobytové přihlášky. Ty doplňoval dobový tisk, vzpomínky pamětníků a další zdroje. Jako hlavní metodologické východisko byla zvolena historicko-demografická analýza založená na genealogických výstupech. Předmětem bádání se na začátku stala charakteristika světských osob a jejich místo ve společnosti. Autorka rovněž zkoumala jejich etnickou příslušnost nebo specifický způsob získávání obživy. Těžištěm tohoto pojednání však bylo odhalení skutečných historických událostí, které daly vzniknout řadě tradovaných rodových legend. Nebyly opomenuty ani sňatkové strategie, které odhalily určité vzorce chování světských osob i usazené společnosti. V neposlední řadě byla pozornost věnována domovu a životu v pohybu této kočovné komunity. Ve všech bodech výzkumu se potvrdila předpokládaná výlučnost dané okrajové skupiny osob v majoritní společnosti.
|
|
|
Mezi Masarykem a Kramářem. Fenomén Ruska při vzniku ČSR
Vlček, Radomír
T.G.Masaryk a K. Kramář patřili při formulování vizí vytvoření samostatného československého státu k nejvýznamnějším osobnostem. U obou faktor Ruska jako velkého samostatného a především slovanským etnikem osídleného státu sehrával mimořádně závažnou úlohu. Kramářovo pojetí Ruska stavělo na idealizaci ruského prostředí, Masarykovo kritické rusofilství bylo založeno na posouzení kladů a záporů Ruska.
|
host ::
RSS.