|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Velkostatek Konopiště v moderní době
Tichá, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Práce Velkostatek Konopiště v moderní době analyzuje především právní spor mezi potomky rakouského následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, a Československou republikou. Již před uzavřením manželství v roce 1900 arcivévoda uznal sňatek s jeho budoucí chotí Žofií Chotkovou za nerovnorodý a v tzv. renunciační listině se vzdal veškerých nástupnických a dědických práv pro svoji manželku a potomky. Na základě této listiny pak vznikl nový rod, vyčleněný z rakouského arcidómu, nesoucí jméno z Hohenbergu. Jeho členkou byla právě manželka následníka trůnu společně se svými potomky. Po rozpadu monarchie a vzniku Československé republiky však zákonodárci vytvořili speciální zákon č. 354/1921 Sb., vycházející z ustanovení mírové smlouvy ze Saint- Germain z 10. září 1919, dle kterého budou majetky bývalé panovnické rodiny postoupeny Československé republice bez finanční náhrady. V poslední fázi projednávání znění zákona na půdě Poslanecké sněmovny Národního shromáždění vystoupil poslanec Theodor Bartošek, který využil protihabsburské nálady v československé společnosti a nechal do zákona vložit ustanovení, ve kterém zařadil potomky Františka Ferdinanda d'Este, Maxmiliána a Arnošta z Hohenbergu, mezi členy bývalé panovnické rodiny. Po analýze mezinárodní smlouvy ze Saint Germain, rozboru...
|
|
| |
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
| |
|
|
Komponovaná krajina Konopiště
Plavcová, Kateřina
Tato bakalářská práce se věnuje okolí zámku Konopiště z pohledu komponovaných krajin. Aby potvrdila nebo vyvrátila hypotézu, že Konopiště je komponovanou krajinou. Prostřednictví literárního přehledu shrnuje problematiku komponovaných krajin a přibližuje možnosti zapojení veřejnosti do procesu plánování. Praktická část práce se zabývá analýzami prostoru a kompozice, řešeného území, v kterých výstupy jsou zapracovány do návrhu managementu krajiny této národní kulturní památky. Prostřednictvím konkrétního návrhu naučné stezky inspiruje k možnostem jak přistupovat k turistickému ruchu a využívání krajiny.
|
host ::
RSS.