|
|
Aktivizace seniorů s demencí v pobytových zařízeních
Zelená, Zora ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
V teoretické části práce jsme se zabývali procesem stárnutí a jeho geografickým a statistickým vyhodnocením. Vycházeli jsme z právního rámce poskytované péče seniorům s demencí, z problematiky onemocnění demence, jejími příčinami, přístupem a péčí o seniory s demencí. Navázali jsme na terminologická vymezení a teoretická východiska pro zaměstnávání seniorů s demencí. Zmiňujeme filozoficko-psychologický zdroj. Důraz klademe na informace o možnostech zaměstnávání seniorů s demencí a jejich aktivizaci. Sledujeme teoretické zdroje, které jsou při zaměstnávání prvoplánově smysluplné pro uživatele, poskytovatele a především pro rodinné příslušníky. U všech sledovaných bodů respektujeme limit daný diagnózou demence. V praktické části jsme se zaměřili na existující aktivity prováděné v pobytových zařízeních se seniory s demencí. V přehledu uvádíme některé typy zařízení, kde jsou senioři s demencí přijímáni k pobytu a kde se provádělo dotazníkové šetření. Vytvořením dotazníku, popis administrace a vyhodnocení získaných informací o zaměstnávání seniorů s demencí vidíme jako hlavní přínos magisterské práce. Zaměřili jsme se také na kvalifikaci (vzdělání) pracovníků, kteří se seniory pracují - aktivizují je. V závěru práce popisujeme komparaci teoretických a faktických informací od poskytovatelů, kde srovnání...
|
|
| |
|
|
Aktivizace seniorů s demencí v pobytových zařízeních
Zelená, Zora ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
V teoretické části práce jsme se zabývali procesem stárnutí a jeho geografickým a statistickým vyhodnocením. Vycházeli jsme z právního rámce poskytované péče seniorům s demencí, z problematiky onemocnění demence, jejími příčinami, přístupem a péčí o seniory s demencí. Navázali jsme na terminologická vymezení a teoretická východiska pro zaměstnávání seniorů s demencí. Zmiňujeme filozoficko-psychologický zdroj. Důraz klademe na informace o možnostech zaměstnávání seniorů s demencí a jejich aktivizaci. Sledujeme teoretické zdroje, které jsou při zaměstnávání prvoplánově smysluplné pro uživatele, poskytovatele a především pro rodinné příslušníky. U všech sledovaných bodů respektujeme limit daný diagnózou demence. V praktické části jsme se zaměřili na existující aktivity prováděné v pobytových zařízeních se seniory s demencí. V přehledu uvádíme některé typy zařízení, kde jsou senioři s demencí přijímáni k pobytu a kde se provádělo dotazníkové šetření. Vytvořením dotazníku, popis administrace a vyhodnocení získaných informací o zaměstnávání seniorů s demencí vidíme jako hlavní přínos magisterské práce. Zaměřili jsme se také na kvalifikaci (vzdělání) pracovníků, kteří se seniory pracují - aktivizují je. V závěru práce popisujeme komparaci teoretických a faktických informací od poskytovatelů, kde srovnání...
|
|
|
Nové koncepty v péči o seniory: Validace Naomi Feil, Psychobiografický model prof. Böhma, Smyslová aktivizace Lohre Wehner
KOUBOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je teoretická a cílem je na základě rozboru odborné literatury a absolvování odborného školení teoreticky popsat tyto nové modely a to jak se vztahují ke klientům a pracovníkům v domovech pro seniory. Součástí práce bude diskuse, v které tyto modely navzájem porovnám. V úvodu definuji pojmy stáří, stárnutí a jeho projevy. Dále se zaměřuji na popis domovů pro seniory, na s nimi související standardy a na pracovníky pomáhajících profesí. V poslední kapitole se věnuji novým konceptům péče o seniory, kterými jsou validace Naomi Feil, Psychobiografický model prof. Böhma a smyslová aktivizace Lohre Wehner. Přínosem této práce je pochopení těchto modelů a to, jak je možné usnadnit a zlepšit kvalitu života klientům. Zároveň může být užitečná pro ty, které o klienty pečují a snaží se jim porozumět.
|
|
|
Aktivizační činnosti v domově pro seniory
KROUPOVÁ, Štěpánka
Název práce: Aktivizační činnosti v domově pro seniory Tématem mé bakalářské práce jsou především aktivizační činnosti seniorů v pobytových zařízeních, a to jak aktivizačními činnostmi seniorů se syndromem demence, tak aktivizační činnosti seniorů bez syndromu demence. Práce je teoretického charakteru a má čtyři části. V první části se zabývám stářím, stárnutím, změnami a potřebami ve stáří, tématem druhé části jsou pobytová zařízení pro seniory, sociální práce a role sociálního pracovníka v pobytových zařízeních pro seniory, adaptace seniorů na pobyt a aktivizační činnosti obecně. V posledních dvou částech popisuji vybrané aktivizační činnosti. Cílem bakalářské práce je popsat vybrané aktivizační činnosti v pobytových zařízeních pro seniory, a to jak u seniorů se syndromem demence, tak u seniorů bez syndromu demence. Jedná se o aktivizační činnosti, které může vykonávat sociální pracovník, popřípadě pracovník v sociálních službách či aktivizační nebo zdravotní sestra.
|
|
|
Stáří jako sociální událost
PAVLIŠOVÁ, Ludmila
Abstrakt Stáří jako sociální událost Stáří je přirozeným obdobím života. Toto období přináší moudrost, nadhled a pocit naplnění, ale zároveň dochází ke změnám tělesným, psychickým a sociálním. Radikální změnou v tomto období je odchod do důchodu. Jak vlastně tyto změny ovlivňují život seniorů? Někteří jedinci na tuto změnu nejsou připraveni a neví si rady, jak se mají se stářím vyrovnat. A proto je velmi důležitý proces přípravy a adaptace na důchod. Postoje většinové populace k seniorům jsou kromě jiných faktorů ovlivňovány i působením médií, jež tvoří ve společnosti klíčové činitele podílející se na sociální konstrukci reality a na socializaci všech generací. Stárnutí obyvatelstva má dopad nejen na mezigenerační vztahy, ale také na subjektivní prožívání stáří. Seniorskou problematiku nelze redukovat na problematiku důchodové reformy, ale bude se muset zabývat postavením seniora ve společnosti, uznáním přínosu seniorů, otázkami výchovy a vzdělávání, mediální prezentací seniorské problematiky, přizpůsobením služeb potřebám seniorů, seniorské módě, dopravě, prostředí? Cílem mé bakalářské práce bylo seznámit se s konkrétními důsledky odchodu do penze (vyrovnání se s odchodem do penze, pozitiva a negativa penze, zdravotní stav a plány seniorů do budoucna). Při své práci jsem respektovala osobnost každého jedince a jeho postoj k životu. Mým výzkumným cílem bylo zjistit, zda senioři vnímají pensionování jako sociální událost, ve smyslu změny sociálního postavení. Dílčím cílem bylo charakterizovat faktory, které nejvíce ovlivňují vnímání stáří. Myslím, že cíle byly naplněny a respondenti vnímali pensionování jako sociální událost ve smyslu změny sociálního postavení. Pro výzkum této problematiky byla zvolena kvalitativní forma šetření metodou narativního rozhovoru a ankety. Výzkumným vzorkem jsou senioři starší šedesáti pěti let, kteří jsou v penzi a žijí v regionu Táborsko. Z výsledku mé práce vyplývá, že příprava jedince na proces přípravy a adaptace na důchod je důležitá. Aby došlo k postupné změně stylu života je důležitá přechodná fáze mezi zaměstnáním a důchodem. U seniorů je potřeba orientace a učení s novou situací se vyrovnat. S odchodem do důchodu se seniorům zhoršuje i ekonomická situace. Jejich konzumní úroveň má i svůj sociální význam a senioři tím demonstrují svůj status. Senioři vnímají negativně sociální postavení ve společnosti a odchod do důchodu vnímají jako sociální událost. Vyhlášení uvedeného Evropského roku je proto považováno za užitečný krok v procesu vyrovnávání se s důsledky demografických změn v České republice. Téma týkající se seniorů je v dnešní době velmi aktuální, protože s demografickým vývojem stále stoupá počet seniorů jak v České republice, tak i v celé Evropě. Společnost upozorňuje na nevhodné chování mladší generace vůči seniorům. A proto věřím, že moje práce poslouží k vytvoření ucelenějšího obrazu o seniu z pohledu seniorů.
|
host ::
RSS.