Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Beletristické ztvárnění zločinu v české kultuře 90. let 19. století
CHADTOVÁ, Miroslava
Cílem této diplomové práce je zmapovat různé způsoby beletristického zpracování motivu zločinu. K tomu si práce stanoví korpus vybraných kanonických děl, na kterých charakterizuje základní žánrovou diferenciaci literární tematiky zločinu. Na tento obecný diachronní přehled naváže synchronní výzkum výskytu motivu zločinu v rámci české literární produkce 90. let 19. století. Konkrétní znaky literatury o zločinu poté práce představí na příkladu české prozaické tvorby vybraného období, a to na románu Karla Václava Raise Kalibův zločin. Nejprve vylíčí způsob kritického přijetí tohoto textu jak dobovou, tak posteriorní literární kritikou a prozkoumá četnost jeho vydání. Následně práce přistoupí ke komparační analýze Kalibova zločinu s dalším dobově významným románovým zpodobněním zločinu - Zločinem a trestem Fjodora Michajloviče Dostojevského. Na základě tohoto srovnání vycházejícího z vybraných naratologických příruček pak práce prezentuje strukturní i naratologickou různorodost literárního ztvárnění zločinu.
Obraz každodennosti v povídkách Terézy Novákové Úlomky žuly a v próze Karla Raise Skleník
Šteffelová, Denisa ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazením každodenního života v povídkách Terézy Novákové Úlomky žuly a v próze K. V. Raise Skleník. Klade si za cíl zjistit, jak realističtí autoři pracují s detaily běžného života a jakým způsobem jsou do textu zapojovány. První část práce se věnuje teoretickému vymezení realismu s důrazem na dvě nejnovější koncepce a současně je akcentován Barthesův koncept ,,efektu reálného", na jehož základě je dále v druhé části práce zkoumána funkce detailů podílejících se na věrohodnosti obrazu. Ta se zaměřuje na konkrétní analýzu zmíněných detailů, jež jsou rozděleny do pěti hlavních kategorií (domácí práce, stravovací návyky, oblékání, návštěvy a vybočení z všednodennosti). Při komparaci autorů se rovněž přihlíží k genderové specifikaci spisovatelů/spisovatelek, které se věnoval Marcin Filipowicz. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že u Novákové detaily každodenního života plní (v souladu s jejími národopisnými aktivitami) především dokumentární funkci. O to zajímavější se stává zkoumání Raisova stylu, v němž detaily každodennosti vedle své funkce charakterizační, vytvářejí v mnohem větší míře onen barthesovský "efekt reálného".
Podkrkonoší v prózách Karla Václava Raise a Josefa Šíra
Pospíšilová, Johana ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazením regionu Podkrkonoší v povídkách Karla Václava Raise a Josefa Šíra. První kapitoly jsou zaměřeny na dobový kontext tvorby a životy obou autorů. Přibližuji v povídkových souborů Horské kořeny Josefa Šíra a jednotlivých postav a prostoru v nich nám pomáhají odkrýt specifika kraje a jeho odlišnéh zobrazení u obou autorů a také postupy, které jsou pro toto zobrazení příznačné. Během samotných analýz částečně přihlížíme k sekundární odborné literatuře. V závěru poté dochází ke srovnání postupů obou autorů a shrnutí motivů, které se během ana Klíčová slova: Josef Šír, Karel Václav Rais, realismus, literární postava, přírodní prostor.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.