|
|
Tiskový proces Julia Grégra jako mediální událost
Neprašová, Veronika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce bylo uchopit tiskový proces Julia Grégra z června roku 1862 jako první významnou mediální událost po obnovení rakouské ústavnosti císařským diplomem v říjnu 1860. Soudobým médiím (repektive tisku) tento v kontextu doby jinak poměrně běžný soudní spor posloužil jako prostředek iniciace a usměrňování rodícího se veřejného mínění. Práce se tak snaží tyto prostředky odhalit a popsat a na základě zpětné vazby čtenářské obce zhodnotit jejich efektivitu. V první fázi práce nejprve rekapituluje celospolečenský kontext události - historicko-společenskou situaci, stav soudobé žurnalistiky a relevantní dobovou legislativu - a zároveň nastiňuje koncept teorie Media Events autorů Dayana a Katze, kterou na dané téma aplikuje. V druhé fázi se pak práce již zaměřuje přímo na výzkum komunikační strategie zvolených médií - politického deníku Národní listy a satirického týdeníku Humoristické listy.
|
|
|
Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století
Tejnická, Zuzana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Rigorózní práce "Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století" pojednává o tom, jakým způsobem politická kampaň a novinářská praxe Národních listů ovlivňovala politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání rigorózní práce je právě zachycení rysů a znaků politické kampaně na stránkách Národních listů a zároveň jejich redakční organizace a podnikové praxe v období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato rigorózní práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda je možné hodnotit přelom 80. a 90. let 19. století jako stále se stupňující negativní kampaň Národních listů, nebo zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.
|
|
|
Národní listy 1910 - 1914
Horská, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce Národní listy 1910 - 1914 se soustředí na období vlastnické změny Národních listů, které v roce 1910 od rodiny zesnulého zakladatele Dr. Julia Grégra odkoupila Pražská akciová tiskárna. Deník, který si dosud zachovával určitou míru nezávislosti, se tímto prodejem stal oficiálním tiskovým orgánem Národní strany svobodomyslné reprezentované především Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem. V jednotlivých kapitolách se postupně zabývám podkladovými materiály, ze kterých jsem pro svou práci čerpala, zasazením Národních listů do kontextu doby a okolnostmi, které vedly ke vzniku deníku. Práce se dále podrobněji věnuje činnosti přípravného výboru, který získání Národních listů pro mladočeskou stranu inicioval a dovedl k úspěšnému konci. Hlavní část textu je zaměřena na samotnou obchodní transakci, přibližuje finanční zákulisí vzniku Pražské akciové tiskárny, zkoumá dokumenty, které koupi i její přípravu doprovázely, a popisuje následnou modernizaci celého podniku.
|
|
|
Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století
Tejnická, Zuzana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Rigorózní práce "Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století" pojednává o tom, jakým způsobem politická kampaň a novinářská praxe Národních listů ovlivňovala politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání rigorózní práce je právě zachycení rysů a znaků politické kampaně na stránkách Národních listů a zároveň jejich redakční organizace a podnikové praxe v období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato rigorózní práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda je možné hodnotit přelom 80. a 90. let 19. století jako stále se stupňující negativní kampaň Národních listů, nebo zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.
|
|
|
Tiskový proces Julia Grégra jako mediální událost
Neprašová, Veronika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce bylo uchopit tiskový proces Julia Grégra z června roku 1862 jako první významnou mediální událost po obnovení rakouské ústavnosti císařským diplomem v říjnu 1860. Soudobým médiím (repektive tisku) tento v kontextu doby jinak poměrně běžný soudní spor posloužil jako prostředek iniciace a usměrňování rodícího se veřejného mínění. Práce se tak snaží tyto prostředky odhalit a popsat a na základě zpětné vazby čtenářské obce zhodnotit jejich efektivitu. V první fázi práce nejprve rekapituluje celospolečenský kontext události - historicko-společenskou situaci, stav soudobé žurnalistiky a relevantní dobovou legislativu - a zároveň nastiňuje koncept teorie Media Events autorů Dayana a Katze, kterou na dané téma aplikuje. V druhé fázi se pak práce již zaměřuje přímo na výzkum komunikační strategie zvolených médií - politického deníku Národní listy a satirického týdeníku Humoristické listy.
|
|
|
Manželky českých politiků v 19. století
BUREŠOVÁ, Jitka
Manželky českých politiků v 19. století Anotace Pro svoji práci jsme si vybrala deset žen, manželek českých politiků 19. století. V první kapitole jsem se zabývala motivem výběru životní partnerky, jejím sociálním, jazykovým a náboženským původem. Pokusila jsem se o analýzu předmanželské korespondence. Druhá část mé práce se věnovala uplatnění žen ve společenském životě a zaměřila se zejména na jejich zapojení do salonního života. Ve třetí kapitole jsem nastínila působení žen ve spolcích. Zajímala mě veškerá manželek politiků na veřejnosti, hlavně v oblasti filantropie. Pokusila jsem se zjistit, jestli muži své manželky v těchto činnostech podporovali. Poslední část se zaměřila na postavení ženy v rodině. Sledovala jsem podíl mužů na řízení domácnosti a výchově dětí. Snažila jsem se o rozbor korespondence mezi manželi a zejména jsem se snažila vysledovat, zda se muži svým partnerkám svěřovali s politickými záležitostmi a jak moc se ženy o tyto věci zajímaly.
|
host ::
RSS.