Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Uznání a výkon rozhodnutí členských států Evropské unie a zajištění výkonu rozhodnutí v těchto státech
Přindiš, Petr ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Uznání a výkon rozhodnutí členských států Evropské unie a zajištění výkonu rozhodnutí v těchto státech ABSTRAKT Tato rigorózní práce se zabývá specifickými formami mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, konkrétně justiční spoluprací členských států Evropské unie. V první kapitole se práce obecně věnuje účelu a východiskům právní úpravy, částečně se věnuje historickému vývoji evropské spolupráce, dále jsou popsány zvláštní subjekty působící v oblasti mezinárodní justiční spolupráce na evropské i národní úrovni a jsou zde pojmenovány důvody, pro které je spolupráce členských států v trestních věcech potřebná. Dále jsou předestřeny záměry Evropského parlamentu směřující k dalšímu prohlubování spolupráce jednotlivých členských států. V druhé kapitole se práce zaměřuje na uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění, jehož právní základ tvoří Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV, které bylo do právního řádu implementováno částí pátou, hlavou VI zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Zvláštní pozornost je věnována obecným důvodům pro neuznání rozhodnutí jiných členských států a při jejich rozboru je poukazováno na jednotlivé aplikační problémy, které soudy vedou nebo vedly k neuznání takových...
Europeanisation of Criminal Law
Oravcová, Martina ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Europeizace trestního práva Abstrakt Společnou úpravou základních principů trestního práva v evropském rozměru by se odstranila nepřehlednost a neúčinnost dosavadních individuálních (národních) a mezinárodněprávních institutů trestního práva. Tuto snahu je možné nejlépe pozorovat v postupech Evropských společenství, resp. Evropské unie. Mělo by se tak stát prostřednictvím harmonizace práva a posílením spolupráce mezi jednotlivými členskými státy EU. Trestněprávní integrace je tak nasměrovaná třemi směry. Jednak se dotýká trestního práva hmotného, kde se pokouší harmonizovat jednotlivé skutkové podstaty trestných činů a jednak trestního práva procesního, kde se už podařilo dosáhnout vzájemného uznávání rozhodnutí. Třetím směrem je institucionální rámec justiční spolupráce v trestních věcech a na něho navazující instituce trestní spolupráce. Trestní právo jako právo veřejné a jeho těsné propojení se státní suverenitou však ještě i v dnešní době vylučuje jakýsi sjednocený nadnárodní systém trestního práva. Krom toho, samotný pojem trestního práva není v evropském právu jasně stanovený tak, jak je tomu v českém právním řádu, protože zahrnuje i jiné protiprávní jednání než trestní čin. Právě proto se v evropském kontextu nemůžeme jednoznačně vyjadřovat o trestním právu hmotném a trestním právu procesním. Na...
Evropský zatýkací rozkaz v teorii a praxi
Sikorská, Eliška ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá evropským zatýkacím rozkazem v teorii a praxi. V rámci teoretického vymezení se práce zaměřuje především na právní zakotvení mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech v rámci Evropské unie, jejímu vývoji z historického hlediska a současnému stavu. Ve druhé části se práce zabývá praktickým vykonáváním evropského zatýkacího rozkazu a s tím spojenými problémy. Důvodem je skutečnost, že od počátku uplatňování evropského zatýkacího rozkazu uběhlo již 10 let a během této doby vyvstala řada pochybností nad jeho vykonáváním a následných dopadech na základní práva občanů.
Dopad Lisabonské smlouvy na právní řád ČR
Janíček, Marcel ; Žák, Květoslav (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o dopadech Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropské unie ve vztahu k právnímu řádu ČR. V první polovině práce se zabývám otázkou, zda je vůbec Lisabonská smlouva v souladu s ústavním pořádkem ČR. Pro její zodpovězení analyzuji tzv. lisabonské nálezy Ústavního soudu ČR a nález Spolkového ústavního soudu SRN. V druhé polovině se věnuji problematice justiční spolupráce v trestních věcech a justiční spolupráce v občanských věcech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.