|
|
Společné znaky judaismu a náboženské společnosti "Svědkové Jehovovi" se zřetelem k území České republiky
Kutinová, Zuzana ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání společných znaků mezi náboženskou společností Svědkové Jehovovi ajudaismem na území České republiky. Nejprve se věnuje historickému vzniku samotné náboženské společnosti a jejím kořenům na našem území. Dále struktuře afungování této organizace a událostem druhé světové války, které příslušníkům obou zkoumaných vyznání přinesla mnoho utrpení. Poté sleduje podobnosti mezi tradicemi a zvyky a s tím spojeným způsobem života. Na závěr zkoumá vlastní vnímání vztahu členů náboženské společnosti Svědků Jehovových k judaismu. K tomuto účelu jsou použity kvalitativní rozhovory se stávajícími i s bývalými členy a kvantitativní dotazníky, které byly předány členům vjednotlivých sborech. Terénní výzkum byl proveden ve sborech náboženské společnosti Svědků Jehovových a to konkrétně ve sboru v Benešově a na území hlavního města Prahy.
|
|
|
Nová synagoga Jablonec nad Nisou
Obadalová, Kateřina ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce bylo navrhnout synagogu v Jablonci and Nisou s doplňkovými funkcemi v podobě administrativy, kosher restaurace a muzea. Na řešeném území se v minulosti nacházela synagoga, která sloužila svým účelům do roku 1938, kdy byla během Křišťálové noci vypálena. V dnešní době se na místě původní synagogy nachází pouze památník jako upomínka. Řešené území se nachází mezi zástavbou historické části města, ve svažitém terénu. Konceptem bylo do jisté míry zachovat svahovitost terénu a vložit do něj stavbu, která bude funkčně vyhovovat potřebám židovské obce, tak i navazovat na okolní zástavbu a pohyb lidí v okolí. Navrženo půdorysné vertikální rozdělení řešeného území schodištěm, ze kterého je přístupná synagoga a kosher restaurace, ale také přiléhající muzeum skla a bižuterie. Urbanistické doplnění stávající uliční zástavby zajišťuje budova o čtyřech nadzemních podlažích (muzeum, administrativa židovské obce a komunitní centrum s mikve), která se pohledově snaží modernějším způsobem korespondovat se stávající zástavbou. Tato budova dále navazuje na prostory synagogy, která je pohledově zapuštěna do terénu, a na kosher restauraci. Rampa pro imobilní dělí řešené území půdorysně horizontálně. Materiálové řešení fasád navrženo jednoduše v podobě škrábané omítky v kombinaci s hlazenou omítkou. Kosher restaurace pohledově oddělena jako kubus pomocí nerezových kovových sítí v barvě bronzové. V přilehlém okolí byla navržena nová zeleň a zelené plochy, na které pak navazují vegetační střechy objektů.
|
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Tomický, Ondřej ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem mé diplomové práce je návrh nové synagogy a komunitního centra židovské obce v České Lípě. Řešené území se nachází na ulici U Synagogy na jihovýchodním okraji historického centra města, na místě, kde se v minulosti nacházelo židovské město. Dlouhou historii českolipské židovské obce, která zde měla svou synagogu, židovskou školu a rabinát, rituální lázeň mikve a další, však zpřetrhaly události druhé světové války a následného poválečného vývoje v Československu i ve světě. Původní synagoga byla vypálena nacisty v roce 1938, mnoho památek židovské komunity v České Lípě postupně zmizelo a stejně tak samotná komunita. Mým cílem je navrhnout nové zázemí židovské obce. Navrhuji proto novou synagogu a komunitní centrum, zahrnující administrativu židovské obce s archivem židovské literatury, výstavní a přednáškové prostory, rituální lázeň mikve a kosher restauraci pro členy obce i širokou veřejnost. Návrh dále počítá s celkovou úpravou veřejného prostoru a jeho zprůchodnění pro pěší, výsadbou nové zeleně a umístění dvou nových památníků židovské minulosti České Lípy. Navržený objekt by pak neměl sloužit jen členům židovské obce, ale široké veřejnosti jako nový veřejný prostor, který nabídne nové možnosti setkávání, vzdělávání a trávení volného času v důstojném prostředí. Určujícím prvkem návrhu je místo bývalé synagogy, které zůstane ponecháno volné jako nové nádvoří, které bude ze tří stran obklopeno novou synagogou a komunitním centrem. Oba objekty jsou svými hlavními fasádami a hlavními vstupy otočené k centru města. Synagoga i komunitní centrum budou spočívat na vyvýšené terase přístupné po schodišti, symbolizující Chrámovou horu v Jeruzalémě. Zvolené tvarosloví a materiálové řešení staveb má v kolemjdoucích vzbudit pocit mohutnosti, stability, důstojnosti a bezpečí. Na ose nádvoří budou umístěny dva nové památníky – stéla a kašna. Stéla na místě někdejšího vchodu do bývalé synagogy, symbolizující varovně vztyčený prst. Kašna na místě, kde se v synagogách nachází bima, posvátný prostor, kam kromě rabína nemá nikdo přístup. Vodní hladina tak z toho místa symbolicky vyloučí pohyb chodců, kteří toho posvátné místo budou obcházet. Dnes se na místě bývalé synagogy nachází veřejné parkoviště a celé území bývalého židovského města je v zanedbaném stavu. Pevně doufám, že svým návrhem přispěji k připomenutí židovské minulosti České Lípy, porozumění mezi lidmi a že se z dnes zanedbaného místa stane důstojný veřejný prostor.
|
|
|
Nová synagoga Jablonec nad Nisou
Janáková, Adéla ; Baranyai, René (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh Nové synagogy v Jablonci nad Nisou na ulici Lipanská. V blízkosti řešeného území se v minulosti nacházela synagoga pro více než 280 věřících. Synagoga byla v roce 1938, během Křišťálové noci, vypálena nacistickým Německem. Dnes se zde nachází plocha veřejného prostranství, veřejné parkování a pomník obětem holocaustu. Cílem návrhu je vytvoření nové synagogy, zázemí židovské obce zahrnující administrativu s rabinátem, komunitní centrum, studovnu a knihovnu židovské literatury, víceúčelové prostory, kosher restauraci pro členy obce i širokou veřejnost, obchod s kosher potravinami, muzeum židovské kultury a rituální lázeň mikve. Objekty budou sloužit pro členy židovské obce a zároveň pro osvětu široké i odborné veřejnosti. Stavba komplexu budov se nachází na území s poměrně složitým terénem. Stěžejním momentem bylo vypořádání se s zasazením stavby do strmého svahu a zároveň navrhnout správný provoz jednotlivých budov. Kosher restaurace svým umístěním láká veřejnost již z přilehlé ulice Lipanská a zároveň je natočena i do klidové části směrem na jih. Její odbytový prostor je dvoupodlažní, a tak zasahuje i do úrovně nižšího podlaží otevřeného k řece. Mezi budovami restaurace a muzea je klidová zóna – letní venkovní posezení, popřípadě výstavní expozice muzea. Muzeum je natočené také podél přilehlé ulice, kde je situován i hlavní vstup do budovy. Fasáda muzea je ozvláštněna střídáním vypouklých a vyklenutých oken směrem dovnitř, které ústí do převýšeného výstavního sálu. Objekty mají vyzařovat minimalismus a čistotu. Proto byly zvoleny světlé odstíny barev. V horní části jsou fasády opatřeny bílou štukovou omítkou. V části parteru byl navržen motiv kanelur směřujících svisle k nebi tvořený pomocí tvarované omítky v odstínu světle šedé barvy.
|
|
|
Starozákonní kniha Ester a její parafráze
ŠTĚPÁNOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce je komparace starozákonní knihy Ester s jejími vybranými parafrázemi a kritické zhodnocení práce autorů parafrází s textem. Nejprve je stručně představen příběh knihy Ester a její hlavní postavy. Poté je porovnán obsah knihy Ester v Českém studijním překladu Bible (masoretský text) s obsahem knihy Ester v českém překladu v Jeruzalémské Bibli (Septuaginta). S těmito dvěma verzemi jsou postupně komparovány vybrané parafráze podle předem stanovené struktury. Porovnávání textů bylo provedeno metodou komparativní analýzy a bylo poukázáno na hlavní rozdíly a podobnosti komparovaných děl. Též bylo zhodnoceno, jak parafráze mění či nemění původní pointu knihy Ester. V závěru práce jsou shrnuty poznatky těchto komparací.
|
|
|
Vyvolení Izraele v díle Kuzari od Jehudy ha-Leviho
LANDOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaobírá pojetím učení o vyvolení Izraele v díle Kuzari od středověkého židovského filosofa Jehudy ha-Leviho. Ve třetí kapitole se zaměřuje na ha-Leviho pojetí vyvolení lidu, země a jazyka. Ve čtvrté kapitole pak dále porovnává ha-Leviho výklad Ex 19,5, v rámci tématu vyvolení Izraele, se standardními komentáři.
|
|
|
Komparace židovské tematiky v díle E. Hostovského a L. Windera
LANDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá komparací díla česky píšícího autora Egona Hostovského a německy píšícího autora Ludwiga Windera. Jejím cílem je vysledovat, jaké prvky se objevují v obou dílech a zda se mezi jejich uchopením vyskytují rozdíly či podobnosti. Materiálem pro srovnání jsou především židovské motivy a tradice v obou dílech, náplň a kvalita vztahů hlavních hrdinů s rodinnými příslušníky i dalšími vedlejšími postavami, a také vyjádření pocitů protagonistů z prostředí, ve kterém žijí. Prameny ke komparaci představují knihy Ghetto v nich a Die jüdische Orgel.
|
|
|
The Holocaust in Jewish American Fiction
SENKOVÁ, Anna
Cílem této diplomové práce je identifikovat charakteristické prvky literatury zabývající se Holokaustem. Teoretická část mapuje způsob, jakým společnost, a zvláště židovská společnost, chápe Holokaust. Zároveň řeší, jak se Judaismus dívá na fikci, zejména pak na fikci spojenou s Holokaustem. Druhá část se pak zabývá analýzou jednotlivých příběhů, osmi povídek a jednoho románu, od sedmi autorů, a to od Rebeccy Goldstein, Bernarda Malamuda, Gordona Lishe, Philipa Rotha, Cynthie Ozick, Rebeccy Makkai a Budda Schulberga. Příběhy jsou zkoumány odděleně, přičemž je hlavní důraz kladen na významné motivy vzhledem k Holokaustu a rozbor jednotlivých postav. Závěrečný oddíl poukazuje na společné prvky povídek, stejně jako na jejich rozdíly, a určuje nejvýraznější prvky literatury Holokaustu.
|
|
| |
|
|
Mentalita židovských osadníků na Západním břehu Jordánu: Antropologická studie
Žebrová, Jiřina ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Damohorská, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce prozkoumává hloubku mentality židovských osadníků od radikálně religiózních po sekulárně pragmatické. Cílem je zhodnotit jejich vliv na politiku izraelských vlád a izraelskou společnost jako nacionální jednotku v průběhu historie. Dále také poukázat na fenomenologické základy, které osadnické hnutí vykazuje ať už z hlediska národní a teritoriální identity nebo z pohledu náboženské tradice. Práce je zpracována na základě pečlivého nastudování diverzní literatury, která se věnuje nejen židovským osadníkům samotným, ale také jejich roli ve vytváření staronové identity v mladém státě Izrael, stejně tak jako obecnému pojetí nacionálního cítění, teritoriální a kolektivní paměti a také správným historickým zařazením osadnické činnosti včetně jejího porovnání s komunitami mimo Izrael. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejen že osadníci žijící za Zelenou linií vykazují silné nacionální a religiózní prvky, ale také že tíhnou k radikálnějším podobám jednání se státními autoritami, stejně tak jako k řešení územích dilemat. Svým silným náboženským založením se tím pádem stávají mnohem nebezpečnějším a nevyzpytatelným prvkem izraelské společnosti, které nepřímo ohrožuje postavení státu v mírových jednáních a v očích mezinárodního prostředí. Hlavním zjištěním však zůstává fakt, že byť se...
|
host ::
RSS.