|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Specifický vývoj Jugoslávie po 2. světové válce a různé pohledy na samosprávný socialismus
Tylová, Kateřina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce pojednává o specifickém vývoji poválečné Jugoslávie, konkrétně o samosprávném socialismu, který lze chápat jako hledání nové cesty ke komunismu. S touto problematikou úzce souvisí historický kontext poválečného vývoje, kde se díky roztržce se Sovětským svazem zformovala tato potřeba nastavení nového systému, který bude novou a lepší cestou socialismu. Postavení Jugoslávie bylo značně zkomplikované vyloučením ze sovětské sféry vlivu, nicméně to byla příležitost pro budování vztahů se Západem a vytvoření si své vlastní politické pozice. Práce se zabývá působením samosprávného systému a také možnou souvislostí s rozpade Jugoslávie v 90. letech. Cílem práce je objasnit, jak samosprávný systém fungoval a proč byl zaveden. Pro ucelený pohled na samosprávu jsou přidány i různé názory na tento systém, který provázel Jugoslávii po velkou část novodobých dějin. První kapitola se zabývá historickým kontextem v Jugoslávii a dále teorií samosprávného systému. Druhá kapitola se věnuje různým pohledům na samosprávný socialismus. Tato kapitola je členěna na další podkapitoly, přičemž je rozdělena časově - mezi dobové představitele (teoretici režimu) a historiky (tj. odborníky, kteří systém hodnotí s odstupem času a s tím, že do něj nejsou přímo politicky začleněni). Kapitola s pohledem historiků...
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Pohled vybraných jugoslávských deníků na osobnost Josipa Broze Tita v letech 1986-1990
Loužek, Jan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Tato práce mapuje vnímání kultu Josipa Broze jugoslávským tiskem (vybranými deníky) v letech 1986 - 1989/1990. Na příkladu transformace obrazu bývalého jugoslávského maršála se snaží nabídnout vodítko k pochopení společenských a politických změn, které se udály v Jugoslávii v druhé polovině 80. let minulého století. Vnímání kultu Josipa Broze Tita je v této práci sledováno chronologicky, a to všemi třemi vybranými deníky (Vjesnik, Oslobodenje, Politika) najednou. Tento přístup umožňuje konfrontovat postoje záhřebské, sarajevské, potažmo bělehradské redakce a zdůraznit tak rozdíly mezi jenotlivými tituly. Práce samotná je členěna do pěti kapitol, které popisují vybraná období. Jako dělící body jsou zvoleny události či období, které měly klíčový vliv na změnu vnímání Titova kultu a umožnily jeho posun novým směrem. Některé události jsou pak popsány v konkrétních podkapitolách.
|
host ::
RSS.