|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Vývoj anglojazyčné historiografie stalinismu během studené války
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o vývoji disciplíny historiografie stalinismu na Západě, o jejím vzniku a základních meznících, a to v kontextu mezinárodních vztahů studené války. Cílem práce je porovnat, nakolik byl stalinismus interpretován na Západě a na Východě podobně, do jaké míry docházelo ke shodné tematizaci a periodizaci. Práce postihuje otázky, které byly spojovány s jednotlivými zahraničněpolitickými výkyvy studené války, a analyzuje, jak výrazná byla na Západě legitimizační úloha této disciplíny. Zkoumány jsou nejvýznamnější milníky a trendy oboru, a to prostřednictvím kombinace historiografického výkladu a komparace publikací relevantních badatelů. Práce konstatuje, že hodnocení Josifa Stalina se na Západě a Východě sbližovalo paralelně s oteplováním vzájemných vztahů a oddalovalo s jejich ochlazováním, nelze však tvrdit, že by západní historiografie stalinismu sloužila jakožto ryze legitimační nástroj politiky vůči Východu.
|
|
|
Příčiny pozitivní interpretace J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství
Prokopová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je odhalit příčiny pozitivních interpretací J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství (2000-2008). Na počátku nového tisíciletí jsme byli svědky nárůstu popularity a nekritického vnímání tohoto sovětského vůdce v očích ruské veřejnosti. Práce zkoumá, z čeho vychází pocit nostalgie po Stalinově éře. Vysvětluje, jak k jeho zesílení přispělo období 90. let, kdy se země těžce vypořádávala s postkomunistickou transformací a přechodem k liberální demokracii. Práce také rozebírá výsledky průzkumů veřejného mínění a s jejich pomocí analyzuje s jakými úspěchy a hodnotami si obyvatelé Ruské federace Stalina spojují. Dále skrze rozbor odborných publikací zkoumá, jak k rozšíření kladného hodnocení období vlády Josifa Stalina přispívají interpretace akademické obce. Práce si také všímá toho, jak rozdmýchání tohoto sentimentu záměrně podporuje politická elita nastoupivší k moci v roce 2000, jaké jsou její konkrétní kroky, jejich motivace i dopady. Práce dochází k závěru, že velký vliv na nárůst nekritické percepce J. V. Stalina mělo období chaosu za vlády prezidenta Borise Jelcina, kdy veřejnost pociťovala úpadek životních standardů i prestiže země. Tyto neúspěchy pak vedly mezi veřejností k přehodnocování minulosti a jejímu zkreslování. Pozitivní vnímání minulosti účelně...
|
|
|
Sovětské zahraničně obchodní a politické vztahy ve druhé polovině dvacátých let 20. století
Hrazdira, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
V diplomové práci se zaměřím na vývoj hospodářské situace Ruska a jeho zahraničně obchodních vztahů v druhé polovině dvacátých let 20. století a změny v souvislosti s nástupem J. V. Stalina k moci. Soustředím se na Stalinovu osobnost, přičemž se budu snažit dokázat, že jeho činy ve sledovaném období nebyly důsledkem duševní nemoci, nýbrž osobních mocenských zájmů. Budu se věnovat rovněž obchodním vztahům s Německem ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Důraz budu klást na životní úroveň obyvatelstva a s ní spojenou přeměnu Ruska ve světovou velmoc. Pro zpracování tématu využiju odborné monografie, dílčí studie a články české a zahraniční provenience, jakož i vydané prameny. Z nevydaných pramenů se zaměřím na studium dokumentů v archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a v Národním archivu v Praze.
|
host ::
RSS.