Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Hudební produkce na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově po roce 1989
Suchanová, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o provozování opery v netradičním plenérovém prostoru otáčivého hlediště v Českém Krumlově a to v nejkontroverznějším období jeho existence - tedy po rekonstrukci v roce 1989. Na základě toho vzniklou kauzu, zmapovala autorka v kapitole Přestavba - stav po sametové revoluci, která kontextuje v jaké situaci dané inscenace vznikaly. První část práce je věnována historii provozování divadla v zámecké zahradě a nese název Znovuobjevení zámecké zahrady v Českém Krumlově pro divadelní produkce. V další kapitole Historie opery před otáčivým hledištěm se autorka zaměřila podrobněji na vývoj opery v českokrumlovské zámecké zahradě a řeší konkrétní inscenační a dramaturgické limity tohoto prostoru. Na základě analýz tří různých inscenací Verdiho Rigoletta v kapitole Tři Krumlovští Rigolettové pojednala jakým způsobem ovlivňuje tento prostor podobu inscenací. Jednotlivé inscenace zároveň zasadila do celkového historického kontextu tohoto divadla a vytvořila obraz divadla u odborné veřejnosti v kapitole Obraz otáčivého hlediště u odborné veřejnosti v letech 1995-2013. Závěr práce tvoří kapitola Budoucnost otáčivého hlediště, která navazuje na předchozí část stručně mapující vzniklou kauzu a nastiňuje potenciální vývoj další existence unikátního divadla.
Od literatury k opeře: Srovnání výchozích literárních verzí s jejich využitím v žánru operních děl
BICANOVÁ, Lucie
Práce se zabývá komparativní analýzou, v níž na jedné straně stojí původní literární díla (prózy, dramata), jež byla následně využita pro tvorbu libret operních děl. Práce se zaměřuje na operní provedení, jež byla v posledních letech uváděna na scénách Jihočeského divadla, a zároveň na díla tvořící kánon tradice světové opery. Analýza sleduje způsob adaptování původního díla, tj. konverzi díla, které je určeno k tichému čtení, do žánru, který je založen na performativnosti a který mnohem více zdůrazňuje svoji artificiálnost. Práce tedy sleduje konvenční i invenční rysy jak z hlediska původního literárního ztvárnění, tak i z hlediska operní textové "adaptace". Práce se specificky zaměřuje na vztah těchto děl: Victorien Sardou: Tosca a Giacommo Puccini: Tosca; Prosper Mérimée: Carmen a Georges Bizet: Carmen; Pierre - Augustin Caron de Beaumarchais: Figarova svatba a Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba; Antonio García Gutiérrez: Trubadúr a Giuseppe Verdi: Trubadúr; a dále také na díla bez literární předlohy: Giuseppe Verdi: Aida a Antonín Dvořák: Rusalka.
Nová média v práci s divadelním publikem
Zavřelová, Eva ; JEŽEK, Vlastimil (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice využití nových médií a implementace současných trendů online komunikace v prostředí divadel. V první části jsou definovány nejdůležitější pojmy a představeny hlavní platformy online komunikace. Následuje komparativní analýza komunikace pěti českých divadel na sociálních sítích – jedná se o Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Slovácké divadlo v Uherském Hradišti, Městské divadlo Zlín, Moravské divadlo v Olomouci a Klicperovo divadlo v Hradci Králové. V další části je pak vyhodnocen výzkum publika Jihočeského divadla s důrazem na online komunikaci a participaci, který byl realizován ve spolupráci s tímto divadlem. Na základě tohoto výzkumu a komparativní analýzy jsou v práci formulována doporučení pro komunikační strategii Jihočeského divadla.
Role marketingu ve firmě
BŘEZINOVÁ, Marcela
Hlavním záměrem bakalářské práce je vysvětlení role marketingu v Jihočeském divadle příspěvkové organizaci města České Budějovice, v rámci řízení a rozhodování vedoucího managementu. Teoretická část je zaměřena na marketingové poznatky. Praktická část má za cíl vyhodnotit výstupy z analýzy, týkající se marketingových činností v popisované firmě, prostřednictvím strukturovaného rozhovoru. Tato analytická technika sběru dat spočívá v získání prvotních informací od respondentů, a to na bázi přesně dodržených stanovených postupů, pořadí a znění otázek, kdy ve většině případů nejsou účastníkům rozhovoru nabízeny možné odpovědi. V souvislosti se samotným výzkumem bylo záměrem získání informací, zaměřených především na Marketingový informační systém firmy, jenž může představovat příležitost v podobě konkurenční výhody. Prozíravé firmy na základě včasných a spolehlivých informací ze systému svou nabídku efektivně cílí na potřeby a přání zákazníků, což přináší nejen zisk, ale i spokojenost zákazníků. Na základě zpracování a shrnutí poskytnutých údajů jsou vyhodnoceny hypotézy. Ze všech poznatků byly vytvořeny výsledky a doporučení směřující k optimalizaci marketingových aktivit vybrané firmy.
Dramaturgický a inscenační profil Činohry Jihočeského divadla v letech 2006 - 2013
Hrádková, Šárka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích je důležitou kulturní institucí již od konce první světové války. Navzdory různým peripetiím je stále jedinou profesionální mnohasouborovou divadelní scénou v Jihočeském kraji. Díky vedení divadelního ředitele Jiřího Šestáka se zde od roku 2004 do současnosti výrazně umělecky rozvíjela opera a opereta, balet, činohra i divadelní tvorba pro děti a mládež. Soubor činohry začal v roce 2006 s novým uměleckým vedením Martina Glasera pracovat na jasné dramaturgické i inscenační linii. Martin Glaser se spolu s dramaturgyní Olgou Šubrtovou zaměřil na současné světové i domácí drama, často uváděné v české premiéře, a na spolupráci s významnými osobnostmi české divadelní scény. Přímo pro soubor činohry vznikly za Glaserova vedení působivé inscenační texty i samotné inscenace a podařilo se navázat pravidelný kontakt s význačnými českými divadelními režiséry. Činohra Jihočeského divadla se pod vedením Martina Glasera stala uznávanou, definovatelnou a současnou.
Herec regionálního divadla v období normalizace a transformace
Dušáková, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl rozkrýt skrze osobní výpovědi pomocí (sebe)reflexí svět jednoho z regionálních divadel a jeho činovníků. První část je věnována českobudějovického Jihočeskému divadlu jako celku. Především prezentuje s jakými ambicemi a v jakých podmínkách je toto regionální (oblastní) divadlo činitelem na kulturním poli. Prostor je dán i alternativní scéně, Otáčivému hledišti v Českém Krumlově, především z pohledu repertoáru a (ne)uvědomování si jeho vyjímečnosti i provozních limitů. V druhé části je divadlo a především jeho činovníci podrobeni reflexi v očích diváků a "jiných" lidí. Je vnímání pozitivního nebo negativního rázu a uvědomuje si veřejnost potřebuju kultury a její vliv na každodenní život či náročnost herectví jako povolání? V třetí části promlouvají samotní herci a lidé od divadla a s jejich pomocí je rekonstruován jejich umělecký svět i reflexe sebe samých a hereckého řemesla obecně. Prostor je dán i zamyšlení, zda je rozdíl být umělcem v regionálnálním nebo pražském divadle a zda se v divadelním světě hodně změnilo s rokem 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hudební produkce na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově po roce 1989
Suchanová, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o provozování opery v netradičním plenérovém prostoru otáčivého hlediště v Českém Krumlově a to v nejkontroverznějším období jeho existence - tedy po rekonstrukci v roce 1989. Na základě toho vzniklou kauzu, zmapovala autorka v kapitole Přestavba - stav po sametové revoluci, která kontextuje v jaké situaci dané inscenace vznikaly. První část práce je věnována historii provozování divadla v zámecké zahradě a nese název Znovuobjevení zámecké zahrady v Českém Krumlově pro divadelní produkce. V další kapitole Historie opery před otáčivým hledištěm se autorka zaměřila podrobněji na vývoj opery v českokrumlovské zámecké zahradě a řeší konkrétní inscenační a dramaturgické limity tohoto prostoru. Na základě analýz tří různých inscenací Verdiho Rigoletta v kapitole Tři Krumlovští Rigolettové pojednala jakým způsobem ovlivňuje tento prostor podobu inscenací. Jednotlivé inscenace zároveň zasadila do celkového historického kontextu tohoto divadla a vytvořila obraz divadla u odborné veřejnosti v kapitole Obraz otáčivého hlediště u odborné veřejnosti v letech 1995-2013. Závěr práce tvoří kapitola Budoucnost otáčivého hlediště, která navazuje na předchozí část stručně mapující vzniklou kauzu a nastiňuje potenciální vývoj další existence unikátního divadla.
"Českobudějovické profesionální divadlo v letech 1939-1945".
ČERNÍKOVÁ, Jitka
Hlavním cílem práce je co možná nejvíce přiblížit současnému čtenáři situaci v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích v době, kdy v Evropě zuřila 2. světová válka. Zajímaly nás všechny významné události, které se v daném období v divadle odehrály, s jakými problémy se členové divadla potýkali, jaký vliv měli na fungování divadla Němci, jak působilo divadlo na diváky a zda i oni měli k jeho činnosti nějaké výhrady nebo jaká byla úroveň odehraných představení. V neposlední řadě jsme hledali odpověď na otázku, jestli směly v budově divadla vystupovat i jiné divadelní spolky. Sestavili jsme podrobný program odehraných představení, sledovali ohlas provozu v divadelní kritice, utvořili přehled společností a jejích členů a v práci jsou zmíněny také další zajímavé postřehy, vztahující se k Jihočeskému divadlu.
Českobudějovické působení herce a režiséra Miroslava Macháčka
TRÁVNÍČKOVÁ, Aneta
Ve své bakalářské práci se budu zabývat rekonstrukcí českobudějovického působení herce a režiséra Miroslava Macháčka. I když toto období představuje pouze krátkou etapu Macháčkova života, promítlo se výrazným způsobem do historie Jihočeského divadla. Macháčkův negativní politický postoj v klimatu druhé poloviny dvacátého století byl příčinnou mnoha jeho profesních i osobních neúspěchů. Tyto okolnosti tvoří zajímavou vedlejší linii jeho režijní a divadelní tvorby. Za pomoci dostupných pramenů a informací by práce měla docílit uceleného pohledu na působení Miroslava Macháčka na jihočeské divadelní scéně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.