Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Leoš Janáček - operní tvorba
Kyovská Šerých, Mlada ; OTAVA, Martin (vedoucí práce) ; ŠIMERDA, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma stěžejním operám skladatele Leoše Janáčka. Jsou to Její pastorkyňa (1903) a Příhody lišky Bystroušky (1923). Uvádím autorovy inspirační zdroje a způsob zpracování zvoleného tématu. V obou operách je L. Janáček také autorem libreta, což je jedno z pojítek těchto děl. Informace jsem čerpala jednak z janáčkovské bohaté literatury a samozřejmě též z notových materiálů. Režijní pohled stavím na získaných informacích o díle a posouzení některých jevištních zpracování. Prací jsem si ověřila, že pro vlastní režijní záměr je důvěrná znalost díla nezbytnou. Vede k uvědomění si faktu, že člověk může vytvořit různou režijní podobu téhož díla, když má hluboký a pevný základ v jeho porozumění.
Hudební řeč Leoše Janáčka se zřetelem na jeho houslovou sonátu
Pavlová, Ludmila ; ŠTRAUS, Ivan (vedoucí práce) ; ČEPICKÝ, Leoš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na houslovou sonátu Leoše Janáčka a její genezi. K pochopení Janáčkova díla je nezbytně nutné znát i jeho hudební řeč, proto se také část práce věnuje právě jí. Mimo jiné se zde dočtete o rozhovorech s paní doktorkou Alenou Němcovou, která dlouho působila v Nadaci Leoše Janáčka, a s violistou Smetanova kvarteta - panem profesorem Milanem Škampou.
Leoš Janáček, Její pastorkyňa v pražské a plzeňské inscenaci s důrazem na roli Kostelničky
Karásek, Jan ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; DOLEŽAL, Vladimír (oponent)
Ve své diplomové práci se detailně zabývám operou Její pastorkyňa skladatele Leoše Janáčka na libreto Gabriely Preissové. V kapitole čtvrté a páté jsem se zaměřil na zpracování tohoto díla v plzeňském Divadle J. K. Tyla a v Národním divadle. V dalších kapitolách jsem přepracoval osobní rozhovor s přední českou operní pěvkyní Evou Urbanovou, která v několika inscenacích ztvárnila roli Kostelničky. Snažím se čtenářům této práce předat hluboký prožitek Urbanové a její pochopení postavy a Janáčkovy tvorby vůbec. V Závěru pak shrnuji inscenaci plzeňskou a pražskou a hodnotím pražské pojetí jako vydařenější jak v režijním zpracování, tak v obsazení.
Leoš Janáček : Glagolská mše
Kružík, Robert ; MÁTL, Lubomír (vedoucí práce) ; SVÁROVSKÝ, Leoš (oponent)
Skladby Leoše Janáčka mně byly vždy velmi blízké. Vyrůstal jsem při jejich poslechu a mnohokrát jsem jako dítě vyslechl opery v Janáčkově divadle, kde můj otec dlouhá léta působil. Proto se s velkým zájmem nořím do díla Glagolská mše, jelikož jsem si také jistý, že je to nosný materiál pro napsání diplomové práce. V této práci se budu zaměřovat z největší části na srovnání interpretací, protože interpretovat Janáčka lze, jak nám ukázal čas, mnohými způsoby a jen těžko lze určit, který je ten správný. Jakožto brněnský rodák mám blízko k " brněnské" tradici provozování mistrovských děl. Především se tedy zaměřím na srovnání brněnské tradice s interpretací Sira Charlese Macherrase, jenž se zasloužil o propagaci Janáčkovy hudby ve světě.
Janáčkova filharmonie Ostrava a její tru mpetová skupina
Soukup, Jiří ; REJLEK, Vladimír (vedoucí práce) ; ROUČEK, Jaroslav (oponent)
Tato práce je rozdělená na dvě kapitoly, které jsou následně rozděleny na podkapitoly. První kapitola se věnuje kompletnímu historickému vývoji Janáčkovy filharmonie Ostrava, od počátku hudební kultury Ostravska na přelomu 20. st. až po současnost filharmonie. Tato kapitola obsahuje také přehled šéfdirigentů Janáčkovy filharmonie a stručnou historii Janáčkova máje. Druhá kapitola obsahuje kompletní přehled všech trumpetistů, kteří působili nebo působí v Janáčkově filharmonii Ostrava a jejich životopisy. V této kapitole je přidaná krátká podkapitola věnující se nástrojům trumpetové skupiny, způsobu financování a nakupování nástrojů.
Moje cesta k Janáčkovi a jeho Lišce Byst roušce
Kývalová, Eva ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; VOTAVOVÁ, Yvona (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na známou operu Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Předně jsem zde pojednala o umělcích podílejících se na vzniku konečné podoby opery. Tedy o spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi, který vytvořil fejetony ke kresbám Stanislava Lolka. Cílem mého příspěvku bylo zamyšlení se nad postavou Bystroušky. V bakalářské práci rozebírám Bystrouščinu stěžejní árii "Kradla jsem!".
Inspirační vlivy na písňové cykly Leoše Janáčka
Bařák, Lukáš ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inspiuračními vlivy na písňové cykly Leoše Janáčka. Po přiblížení autorova života a díla se zaměřuje na jednotlivé inspirační složky a následně je popisuje. Získává vědomosti oředevším z Folkloristického díla, tedy publikace, která shromažďuje Janáčkovy studie psané do novin a jiných tiskovin či deníků. Tyto poznatky jsou doplněny o autorovy úvahy. V závěrečné kapitole je uveden chronologický výčet písňových cyklů.
Stěžejní díla českých skladatelů věnovaná dechovému kvintetu
Javůrek, Jiří ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Tato bakalářská práce předkládá komplexní soubor informací k danému tématu a věnuje se stěžejním skladbám českých autorů pro dřevěné dechové kvinteto. Toto těleso je zpravidla tvořeno dechovými nástroji, a to flétnou, hobojem, klarinetem, fagotem a lesní rohem. Do stále se zvětšujícího světového, ovšem i českého repertoáru pro toto nástrojové uskupení jsem zařadil kompozice Antotnín Rejchy, Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Pavla Haase, Václava Trojana a Išy Krejčího, přičemž zvolená díla jsou podrobena formálnímu a harmonickému rozboru. Zajímavostí je, že ve všech dechových kvintetech zmíněných autorů byly nalezeny prvky českého a moravského folklóru, a jelikož všechna díla českých skladatelů, která jsou v práci jmenována, tvoří základ repertoáru pro dechové kvinteto, český tradiční folklór se dostává do všeobecného povědomí po celém světě.
Leoš Janáček Sonáta pro housle a klavír
Takahashi, Hiroko ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; PAZDERA, Jindřich (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je Sonáta pro housle a klavír skladatele Leoše Janáčka.Tato práce se stručně zabývá autorovým životopisem a jeho způsobem tvorby ( viz 1. kapitola), postavením Sonáta v rámci Janáčkových děl, pozadím jejího vzniku a vnímáním Sonáty a Janáčka coby hudebního skladatele v Japonsku ( viz 2. kapitola) a Janáčkovými ostatními skladbami pro housle ( viz 4. kapitola). Dále jsem si na základě rozboru Sonáta a poslechu nahrávek pěti různých provedení připravila vlastní interpretaci ( viz 3. kapitola), kterou jsem dne 10.března 2012 hrála na bakalářském koncertě. Domnívám se, že tato práce a interpretace Sonáta na koncertě se mohou stát zdrojem inspirace pro její případné další provedení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.