|
|
Krajina Železných hor jako malířské téma
Holý, Ondřej ; Daniel, Ladislav (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se dělí do tří částí tak, aby odpovídala požadavkům katedry výtvarné výchovy. Hlavní část tvoří umělecko - historická kapitola, ta rozebírá fenomén malby v Železných horách, které jsou místem rozvoje krajinomalby na přelomu 18. a 19. století. Práce se zaměřuje na rozbor krajinářských motivů v dané lokalitě. Srovnává motivy, které malíře inspirovaly, hledá jejich návaznost na tvorbu dalších malířů a klade je do kontextu plenérové malby. V kapitole je podrobně rozebráno pět malířů, o dalších se práce zmiňuje okrajově s ohledem na potřebu kontextu. Volba motivů se neliší od motivů malovaných v jiných oblastech. Specifikum malby v Železných horách spočívá v prostotě krajiny a její barevnosti. Motivy jsou zde především řeky, pohoří Železných hor, venkovské chalupy v okolí Ronova nad Doubravou, v Kraskově a v neposlední řadě v Kameničkách. Mezi další patří motivy cest, rybníků, především rybník Utopenec u Ronova nad Doubravou, hrad Lichnice. Kompozice maleb malíři často přejímají po svých předchůdcích. Další část - komentáře, představují vlastní tvorbu vycházející z komparace motiviky obrazů vytvořených ve sledované oblasti. V kapitole jsou ozřejmena také vizuální východiska a díla, z nichž tvorba pramení. Popisuje východiska a postup tvorby. Didaktická část se zabývá vnímáním krajiny u...
|
|
|
Jak rozuměl Jindřich Prucha Antonínu Slavíčkovi
Vrbová, Kristýna ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato práce chce poukázat na spojení malíře Jindřicha Pruchy s Antonínem Slavíčkem. Bakalářská práce porovnává a komentuje několik jejich děl se stejnou nebo velmi podobnou tématikou. Těmito tématy jsou: pohřeb, Zlatá ulička, vesnice Kameničky a pohled do lesa. Antonín Slavíček, ceněný umělec, patřil do starší generace umělců, než byl Prucha. Jindřich Prucha časově patřil ke generaci skupiny Osma, nicméně jejich tvorba mu zůstala cizí. Hlavní příčinou je zřejmě přejímání internacionálních motivů a postupů, které Prucha zásadně neschvaloval. Prucha ale nachází své místo jako pokračovatel tradice Antonína Slavíčka. Stejně jako Slavíček obdivuje a miluje českou krajinu a lid v ní. V tomto ohledu Prucha Slavíčka opravdu naplno chápe. Dalo by se říci, že Jindřich Prucha v této tradici zašel ještě dál, protože, jak lze zjistit z jeho korespondence, potřeboval ke své tvorbě právě tu krajinu, která mu byla blízká, a která byla jeho domovem - Železné Hory. Klíčová slova Jindřich Prucha, Antonín Slavíček, krajina, Železné hory, Kameničky, Pohřeb, Zlatá ulička
|
host ::
RSS.