|
|
Systém pro měření s proporcionálními detektory
Horna, Aleš ; Matěj, Zdeněk (oponent) ; Kubíček, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá plynovými proporcionálními detektory pro zjišťování přítomnosti ionizujícího záření a jeho vlastností. Proporcionální detektory umožňují zjišťovat druh a energii ionizujících částic. Práce rozebírá teorii týkající se povahy ionizujícího záření a jeho detekce, popisuje použitou měřicí aparaturu a možnosti ověřování funkce detektorů. Dále řeší charakter signálu z detektorů a jeho napodobení. Dokumentuje měření provedená na různých zdrojích ionizujícího záření a interpretaci obdržených dat, navrhuje a popisuje vylepšení měřicí aparatury.
|
|
|
Komunikace o radiačních rizicích v ochraně obyvatelstva z pohledu etiky
DVOŘÁKOVÁ, Žaneta
Předmětem diplomové práce je komunikace o radiačních rizicích v ochraně obyvatelstva z pohledu etiky. Účelem práce bylo zjistit do jaké míry a jakým způsobem komunikace o radiačních rizicích v ochraně obyvatelstva bere v potaz etické principy. Teoretická část závěrečné práce je věnována ionizujícímu záření, radiačním rizikům a také principům radiační ochrany. Součást teoretické části práce tvoří komunikace a také etické zásady užívané v komunikaci i radiační ochraně. Do této části práce je zařazena i ochrana obyvatelstva a přijímaná ochranná opatření během mimořádných událostí. Praktická část diplomové práce je zaměřena na informovanost obyvatel o radiačních rizicích a zda jsou při komunikaci o nich využívány etické principy. K splnění praktické části byla využita kvantitativní metoda šetření v podobě dotazníkového šetření, do kterého se zapojilo 142 respondentů. Dotazník byl rozšířen elektronickou cestou mezi obyvatele žijící v blízkosti jaderného zařízení či zóny havarijního plánu jaderné elektrárny. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě grafů. Vyhodnocení dotazníkové šetření ukázalo, že úroveň informovanosti obyvatel o radiačních rizicích je na přijatelné úrovni. Výsledky také ukazují, že etické principy jsou během komunikace využívány. Otázky týkající se etiky, byly pro část respondentů obtížné z možného důvodu malé znalosti této oblasti, přesto ale byly pro výzkum přínosné.
|
|
|
Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionozujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň
ULČOVÁ, Radka
Diplomová práce na téma "Radiační zátěž osob pracujících v riziku ionizujícího záření ve Fakultní nemocnici Plzeň" je rozdělena na dvě části. První se zabývá analýzou osobních efektivních dávek pracovníků v období let 2009-2013, druhá měřením sekundárního záření vznikajícího po aktivaci kolimačních systémů lineárních urychlovačů. Úvodní část teoretické práce je věnována historii radiologie. V další části práce jsou shrnuty informace o zdrojích ionizujícího záření, jeho charakteristice, vlastnostech, způsobech interakce s prostředím a biologických účincích na organismus. V části práce věnované radiační ochraně je uvedena základní legislativa vztahující se k danému tématu. Radiační ochrana pracovníků se zdroji ionizujícího záření v České republice vychází zejména ze zákona 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a vyhlášky Státního ústavu pro jadernou bezpečnost 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Dále jsou zde uvedeny dávkové limity a základní informace o osobní dozimetrii,na konci teoretické části jsou podány informace o možnostech ochrany pracovníků a poskytované zdravotní péči. Ke zpracování práce byly využity literárních zdroje, internetové odkazy, platné právní předpisy a údaje z databáze Státního ústavu pro jadernou bezpečnost týkající se dat záznamů osobních dozimetrů v uvedeném období. V práci byly stanoveny dva cíle, prvním bylo porovnat radiační zátěž ve Fakultní nemocnici Plzeň. Analýza se týkala celkem 579 osob, po uspořádání do přehledných tabulek a rozdělení pracovníků do skupin podle druhu vykonávaných výkonů a profese bylo provedeno srovnání indikátorů střední hodnoty, potvrzující hypotézu o větší radiační zátěži pracovníků provádějících intervenční výkony. Pro porovnání vývoje dávek byl následně proveden dvojvýběrový t-test hodnot z let 2009 a 2013, který prokázal účinnost prováděných radiačních opatření ve Fakultní nemocnici a pokles obdržených dávek záření zaměstnanců za uvedené období. Druhým cílem bylo prokázat nebo vyvrátit hypotézu o tom, že vznikající sekundární záření kolimačních systémů je sice měřitelné, ale jeho hodnoty nejsou dostačující na to, aby byly detekovány osobními dozimetry. Za účelem naplnění tohoto cíle bylo provedeno měření na Onkologicko-radiologické klinice FN Plzeň. První měření bylo zaměřeno na zjištění závislosti dávky na čase při různých energiích, druhé porovnávalo závislost dávky na vzdálenosti od roviny kolimátoru a poslední sledovalo počet expozic do nasycení destiček kolimátoru,kdy se nebude dávka zvyšovat. Všechny získané výsledky byly uspořádány do přehledných tabulek a graficky zobrazeny. Výsledkem výzkumu bylo potvrzení hypotézy. Vznikající sekundární záření je při použití vysokoenergetických přístrojů těsně pod hranicí možností osobních dozimetrů záření detekovat. Na základě výsledků šetření vyplynulo doporučení častého střídání obsluhy přístrojů.
|
|
|
Analýza radiační kontroly skladu vyhořelého jaderného paliva v JE Temelín
PAPAN, Juraj
Problematika nakládání s radioaktivními materiály a zejména s vyhořelým ja-derným palivem je v současnosti v České republice a ostatních vyspělých státech ože-havým a diskutovaným tématem. V této práci je zevrubně rozebrána realizace radiační kontroly skladu vyhořelého jaderného paliva jaderné elektrárny Temelín, kdy v tomto objektu jsou postupně uskladňovány obalové soubory naplněné vyhořelým palivem, vyprodukovaným provozem jaderných reaktorů. V úvodních kapitolách jsou popsány samotné obalové soubory, na jejichž kvalitě závisí odstínění uloženého vyhořelého ja-derného paliva a zabránění uvolnění radionuklidů mimo ochranný plášť obalového sou-boru. Dále je popsána lokalita jaderné elektrárny Temelín, kde je sklad vyhořelého ja-derného paliva umístěn, včetně manipulací, které jsou prováděny s obalovým souborem. Během skladování obalových souborů je kladen důraz na monitorování technologických parametrů. Cílem práce je podrobně rozebrat radiační kontrolu skladu vyhořelého ja-derného paliva, opatření radiační ochrany platná pro tento objekt a posoudit možnost optimalizace používaných měřících přístrojů, navrhnout úpravu způsobu prováděného monitorování. Pro naplnění cílů práce bylo nezbytné provést monitorování aktuální ra-diační situace ve skladovací lodi, která je již částečně zaplněna obalovými prostory, kdy dle následných výpočtů bylo přistoupeno k predikci úrovně radiační situace při maxi-málně zaplněné skladovací lodi. Tyto výpočty jsou zároveň podkladem pro návrh úpravy režimových opatření v tomto objektu za účelem optimalizace profesního ozáření. Mezi základní strategické cíle provozovatele jaderné elektrárny Temelín, firmy ČEZ a.s. patří zajistit bezpečný provoz největší české elektrárny, jednou ze základních podmínek splnění tohoto cíle je zajištění radiační kontroly a ochrany v požadované kvalitě. Vý-sledky, které jsou výstupem této práce, budou poskytnuty oddělení Řízení radiační ochrany pro další praktické využití, případnou úpravu stávající provozní dokumentace, která řeší radiační kontrolu skladu vyhořelého jaderného paliva.
|
|
|
Kontrola citlivosti a rozlišovací schopnosti CT části systému Infinia-Hawkeye
FILÁSKOVÁ, Lucie
Nukleární medicína je lékařský obor, který prochází neustálým zdokonalováním přístrojů a tím i vyšší diagnostickou výtěžností. V dnešní době jsou nevíce využívány hybridní přístroje umožňující fúzi obrazů např.SPECT/CT. Výsledkem je záznam pojící anatomické a funkční informace umožňující přesnější lokalizaci léze a lepší prostorovou orientaci. Přístroje v nukleární medicíně podléhají zkouškám dle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně a v pozdějším znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.. Při kontrolování parametrů přístroje se dodržují postupy dané výrobcem, každé pracoviště nukleární medicíny musí mít také vypracovaný systém zabezpečování jakosti, kde jsou stanoveny jednotlivé testy a periodicita jejich provádění. Moje práce spočívala v provádění zkoušek kontroly kvality CT části systému Infinia-Hawkeye. Testování bylo prováděno každý třetí týden po dobu sedmi měsíců na oddělení nukleární medicíny v Českých Budějovicích. Výsledky jednotlivých měření byly zaznamenány do tabulkových přehledů, kde byly porovnány s parametry udávanými výrobcem. Provedeným porovnáním byly potvrzeny stanovené cíle, veškeré hodnoty měření odpovídaly limitům daným výrobcem. Po celou dobu provádění testování nebyly tyto hodnoty nikdy překročeny. Krátkodobé změny parametrů nebyly zaznamenány. Bakalářská práce může být využita jako přehled testů kontroly kvality CT části systému Infinia-Hawkeye a zároveň sloužit jako návod k provedení těchto kontrol všem pracovištím, které jsou vybaveny hybridním systémem Infinia-Hawkeye.
|
|
|
Problematika sekundárních nádorů po ozáření prostaty
ŽÍŽALOVÁ, Hana
Radioterapie je jedním z oborů komplexní onkologické péče. Radioterapie využívá k ničení nádorových buněk interakci ionizujícího záření s tkání. Využívá účinků deterministických, které nastanou po určité prahové dávce.Naproti deterministickým účinkům stojí účinky stochastické. Stochastické účinky jsou bezprahové a mají dlouhou dobu latence. Mezi projevy stochastických účinků patří i indukce zhoubného bujení. Při radioterapii karcinomů prostaty je ozařována oblast malé pánve. Kritickými orgány, které jsou nejvíce zatíženy expozicí ionizujícího záření, je rektum a močový měchýř.
|
|
|
Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí
SKÁCELOVÁ, Lada
Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany. Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje. V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek. V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados {--} typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny.
|
host ::
RSS.