Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozšíření protokolu bezdrátové senzorové sítě
Nečasová, Klára ; Košař, Vlastimil (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo rozšířit bezdrátový komunikační FIT protokol o mechanismy zajišťující přidávání zařízení do sítě, směrování paketů v síti a obnovení sítě po přesunu zařízení. Teoretická část práce se zabývá komunikačními protokoly Z-Wave, ZigBee a Thread využívanými v inteligentních domácnostech. V rámci praktické části byly zmíněné mechanismy navrženy a implementovány. Dále byl protokol rozšířen o různé způsoby komunikace mezi zařízeními. Všechny nové funkcionality byly důkladně otestovány. Testy se mimo jiné zaměřovaly na vliv vzdálenosti a natočení antén zařízení na úspěšnost komunikace, která probíhala spolehlivým i nespolehlivým způsobem. Z výsledků vyplynulo, že úspěšnost komunikace závisí pouze na vzdálenosti mezi zařízeními a na zvoleném způsobu komunikace. Dále byl potvrzen vliv materiálu překážky umístěné mezi zařízeními na sílu signálu při příjmu dat. Práce se také zabývá spotřebou energie koncového zařízení v závislosti na délce vysílaných dat a použitém komunikačním protokolu.
Modelování principů Industry 4.0 na systému CP Factory
Večeřa, Václav ; Jirsa, Jan (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce demonstruje výrobu v intencích Průmyslu 4.0 na výukové výrobní lince CP Factory od firmy FESTO a na systému MES4 pro řízení této linky. V rámci práce byl vytvořen virtuální model linky CP Factory v prostředí CIROS, který odpovídá specifikované části fyzické linky ve VŠPJ. Pro tuto část linky byl v prostředí MES4 vytvořen a odladěn výrobní plán využívající všech modulů linky. Podle tohoto výrobního plánu linka produkuje zjednodušený model mobilního telefonu. Dále byly vytvořeny dvě laboratorní úlohy na systém operativní výroby MES4 a virtualizační prostředí CIROS.
Modelování principů Industry 4.0 na systému CP Factory
Večeřa, Václav ; Jirsa, Jan (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce demonstruje výrobu v intencích Průmyslu 4.0 na výukové výrobní lince CP Factory od firmy FESTO a na systému MES4 pro řízení této linky. V rámci práce byl vytvořen virtuální model linky CP Factory v prostředí CIROS, který odpovídá specifikované části fyzické linky ve VŠPJ. Pro tuto část linky byl v prostředí MES4 vytvořen a odladěn výrobní plán využívající všech modulů linky. Podle tohoto výrobního plánu linka produkuje zjednodušený model mobilního telefonu. Dále byly vytvořeny dvě laboratorní úlohy na systém operativní výroby MES4 a virtualizační prostředí CIROS.
Rozšíření protokolu bezdrátové senzorové sítě
Nečasová, Klára ; Košař, Vlastimil (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo rozšířit bezdrátový komunikační FIT protokol o mechanismy zajišťující přidávání zařízení do sítě, směrování paketů v síti a obnovení sítě po přesunu zařízení. Teoretická část práce se zabývá komunikačními protokoly Z-Wave, ZigBee a Thread využívanými v inteligentních domácnostech. V rámci praktické části byly zmíněné mechanismy navrženy a implementovány. Dále byl protokol rozšířen o různé způsoby komunikace mezi zařízeními. Všechny nové funkcionality byly důkladně otestovány. Testy se mimo jiné zaměřovaly na vliv vzdálenosti a natočení antén zařízení na úspěšnost komunikace, která probíhala spolehlivým i nespolehlivým způsobem. Z výsledků vyplynulo, že úspěšnost komunikace závisí pouze na vzdálenosti mezi zařízeními a na zvoleném způsobu komunikace. Dále byl potvrzen vliv materiálu překážky umístěné mezi zařízeními na sílu signálu při příjmu dat. Práce se také zabývá spotřebou energie koncového zařízení v závislosti na délce vysílaných dat a použitém komunikačním protokolu.
Fog computing
Poplštein, Karel ; Karkošková, Soňa (vedoucí práce) ; Feuerlicht, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje technologii fog computing, která vznikla jako možné řešení požadavků internetu věcí a s cílem snížit odezvu i vytížení sítě přesouvá velkou část výpočetních operací na okraj sítě, blíže k uživateli. V práci jsou identifikovány její klíčové výhody i možná rizika, nastíněny možnosti jejich řešení a následně porovnány technologie cloud a fog computingu včetně specifikace oblastí využití každé z technologií. Nakonec zkoumá perspektivu fog computingu a pohled na budoucí vývoj technologie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.