|
|
Deep-Seabed Mining in the Area: Environmental Aspects of the Legal Framework
Hron, Štěpán ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
84 10 Abstrakt Hlubokomořská těžba v Oblasti: Aspekty práva životního prostředí právního režimu Práce se zaměřuje na právní úpravu hlubokomořské těžby v prostorách mimo národní jurisdikce, souhrnně označovaných jako Oblast, jejímž předmětem je ochrana životního prostředí. Hlubokomořská těžba z mořského dna (DSBM) je možnou budoucí metodou komerční těžby neobnovitelných zdrojů, kovů a vzácných zemin, souhrnně označovaných jako Nerosty, prováděné v hloubkách mezi jedním a šesti kilometry pod hladinou oceánu. Jako každá těžební činnost by tyto činnosti měly dopad na okolní ekosystémy a oceánské prostředí jako celek, které je již nyní pod značným tlakem z jiných lidských činností. Pro účinnou ochranu mořského prostředí je proto nezbytná propracovaná právní úprava, aby bylo možné předejít nezvratným a nepřijatelným následkům, včetně ztrát genetických zdrojů, biologické rozmanitosti a dalšího ohrožení klimatické stability. Rozmanitý soubor pravidel, který současně upravuje DBSM, se utvářel během posledních 50 let pod vlivem různých zájmových skupin a nejnovějších vědeckých poznatků a technologického vývoje. Jeho páteř tvoří Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (Úmluva) a Prováděcí dohoda z roku 1994. Ustanovení Části XI, Úmluvy zakládají zvláštní autonomní mezinárodní organizaci, Mezinárodní úřad...
|
|
|
Ochrana mezinárodních vodních toků
Janoščíková, Markéta ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Ochrana mezinárodních vodních toků Cílem mé práce bylo analyzovat současný stav ochrany mezinárodních vodních toků, a to z pohledu mezinárodněprávní úpravy, evropského práva a české vnitrostátní úpravy. Přestože lze ochranu mezinárodních vodních toků označit za jeden z nezávažnějších problémů současné společnosti, není toto téma českou literaturou prozatím detailněji zpracováno. Práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsou dále rozčleněny do oddílů a pododdílů. Kapitola první se zaobírá mezinárodním obyčejovým právem (především principem spravedlivého užívání a povinností prevence), mezinárodním právem smluvním (globálními a regionálními smlouvami včetně právně nezávazných dokumentů) a dále rozebírá rovněž mezinárodní spory, které měly na vývoj ochrany vodních toků nejvýraznější vliv. V minulosti se mezinárodní ochrana soustředila především na rozdělení užitku z vodních toků, zatímco dnes se těžiště úpravy přesunulo k ochraně vodních toků a ke snaze omezit jejich znečišťování. Druhá kapitola analyzuje regionální spolupráci, na které se podílí Česká republika. Především jsem se zaměřila na multilaterální spolupráci České republiky při správě a ochraně povodí řek Labe, Dunaje a Odry. Tuto regionální spolupráci hodnotím jako zcela stěžejní pro ochranu mezinárodních vodních toků. Třetí kapitola se...
|
|
|
Role mezinárodních soudů v ochraně životního prostředí
Káva, Adam ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Obsahem této diplomové práce je analýza vývoje mezinárodního práva životního prostředí dosaženého prostřednictvím činnosti mezinárodních soudů, se zaměřením na období cca od roku 2005. Zkoumána je praxe Mezinárodního soudního dvora, Mezinárodního tribunálu pro mořské právo, Evropského soudu pro lidská práva, Inter-americké komise pro lidská práva a Inter-amerického soudu pro lidská práva. První kapitola popisuje základní aspekty jejich činnosti v této oblasti, následující kapitoly se pak věnují každé z uvedených institucí, a analyzují výsledky jejich činnosti. Pozornost je věnována zejména objasňování povinností států a výkladu lidskoprávních norem v souvislosti s ochranou životního prostředí, a vývoj ve způsobech, jakými soudy řeší případy environmentální povahy. Pozornost je též věnována možnosti zřízení specializovaného soudu pro řešení otázek ochrany životního prostředí.
|
|
|
Ochrana mezinárodních vodních toků
Janoščíková, Markéta ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Ochrana mezinárodních vodních toků Cílem mé práce bylo analyzovat současný stav ochrany mezinárodních vodních toků, a to z pohledu mezinárodněprávní úpravy, evropského práva a české vnitrostátní úpravy. Přestože lze ochranu mezinárodních vodních toků označit za jeden z nezávažnějších problémů současné společnosti, není toto téma českou literaturou prozatím detailněji zpracováno. Práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsou dále rozčleněny do oddílů a pododdílů. Kapitola první se zaobírá mezinárodním obyčejovým právem (především principem spravedlivého užívání a povinností prevence), mezinárodním právem smluvním (globálními a regionálními smlouvami včetně právně nezávazných dokumentů) a dále rozebírá rovněž mezinárodní spory, které měly na vývoj ochrany vodních toků nejvýraznější vliv. V minulosti se mezinárodní ochrana soustředila především na rozdělení užitku z vodních toků, zatímco dnes se těžiště úpravy přesunulo k ochraně vodních toků a ke snaze omezit jejich znečišťování. Druhá kapitola analyzuje regionální spolupráci, na které se podílí Česká republika. Především jsem se zaměřila na multilaterální spolupráci České republiky při správě a ochraně povodí řek Labe, Dunaje a Odry. Tuto regionální spolupráci hodnotím jako zcela stěžejní pro ochranu mezinárodních vodních toků. Třetí kapitola se...
|
host ::
RSS.