|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Nevařil, Vít ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na téma Právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži (international commercial arbitration). V první kapitole první části se autor zaměřuje na původ a historii rozhodčího řízení a mezinárodního rozhodčího řízení v antice, středověku, novověku a současnosti. V rámci historického vývoje popisuje i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které upravují mezinárodní obchodní arbitráž jako takovou. V rámci této kapitoly se snaží pokládat také základní otázky ohledně principů fungování rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole první části se práce zaměřuje zprvu na vymezení ADR a definici rozhodčího řízení s důrazem na nalezení styčných bodů mezi ADR a rozhodčím řízením. Autor se kloní k tomu, že rozhodčí řízení je součástí ADR. V další části této kapitoly se práce zaměřuje na analýzu mezinárodního prvku v závazkovém vztahu a základní odlišnost mezinárodního rozhodčího řízení oproti vnitrostátnímu rozhodčímu řízení. V první kapitole druhé části pak autor přistupuje k analýze základních požadavků na osobu rozhodce. Je analyzováno, zda-li může být rozhodcem právnická osoba, je-li rozhodcem fyzická osoba, tak jaké musí splnit podmínky. Zejména se autor zabývá otázkami právnického vzdělání, znalostí jazyků, dostupností, reputací a flexibilitou rozhodce. Ve druhé kapitole...
|
|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Nevařil, Vít ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na téma Právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži (international commercial arbitration). V první kapitole první části se autor zaměřuje na původ a historii rozhodčího řízení a mezinárodního rozhodčího řízení v antice, středověku, novověku a současnosti. V rámci historického vývoje popisuje i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které upravují mezinárodní obchodní arbitráž jako takovou. V rámci této kapitoly se snaží pokládat také základní otázky ohledně principů fungování rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole první části se práce zaměřuje zprvu na vymezení ADR a definici rozhodčího řízení s důrazem na nalezení styčných bodů mezi ADR a rozhodčím řízením. Autor se kloní k tomu, že rozhodčí řízení je součástí ADR. V další části této kapitoly se práce zaměřuje na analýzu mezinárodního prvku v závazkovém vztahu a základní odlišnost mezinárodního rozhodčího řízení oproti vnitrostátnímu rozhodčímu řízení. V první kapitole druhé části pak autor přistupuje k analýze základních požadavků na osobu rozhodce. Je analyzováno, zda-li může být rozhodcem právnická osoba, je-li rozhodcem fyzická osoba, tak jaké musí splnit podmínky. Zejména se autor zabývá otázkami právnického vzdělání, znalostí jazyků, dostupností, reputací a flexibilitou rozhodce. Ve druhé kapitole...
|
host ::
RSS.