Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Informovaný souhlas pacienta
Luksch, Alexandra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
, IRUPR VR KO V S FLH Abstrakt 7DWR SUiFH VH ]DE Yi L IRUPRYD P VRXKODVHP SDFLH WD ] SUiY tKR D SUDNWLFNpKR hlediska. Informovaný souhlas je právním důvodem, který legitimizuje zásah do osobnostních práv pacienta, který završuje proces komunikace mezi poskytovatelem zdravotních služeb a SDFLH WHP 7ento partnerský model se začal rozvíjet od 90. let 20. století, předtím převládal model paternalistický. Právní úprava informovaného souhlasu je primárně obsažena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně a v zákoně č. 373/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). &tOHP SUiFH E OR D DO ]RYDW SUiY t SUDYX L IRUPRYD pKR VRXKODVX D ]NRXPDW MHKR uplatňování v praxi. Na úvod se práce zabývá vývojem vztahu mezi lékařem a pacientem s důrazem na informovaný souhlas a právními předpisy, které tuto problematiku upravují. Dále se práce detailněji zabývá samotným informovaným souhlasem, kdy se podrobněji věnuji jeho právní povaze včetně konkrétních požadavků na náležitosti souhlasu. V neposlední řadě práce SRMHG iYi o právní úpravě informovaného souhlasu ve skandinávských zemích a závěr práce obsahuje praktickou část, která analyzuje současný stav v SUD[L D GiOH SRXND]XMH D HGRVWDWN SUiY t SUDY Ndy jsou navrženy i případně změny GH OHJH IHUH GD Klíčová slova: Informovaný...
Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta
Hronová, Marie ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Skalická, Pavlína (oponent)
ANOTACE Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou informovaného souhlasu pacienta, který je projevem práva pacienta svobodně rozhodnout o svém zdraví. Cílem práce je popsat, o jaké právní předpisy se informovaný souhlas opírá a co přesně by měl obsahovat, v jakých situacích lze provést zákrok bez souhlasu pacienta a jaké mohou být následky provedení zákroku bez souhlasu z hlediska právní odpovědnosti lékaře. Dále jsou zmíněny problémy, které nejsou právními předpisy dostatečně ošetřeny, průběh získávání informovaného souhlasu pacienta v současné lékařské praxi a postup při získávání informovaného souhlasu u dětí, nezletilých a u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Bylo zjištěno, že vlastní evidenci stížností si v České republice vede každé zdravotnické zařízení samostatně, kromě toho je zřízeno oddělení stížností na každém krajském úřadě. Celorepublikovou jednotnou evidenci stížností ani žalob právní předpisy neukládají. V práci jsou uvedeny informace o počtu a obsahu stížností pacientů v letech 2008-2010, které byly získány cestou právního oddělení České lékařské komory, Odboru kontroly Ministerstva zdravotnictví, odborů zdravotnictví krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. Na základě prostudování právních předpisů a dalších zdrojů a porovnání všech nabytých informací se skutečností lze konstatovat, že při získávání informovaného souhlasu pacienta, i v případě dodržení veškerých nařízení daných zákonem a dalšími právními předpisy lékařem není možné zachytit všechny detaily a skutečnosti konkrétního případu, nelze zcela předvídat vývoj zdravotního stavu pacienta, dostatečně ho poučit o všech možných rizicích a komplikacích, a zabránit tak vždy stížnosti či žalobě pacienta na lékaře. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že právní povědomí lékařů týkající se informovaného souhlasu je nedostačující. Je v jejich vlastním zájmu, ale i v zájmu zdravotnických zařízení, aby bylo zlepšeno.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.