Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Svobodné matky v Písku na konci 19. století
Zvonková, Štěpánka ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Diplomová práce pojednává o svobodných matkách v Písku na konci 19. století, které lze charakterizovat jako období významných společenských a demografických změn. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o hospodářském a populačním vývoji českých zemí, dále o historicko-demografickém a sociálním pozadí píseckého okresního hejtmanství a královského města Písku koncem 19. století. Analytická část je zaměřena na splnění hlavního cíle této práce, čímž byla analýza nemanželské plodnosti v Písku a struktura domácností svobodných matek koncem 19. století. Nejprve pomocí excerpce římskokatolických matrik z období let 1881-1900 byl zjištěn podíl nemanželských dětí v Písku a poté analyzován dle diferenčních znaků jako např. měsíc či místo narození. Následně díky četným údajům z matrik bylo možné vymezit geografický a sociální původ rodičů sledovaných svobodných matek. Pomocí sčítacích archů z roku 1880, 1890 a 1900 byla mimo jiné sestavena struktura domácností vybraných svobodných matek žijících v Písku. V neposlední řadě se práce zabývá legitimizací nemanželských dětí. Závěr shrnuje hlavní poznatky této práce a odpovědi na položené výzkumné otázky. Klíčová slova: Nemanželské děti, svobodné matky, Písek, české země, 19. století
Levobočkové Karla V. v rodinné politice císaře
Danielová, Věra ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Nemanželské děti byly nezřídka využívány jako nástroje pro zlepšení postavení šlechtického rodu. Dcery byly výhodně provdány a synové nastoupili do vysokých úřadů církevní či vojenské hierarchie. Levobočkové Karla V. však dosáhli zvláštního postavení, které nebylo pro svou dobu obvyklé. Většina nemanželských dětí byla držena v ústraní, stranou od vysoké politiky. Markétě Parmské a Juanovi de Austria se dostalo vzdělání náležité jejich původu a brzy byli aktivně zapojeni do habsburské politiky, tak aby mohli splnit svou povinnost ke Casa de Austria. Navzdory svému nelegitimnímu původu se oba významně zapsali do historie a zvýšili prestiž svého rodu. Klíčová slova Karel V., nelegitimní potomci, Markéta Parmská, Juan de Austria, dynastická politika, místodržitelství v Nizozemí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.