Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Oslavy konce 2. světové války ve vysílání Československé a České televize
Kubánek, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje kvantitativní obsahové analýzy mediálního obrazu státního svátku konce 2. světové války v období od roku 1980 až do roku 2020 v hlavních zpravodajských pořadech Československé a České televizi. Cílem práce je popsat vývoj mediálního obrazu zmíněného svátku v průběhu měnících se politických režimů a změny funkce televize, která v této době přešla z funkce státní na funkci media veřejné služby. Zároveň bakalářská práce zkoumá změnu mediálního obsahu státního svátku v závislosti na změnách jeho historického výkladu, který se v rámci zpravodajství a československý a českých zákonů několikrát měnil. V teoretické části se bakalářská práce věnuje významu státních svátku ve společnosti, roli televize jako důležitého media během státních a náboženských svátků a historickému vývoji výkladu československého a posléze českého státního svátku konce 2. světové války, u kterého se neměnil pouze historický výklad, ale i jeho samotný název. Všechny tyto aspekty bakalářská práce dává do souvislostí a v praktické částí se snaží odpovědět na vědecké otázky Jak se měnil mediální obraz státního svátku konce 2. světové války v hlavním zpravodajských pořadech Československé a České televizi a Jakým aktérům konce 2. světové války se v průběhu posledních 40 let poskytoval největší prostor a jak se...
Židé v Habrech
Šanca, Filip ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Haberská židovská obec nepat í mezi obce nevýznamné, avšak jak letopočtem prvního výskytu Žid , tj. rokem 1341, tak i osobami, které se tam vyskytovaly, upomíná na svoji skrytou d ležitost. Narodil se zde ministr JUDr. A. Stránský, pocházel odtud obchodní rada vlády August G. Stránský. Skrze seznamy počt haberských židovských obyvatel m žeme shledat, že ne vždy byla tam jší obec početná. Ze zpráv, na kterých je založena tato práce a jež se vztahují p evážn na období 19. a 20. století, tedy období, kdy Židé již byli svobodn jší ve svých činnostech a svém život , je patrné, že povznesení Habr bylo spojeno s pobýváním Žid . P ipome me bezplatné léčení chudých židovským léka em, z ízení továrny Werfel & Böhm, která poskytla zam stnání až 100 lidem, pomoc židovských obchodník s vydáváním potravinových lístk p i všeobecné nouzi nebo z ízení autobusové dopravy až po povýšení Habr na m sto a mnohé jiné záležitosti spojené se životem Žid . Haberští Židé byli významnou součástí společnosti a p ínos jejich člen poci ujeme dodnes, zvlášt v osob JUDr. A. Stránského, zakladatele Lidových novin a jednoho ze zakladatel prvního ýeskožidovského spolku v ýechách. Z výzkumu zam eného na porovnání archivních zpráv však vyplývá, že ani uvedený velký význam Žid pro Habry nezabránil antisemitisticky lad nému chování v či...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.