|
|
Přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti u reaktorů 3. generace
Pavlíček, Michal ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této diplomové práce je posoudit jaderné reaktory generace III z hlediska jaderné bezpečnosti. Abychom mohli dobře porozumět bezpečnostním systémům jaderných reaktorů generace III, musíme se nejdříve seznámit s teorií jaderné bezpečnosti. Proto je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou zmíněny legislativní a technické přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti. K legislativním přístupům patří dozorné orgány, které mají za úkol mimo jiné dohlížet na jadernou bezpečnost v jaderných elektrárnách. V technických přístupech k zajištění jaderné bezpečnosti jsou vymezeny pojmy jako např. ochrana do hloubky, redundance či diverzita. Jsou uvedeny metody posuzování jaderné bezpečnosti – deterministické metody a pravděpodobnostní metody. Podrobněji jsou rozebrány pravděpodobnostní metody, u nichž je uveden i jednoduchý příklad. Jsou uvedeny aktivní a pasivní bezpečnostní systémy a jejich význam pro jadernou bezpečnost a také inherentní bezpečnost. V závěru kapitoly je uveden příklad fungování aktivních a pasivních bezpečnostních systémů na jaderné elektrárně EDU. Druhá část teze se zabývá popsáním vybraných jaderných reaktorů generace III+ s uvažováním výstavby nových bloků v Temelíně. Při uvažované dostavbě ETE 3+4 se zaměříme na jaderné reaktory od firem, které se přihlásily do výběrového řízení vypsané firmou ČEZ, a.s. V úvahu tudíž připadají jaderný reaktor MIR-1200 od ruského ATOMSTROYEXPORT, jaderný reaktor AP1000 od americké firmy WESTINGHOUSE a z Francie firma AREVA a její jaderný reaktor EPR. Nedílnou součástí diplomové práce je i srovnání těchto jaderných reaktorů s jadernými reaktory 2. generace. Tyto jaderné reaktory generace III+ jsou srovnávány s jaderným reaktorem VVER 440 (EDU) a především s jaderným reaktorem VVER 1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Závěr pak obsahuje stručné zhodnocení celé problematiky.
|
|
|
The Argentine-Brazilian bilateral nuclear verification protocol in the light of trust-building cooperation theory
Argüello, Facundo ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Argentinsko-brazilský bilaterální jaderný verifikační protokol ve světle teorie spolupráce pro budování důvěry Argüello, 2023 Abstrakt Cílem této práce je identifikovat důvody, proč ABACC stále úspěšně získává silnou podporu od Argentiny, Brazílie a NSG, a předpovědět dopad, který bude mít podepsání Dodatečného protokolu MAAE Brazílií při hledání jaderné ponorky v rámci projektu PROSUB. Tato práce analyzuje ABACC z perspektivy neo-institucionalistické teorie režimů, vzorců spolupráce, racionálního designu a studií týkajících se centralizace, nezávislosti a problémů vynucování mezinárodních organizací. Závěrem lze konstatovat, že ABACC je úspěšný díky dvěma hlavním faktorům. Zaprvé, jeho důvěryhodnost a reputace jsou pro oba státy členy výhodné, protože zaznamenávají podobné prestižní zisky z úspěchů této instituce. To je způsobeno tím, že agentura zohledňuje zájmy obou zemí. Zadruhé, ABACC je výsledkem pečlivě navržené institucionální struktury, která klade důraz na centralizaci, nezávislost, vysokou kvalitu informací a důsledné uplatňování bilaterální symmetry mezi Argentinou a Brazílií. Pokud jde o dopad brazilského projektu jaderné ponorky, tento projekt může ohrozit úspěch ABACC, protože změní zájmy Brazílie, které již nebudou do agentury zapadat. To znamená, že jak Brazílie, tak Argentina budou mít...
|
|
|
Proměny mezinárodních organizací: zkušenosti IAEA v Iráku a Íránu
Kosub, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a její reflexí po zkušenostech z Iráku a Íránu. Práce postupně uvádí čtenáře do základního teoretického chápání mezinárodních organizací a procesu změn v nich a poté pomocí případových studií ukazuje, v jakých oblastech měla MAAE problém s verifikací a monitoringem, případně jakým výzvám musela tato mezinárodní organizace čelit. Práce posléze ukazuje, k jakým změnám došlo uvnitř MAAE, jak byly dané problémy reflektovány a k jakému pokroku došlo v oblasti jejich řešení. Významnou částí práce je také srovnání nového stavu s tím, jakými pravomocemi disponovala MAAE před těmito změnami, a jak tyto změny proměnily možnost MAAE vykonávat své poslání specifikované ve Statutu MAAE. Na závěr dochází k zařazení těchto změn do teoretického rámce a vysvětlení rozdílnosti řešení, a především změny v MAAE po zkušenosti z Iráku a Íránu. Stěžejní část tak tvoří deskripce vývoje jaderných programů v obou těchto státech a také ukázka toho, jak Mezinárodní agentura pro atomovou energii postupovala, jaké nástroje využila a o co se při výkonu svého mandátu musela opírat.
|
|
|
Proměny mezinárodních organizací: zkušenosti IAEA v Iráku a Íránu
Kosub, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a její reflexí po zkušenostech z Iráku a Íránu. Práce postupně uvádí čtenáře do základního teoretického chápání mezinárodních organizací a procesu změn v nich a poté pomocí případových studií ukazuje, v jakých oblastech měla MAAE problém s verifikací a monitoringem, případně jakým výzvám musela tato mezinárodní organizace čelit. Práce posléze ukazuje, k jakým změnám došlo uvnitř MAAE, jak byly dané problémy reflektovány a k jakému pokroku došlo v oblasti jejich řešení. Významnou částí práce je také srovnání nového stavu s tím, jakými pravomocemi disponovala MAAE před těmito změnami, a jak tyto změny proměnily možnost MAAE vykonávat své poslání specifikované ve Statutu MAAE. Na závěr dochází k zařazení těchto změn do teoretického rámce a vysvětlení rozdílnosti řešení, a především změny v MAAE po zkušenosti z Iráku a Íránu. Stěžejní část tak tvoří deskripce vývoje jaderných programů v obou těchto státech a také ukázka toho, jak Mezinárodní agentura pro atomovou energii postupovala, jaké nástroje využila a o co se při výkonu svého mandátu musela opírat.
|
|
|
Role komerčního pojištění při řešení důsledků jaderných rizik
Zindulka, Martin ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Hoffman, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá řešením jaderných rizik pomocí komerčního pojištění. První část práce se zaměřuje na legislativní rámec jaderné odpovědnosti vycházející z mezinárodních úmluv. Představena je činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii a českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Následující kapitola práce se zabývá možnostmi pojištění jaderných rizik pomocí jaderných poolů, kdy jsou zároveň podrobněji rozebrány český a americký jaderný pojišťovací pool. Závěrečná část práce se soustředí na havárie jaderné elektrárny Three Mile Island a elektrárny Fukušima. Obě události jsou vysvětleny v širších souvislostech, včetně řešení a financování následků ze zdrojů komerčních pojištění tak i ze strany ostatních subjektů.
|
|
|
Přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti u reaktorů 3. generace
Pavlíček, Michal ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Kolář, Jaroslav (oponent) ; Matal, Oldřich (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této diplomové práce je posoudit jaderné reaktory generace III z hlediska jaderné bezpečnosti. Abychom mohli dobře porozumět bezpečnostním systémům jaderných reaktorů generace III, musíme se nejdříve seznámit s teorií jaderné bezpečnosti. Proto je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou zmíněny legislativní a technické přístupy k zajištění jaderné bezpečnosti. K legislativním přístupům patří dozorné orgány, které mají za úkol mimo jiné dohlížet na jadernou bezpečnost v jaderných elektrárnách. V technických přístupech k zajištění jaderné bezpečnosti jsou vymezeny pojmy jako např. ochrana do hloubky, redundance či diverzita. Jsou uvedeny metody posuzování jaderné bezpečnosti – deterministické metody a pravděpodobnostní metody. Podrobněji jsou rozebrány pravděpodobnostní metody, u nichž je uveden i jednoduchý příklad. Jsou uvedeny aktivní a pasivní bezpečnostní systémy a jejich význam pro jadernou bezpečnost a také inherentní bezpečnost. V závěru kapitoly je uveden příklad fungování aktivních a pasivních bezpečnostních systémů na jaderné elektrárně EDU. Druhá část teze se zabývá popsáním vybraných jaderných reaktorů generace III+ s uvažováním výstavby nových bloků v Temelíně. Při uvažované dostavbě ETE 3+4 se zaměříme na jaderné reaktory od firem, které se přihlásily do výběrového řízení vypsané firmou ČEZ, a.s. V úvahu tudíž připadají jaderný reaktor MIR-1200 od ruského ATOMSTROYEXPORT, jaderný reaktor AP1000 od americké firmy WESTINGHOUSE a z Francie firma AREVA a její jaderný reaktor EPR. Nedílnou součástí diplomové práce je i srovnání těchto jaderných reaktorů s jadernými reaktory 2. generace. Tyto jaderné reaktory generace III+ jsou srovnávány s jaderným reaktorem VVER 440 (EDU) a především s jaderným reaktorem VVER 1000, který je provozován v jaderné elektrárně Temelín. Závěr pak obsahuje stručné zhodnocení celé problematiky.
|
|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
host ::
RSS.