|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
|
Konflikt ve Východním Timoru v kontextu realpolitiky, 1974 - 1977
Hlubučková, Lucie ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
(abstrakt) Práce je případovou studií použití realpolitiky ze strany Spojených států během konfliktu ve Východním Timoru. Vychází zejména z primárních pramenů v podobě deklasifikovaných dokumentů americké administrativy mezi lety 1974 - 1977, skrze které interpretuje tehdejší rozhodovací procesy a priority vrcholných státníků. Prostor je věnován zejména Henrymu Kissingerovi. Ve své druhé části se práce zabývá různými přístupy k realpolitice a jejich vztahem k morálce. Na základě případu invaze do Východního Timoru práce argumentuje, že Kissingerův koncept realpolitik byl příliš amorální a ziskuchtivý a měl ve svém důsledku negativní dopady nejen na okolní svět, ale také na Spojené státy.
|
|
|
Arabsko-izraelská mírová diplomacie Henryho Kissingera a její reflexe očima jeho kritiků
Lorenz, Adam ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Henry Kissinger jednoznačně patří mezi nejvlivnější diplomaty americké historie. V administrativách prezidentů Nixona a Forda jeho moc sahala daleko za hranice obvyklých kompetencí ministra zahraničních věcí. Jeho blízkovýchodní mírová diplomacie v letech 1973-75 však vzbudila množství otázek a kritiky. Práce si klade za cíl zkoumat jeho roli v arabsko-izraelském konfliktu a identifikovat vztah k zúčastněným stranám. Do kontrastu jsou dávány osobní zájmy Henryho Kissingera, Spojených států amerických a jednotlivých členů blízkovýchodního konfliktu. Značná pozornost je věnována americké zahraniční politice vůči Sovětskému svazu a úloze účastníků regionálního konfliktu ve studenoválečné strategii Spojených států. Jeho memoáry, které představují komplexní americké pojetí blízkovýchodní problematiky v tomto období jsou v průběhu práce srovnávána s neméně důležitými názory obou stran konfliktu. Komparací s kritickými pohledy klíčových aktérů konfliktu jsou analyzovány skutečnosti, za kterých jeho blízkovýchodní diplomacie vznikala. K porovnání jsou rovněž využity přepisy telefonátů, telegramů, rozhovorů a osobní korespondence Henryho Kissingera. Práce je doplněna osobní reflexí problematiky na základě vybraných materiálů.
|
|
|
Henry Kissinger a jeho význam pro diplomacii
Myslivcová, Kateřina ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na Henryho Kissingera, významnou osobnost 70. let 20. století. Cílem práce je zhodnotit, které názory a myšlenky Henryho Kissingera z jeho předchozích let byly pro tvorbu americké diplomacie a zahraniční politiky v 70. letech 20. století relevantní a jak byly využity. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola se věnuje rozhodování jednotlivce jako aktéra mezinárodních vztahů a aktérům americké zahraniční politiky. Druhá kapitola je zaměřena na porovnání mezinárodního postavení Spojených států amerických v 60. a 70. letech 20. století. Ve třetí kapitole se zabývám názory a myšlenkami Henryho Kissingera a jejich následnou aplikací do zahraniční politiky USA. Část práce je také věnována kritice Nixonovy administrativy, konkrétně pak Henryho Kissingera.
|
|
| |
host ::
RSS.