|
|
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR
Vyšínová, Barbora ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Téma diplomové práce "P ímá volba prezidenta eské republiky" autor zvolil s ohledem na aktuálnost tohoto tématu. Dalo se o ekávat, že b hem zpracování práce dojde jak k p ijetí provád cího zákona, tak i k samotné první p ímé volb prezidenta republiky. Cílem práce je poskytnout co nejkomplexn jší pohled na právní úpravu volby hlavy státu, shrnout teoretická východiska, provést analýzu pr hu legislativního procesu a pokusit se o navržení možných zm n. Práce je rozd lena do p ti kapitol. Kapitola první popisuje obecn pojem "hlava státu" a zam uje se na zp sob její volby v republikách. Ve druhé kapitole se autor rámcov v nuje postavení a pravomocím prezidenta dle Ústavy R. T etí kapitola se zabývá historickým vývojem právní úpravy volby prezidenta republiky. V našich podmínkách m la historickou tradici volba parlamentní, z tohoto d vodu autor provádí analýzu volby prezidenta v jednotlivých ústavách od roku 1918. tvrtá kapitola je rozd lena do t í ástí a obsahuje jednotlivé návrhy ústavních zákon zavád jících p ímou volbu. V první podkapitole jsou uvedeny návrhy ústavních zákon , které byly p edloženy p ed vznikem Ústavy R. Druhá podkapitola se zabývá návrhy ústavních zákon vyskytujících se po roce 2001 a v záv ru této kapitoly autor p edstavuje všechny argumenty pro a proti zavedení p ímé volby...
|
host ::
RSS.