|
|
Zkušenosti manažerů zdravotní péče s motivováním, týmovým vedením a zvyšováním odborné způsobilosti jejich zaměstnanců
MAREČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Motivace ošetřovatelského personálu je nedílnou součástí činností vedoucích sester. Práce ve zdravotnictví je většinu času velmi psychicky i fyzicky náročná pro všechen zdravotnický personál a obzvlášť pak pro ošetřovatelský personál, který je s pacienty nejvíce v kontaktu. Vedoucí sestry by si proto měly uvědomit důležitost motivace personálu. Pro všechny zdravotnické pracovníky platí povinnost celoživotně se vzdělávat, a proto by vedoucí sestry měly věnovat pozornost vzdělávacím aktivitám personálu. Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo popsat pracovní motivaci sester. Zjistit, jaké zkušenosti mají vedoucí sestry s teambuildingovými aktivitami, a popsat jejich úlohu v oblasti zvyšování odborné způsobilosti jejich zaměstnanců. Cílem kvantitativní části studie bylo vyhodnotit spokojenost sester s motivačním programem organizace, ve které působí. Dalším cílem bylo zjistit, zda je ze stran sester zájem o teambuildingové aktivity. Posledním cílem kvantitativního výzkumného šetření bylo vyhodnotit spokojenost sester s nabídkou celoživotního vzdělávání ze strany zaměstnavatele. Metodika: Pro výzkum byl zvolen smíšený kvalitativně kvantitativní design. Sběr dat pro kvalitativní výzkumné šetření byl proveden prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s informantkami z řad vedoucích sester první a střední linie. Data určená pro kvantitativní výzkumné šetření byla získána technikou nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce určeného směnným sestrám. Výzkumný soubor kvalitativní části výzkumného šetření byl tvořen 11 vedoucími sestrami a výzkumný soubor kvantitativní části výzkumného šetření byl tvořen 179 směnnými sestrami. Výzkum probíhal ve dvou nemocnicích fakultního a krajského typu v období červenec-září 2022. Výsledky: Vedoucí sestry považovaly motivaci zaměstnanců za důležitou a nedílnou součást své práce. Jako nejsilnější motivační faktor uvedla většina vedoucích sester adekvátní finanční ohodnocení sester. Čtyři pětiny dotazovaných sester byly spokojeny s výší svého platu (81 %). Více než čtyři pětiny sester byly spokojeny s motivačním programem nemocnice (82,7 %) a spokojenost sester s motivačním programem se statisticky významně neměnila v závislosti na jejich věku (p=0,724). Vedoucí sestry neměly s teambuildingovými aktivitami žádnou zkušenost. Více než třetina sester (40,8 %) měla zájem účastnit se teambuildingových aktivit. Ochota sester zúčastnit se teambuildingových aktivit klesala s jejich věkem (p <0,030). Vedoucí sestry uváděly, že se snaží sestry k dalšímu vzdělávání motivovat a podporovat. Mezi překážky bránící dalšímu vzdělávání sester zařadily únavu spojenou s nedostatkem personálu, dále nedostatek času a nezájem sester o další vzdělávání. Více než tři čtvrtiny sester (76 %) byly spokojeny s nabídkou celoživotního vzdělávání nabízeného ze strany zaměstnavatele. Spokojenost sester s nabídkou celoživotního vzdělávání ze strany zaměstnavatele významně rostla s uplatnitelností nově nabytých poznatků v klinické praxi (p <0,001). Závěr: Se spokojeností a motivací personálu souvisí úroveň vztahů na pracovišti a s tím spojená i efektivní komunikace v týmu. Vedoucí sestry by proto měly dbát na rozvíjení pozitivních vztahů na pracovišti a na spolupráci jednotlivých členů týmu. Jednou z možností práce s týmy může být např. teambuilding. Pokud v nemocnicích chceme vzdělaný ošetřovatelský personál, který se kontinuálně vzdělává, je potřeba, aby ho vedoucí pracovníci i organizace v dalším vzdělávání podporovali.
|
|
|
Podpora přímé ošetřovatelské péče středním managementem
MATOUŠKOVÁ, Amalia
Diplomová práce se zabývá problematikou podpory přímé ošetřovatelské péče středním managementem. Vrchní sestry - manažerky střední úrovně jsou zodpovědné za kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, a proto je v jejich zájmu vést své podřízené sestry k tomu, aby kvalita přímé ošetřovatelské péče byla udržená či neustále zvyšována, a to nejen pomocí kontrolní činnosti či materiálového zabezpečení, ale převážně pomocí podpory. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak vnímají sestry podporu od středního managementu v rámci zajištění kvalitní přímé ošetřovatelské péče. Cíle bylo dosaženo pomocí kvantitativně - kvalitativních metod. Kvantitativní část výzkumu tvořilo 195 respondentů. Sestavili jsme dotazník, který byl distribuován praktickým a všeobecným sestrám. Dotazník vycházel z předem stanovených deseti hypotéz, které se vztahovaly k cíli práce. U devíti hypotéz byla potvrzená jejich platnost a poslední desátá hypotéza se nepotvrdila. Kvalitativní část výzkumného šetření tvořily rozhovory se sedmi vrchními sestrami, které nás informovaly o jejich pohledu na podporu přímé ošetřovatelské péče. Výsledkem výzkumného šetření bylo zjištění, že vrchní sestry využívají více kontrolní činnost než podpůrnou. I přesto dotazované sestry vnímají podporu jako dostačující. Největší překážkou v podpoře vrchní sestrou je nedostatek motivace. Sestry by uvítaly, aby měly možnost zpětné vazby, dále se vzdělávat a aby se sama vrchní sestra účastnila přímé péče. Z pohledu managementu jsme zjistili, jakými prostředky a způsoby přispívají podřízeným sestrám pro zkvalitnění přímé ošetřovatelské péče Dochází zde ke konfrontaci odpovědí podřízených sester a vrchních sester. Vrchní sestry míní, že své podřízené sestry motivuji, umožňuji jim se dále vzdělávat či pokud je to možné účastní se přímé ošetřovatelské péče. Naopak se vrchní sestry domnívají, že podřízené sestry nic zvláštního v podpoře nepostrádají a pokud ano, tak asi porozumění, či aby byly neustálé přítomné na oddělení. Výstupem diplomové práce je návrh doporučení pro podporu přímé péče středním managementem, které vyplynulo na základě analýzy výzkumného šetření.
|
|
|
Psychologické aspekty řízení lidí se zaměřením na styly vedení
Kuntová, Anna ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty řízení se zaměřením na styly vedení lidí, a to na gynekologicko-porodnickém oddělení, konkrétně na stanici porodnice. Cílem bylo zjistit, jaký styl vedení zaujímají vrchní a staniční sestry. Tato práce zjišťuje, jak se interpretují dle manažerské mřížky GRID a jak samy sebe vnímají z hlediska toho, jak vedou porodní asistentky. Protože byly pro výzkumnou část zvoleny dvě nemocnice, státní a akciová společnost, bylo také cílem porovnat informace zjištěné rozhovory s porodními asistentkami z hlediska motivace, spokojenosti a konfliktnosti. Čímž byly především získány informace, které se těchto témat dotýkají, a prezentují tak vnímání pracovnic v porodnictví. Teoretická část představuje psychologické aspekty vedení, a tak čtenář prochází kapitolami zaměřujícími se na osobnost manažera, řízení, vedení, pracovní prostředí, pracovní týmy, motivaci, konflikty na pracovišti, stres, syndrom vyhoření a další. Empirická část je představována v rámci kvalitativního výzkumu, který za pomoci inspirace designem případové studie prezentuje způsob vedení vrchních a staničních sester. Dále případovou studii vedení ve státní nemocnici a případovou studii v nemocnici s právní formou a. s. dokreslují hloubkové polostrukturované rozhovory s porodními asistentkami,...
|
|
|
Vznik a vývoj pozice vrchní sestra
Chýšková, Eliška ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce ,,Vznik a vývoj pozice vrchní sestry" je podrobnější popis vzniku a vývoje vrchní sestry od počátku této pozice až do současné doby. Nedílnou součástí práce jsou počátky ošetřovatelství v klášterech, které souvisí se samotným vznikem pozice. Historický vývoj je členěn od počátku 19. století až do druhé světové války, dále přes poválečný vývoj do současné doby, kdy pohled na vrchní sestru je hlavně v roli managera střední úrovně. Vrchní sestra vede kliniku nebo oddělení a zodpovídá za plánování a odborný růst pracovníků a hodnocení kvality péče. Neopomenout nelze ani vzdělávání vrchních sester, které ovlivnil zákon č.20/1966 Sb., o povinnosti zdravotníků se neustále vzdělávat. Vzdělávání se dělí na pregraduální a postgraduální. V praktické části jsou podrobněji rozebrány hlavní cíle, tedy analýza práce vrchní sestry a vzdělávání vedoucích pracovníků od 20.století, jednou z kvalitativních metod formou analýzy písemných dokumentů. Cílem bylo zjistit náplně práce vrchní sestry v proměnách doby a jak se postupně vyvíjelo vzdělávání. Toto téma je možné prozkoumat i jinou metodou kvalitativního výzkumu a pokusit se tak validovat výsledky mé práce. Klíčová slova: vrchní sestra, ošetřovatelství, náplň práce, vzdělávání, manažer
|
|
|
Pracovní strategie sester na řídích pozicích
MARKOVÁ, Eva
Disertační práce "Pracovní strategie sester na řídících pozicích" se zabývá problematikou profesní dráhy a manažerské pozice vedoucí sestry. Vzhledem ke změnám v oblasti zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, ale i v souvislosti s otázkou pracovního uplatnění žen na trhu práce obecně, je důležité blíže poznat názory, ambice a motivace sester a jejich pracovní strategie na manažerských pozicích. Taktéž aspekty skloubení jejich rodinných a pracovních rolí, neboť v podstatě jde o momenty do značné míry určující postavení většiny žen v našich pracovních podmínkách. Řízení ošetřovatelského personálu a ošetřovatelské péče je v České republice totiž pozicí typickou pro ženy, které se přizpůsobují daným pravidlům organizace práce a hierarchické struktuře zdravotnických organizací. Cílem disertační práce tedy je pokusit se koncipovat takový úhel pohledu, který by umožnil lépe porozumět hodnotám a postojům vedoucích sester. Nezbytnou součástí tohoto náhledu je pochopit, jak se vyvíjely jejich kariérní dráhy, identifikovat jejich styly vedení a řízení ošetřovatelského týmu, jakož i zmapovat, jak se prolínají a vzájemně ovlivňují jejich životní a pracovní dráhy. V tomto procesu odkrývání dlouhodobé pracovní strategie vedoucích sester je významným zdrojem poznání současně i subjektivní reflexe těchto kontextů samotnými sestrami. Proto v rámci analýzy profesního života vedoucích sester byl nejprve popsán vývoj funkce sestry-manažerky, konkrétně pozice vrchní sestry a staniční sestry, a prezentovány závěry řady výzkumných studií, které se touto problematikou zabývaly. Dále byla analyzována specifika managementu v podmínkách ošetřovatelské péče, včetně jeho proměn po roce 1989, a taktéž možnosti vzdělávání sester-manažerek. Konečně byla realizována též empirická sonda do zkoumané problematiky. Data získaná technikou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými vrchními sestrami ve fakultních nemocnicích byla integrována za pomoci jednoho z klasických kvalitativních přístupů, prostřednictvím tzv. metody zakotvené teorie. Na základě provedené analýzy dat byl vytvořen model profesního paradigmatu, který dosvědčuje, že vrchní sestra prochází několika fázemi profesní kariéry, jež byly obrazně nazvány: Hledání oboru, Kolečko (střídání ošetřovatelských oborů a pracovišť), Z nouze ctnost (situace, kdy sestra vychovávající dítě, zvolí pracoviště s takovým režimem, který tuto péči dovoluje) a Ukotvení v ošetřovatelském oboru. Od fáze Ukotvení v ošetřovatelském oboru se potom odvíjí manažerská kariéra sestry. Životní příběhy vrchních sester, vystavěné na základě informací z kvalitativních rozhovorů, obsahují faktory, které se ukazují být predisponující pro manažerskou pozici. V neposlední řadě jde i o některé imprintingové aspekty z období dětství a dospívání (např. počet sourozenců, důvod volby studia). Sestra se stává po určité době vedoucí směny nebo zástupkyní staniční sestry a posléze staniční a vrchní sestrou. V této pozici používá podle okolností kombinaci několika manažerských stylů jako autoritativní, demokratický a konzultativní. Teoretický model profesního paradigmatu vrchních sester, zkonstruovaný na základě analýz empirických dat, otevírá cestu k dalšímu zkoumání, ve kterém bude případně možné prověřit některé detailnější konsekvence, např. průběh profesní dráhy sester, jejich styly řízení ad.Získané a utříděné poznatky přispívají k obohacení současného stavu poznání určitých segmentů problematiky ošetřovatelství. Top management zdravotnických organizací jich např. může využít při plánování a realizaci některých opatření v oblasti řízení lidských zdrojů a vzdělávací instituce pro lepší a přesnější nastavení vzdělávacích konceptů budoucích vedoucích sester.
|
|
|
Vliv středního ošetřovatelského managementu na kvalitu ošetřovatelské péče
FLANDEROVÁ, Hana
Téma práce je vliv středního ošetřovatelského managementu na kvalitu ošetřovatelské péče. Teoretická část je zaměřena na vrchní sestry, na jejich preferované vlastnosti, schopnosti, kompetence, styly vedení a na způsob realizace změn. Součástí teoretické části je i popis kvality ošetřovatelské péče a některé způsoby, jak jí dosáhnout. Praktická část je zaměřena na vliv vrchních sester na kvalitu ošetřovatelské péče. Ke zpracování diplomové práce byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. Náš průzkum probíhal v jihočeských nemocnicích a respondenty byly vrchní sestry. V průběhu dotazníkového šetření a rozhovorů se nám podařilo dosáhnout všech námi předem stanovených cílů. Pomocí rozhovorů se nám podařilo odpovědět na stanovené výzkumné otázky. Zjistili jsme, že všechny dotazované vrchní sestry disponují odbornými znalostmi v oblasti ošetřovatelského managementu. Identifikovali jsme způsoby zavádění změn zvyšujících kvalitu ošetřovatelské péče do praxe. Vrchní sestry uvedly, že sestry tyto změny přijímají po předložení odborných argumentů a že top management vrchní sestry při zavádění změn vede a podporuje. Námi oslovené vrchní sestry se domnívají, že prosazení změn zvyšujících kvalitu ošetřovatelské péče pomůže k zvýšení prestiže ošetřovatelství a podpoří samostatnost oboru. Na základě vyhodnocení výsledků šetření jsme identifikovali jako nejčastější problém při realizaci změn neochotu sester učit se nové věci.
|
|
|
Aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu v praxi - role vedoucích sester
NETOLICKÁ, Jana
Jedním ze základů kvalitní ošetřovatelské praxe je výzkum v ošetřovatelství. To poukazuje na nutnost propojení teorie s praxí. Provádět výzkum a aplikovat jeho výsledky do praxe je jednou z podmínek rozvoje praxe založené na důkazech. Výzkum v ošetřovatelství je klíčovou strategií pro sjednocení humánních vzdělávacích a vědeckých hledisek ošetřovatelství. Tato práce se věnuje problematice ošetřovatelského výzkumu, jeho aplikace do praxe a role vedoucích sester v tomto procesu. Cílem práce bylo zjistit jak se sestry podílejí na výzkumu v ošetřovatelství, zjistit ochotu řadových sester přijímat změny související se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe, zjistit, zda jsou sestry motivovány k zavádění výsledků ošetřovatelského výzkumu do ošetřovatelské praxe. Zjistit jaké zkušenosti mají náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a vrchní sestry se zaváděním výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe podle typu nemocnic, zjistit zda a jakým způsobem zavádějí vedoucí sestry výsledky ošetřovatelského výzkumu do praxe. Posledním cílem bylo zjistit zda se vedoucím sestrám daří zavádět do ošetřovatelské praxe výsledky ošetřovatelského výzkumu. V kvantitativní části výzkumu tvořily výzkumný soubor sestry pracující na lůžkových odděleních fakultních nemocnic a krajských nemocnic {--} akciových společností Středočeského, Jihočeského, Západočeského kraje a Prahy. Distribuováno bylo 350 dotazníků. K výzkumu bylo použito 186 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu tvořilo výzkumný soubor 12 respondentů, z toho 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z fakultních nemocnic, dále 3 náměstkyně ošetřovatelské péče a 3 vrchní sestry z krajských nemocnic {--} akciových společností. Rozhovor byl zcela anonymní. Dle výsledků výzkumu se většina dotazovaných sester ošetřovatelskému výzkumu věnuje pouze pasivně. Sestry sledují zveřejněné výsledky ošetřovatelského výzkumu, je však zřejmé, že ke sledování výsledků výzkumu dochází většinou náhodně ne cíleně. Sestry změny nejen odmítají, ale v aplikaci výsledků výzkumu do ošetřovatelské praxe a s tím souvisejících změn vidí spíše nevýhody, které převažují nad uvedenými výhodami. Kvalitativní částí výzkumu byly zodpovězeny výzkumné otázky. Odpovědi mohou sloužit k dalšímu kvantitativnímu výzkumu, při porovnávání aplikace výsledků ošetřovatelského výzkumu do praxe ve fakultních nemocnicích a krajských nemocnicích- akciových společnostech.
|
|
|
Změna pohledu (postoje) sestry k poskytování ošetřovatelské péče při zařazení na funkční místo.
PROCHÁZKOVÁ, Marie
Tématem diplomové práce byla změna pohledu (postoje) sestry k poskytování ošetřovatelské péče při zařazení na funkční místo. Sestře, která je zařazena na místo staniční nebo vrchní sestry se mění i její náplň práce, je ve vedoucí funkci, z kolegyň jsou najednou podřízené, jejichž práci musí organizovat, odborně vést a kontrolovat. S řadou nových povinností se může stát, že se její pohled na poskytování ošetřovatelské péče změní. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se změní pohled (postoj) sestry na poskytování ošetřovatelské péče při zařazení na funkční místo, a jak si sestra zařazená na funkční místo zajišťuje autoritu u svých podřízených. V souvislosti s cíli práce byly zvoleny tyto hypotézy. Hypotéza 1: Postoj sestry k poskytování ošetřovatelské péče se změní po zařazení na funkční místo. Hypotéza 2: Sestra zařazená na funkční místo vyžaduje poskytování ošetřovatelské péče dle ošetřovatelských standardů. Hypotéza 3: Sestra zařazená na funkční místo zodpovídá za kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Dále byly položeny výzkumné otázky. 1. Je pro sestru zařazenou na funkční místo těžké zajistit si autoritu u služebně starších sester? 2. Je pro sestru zařazenou na funkční místo těžké kontrolovat ošetřovatelskou péči poskytovanou směnnými sestrami? 3. Je snazší organizovat práci směnným sestrám, se kterými sestra ve vedoucí pozici předtím nepracovala? K potvrzení nebo vyvrácení hypotéz bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníků. Výzkumný soubor tvořily vrchní a staniční sestry z nemocnic Jihočeského regionu a z nemocnice v Příbrami a Pelhřimově. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou nestrukturovaného rozhovoru s vrchními sestrami Nemocnice České Budějovice a.s. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že všechny 3 hypotézy byly potvrzeny. Výsledky šetření potvrzují, že se pohled sestry na poskytování ošetřovatelské péče mění po zařazení na funkční místo. Jde o daleko větší zodpovědnost za úroveň kvality práce svých podřízených. Výsledky práce budou prezentovány na celoústavních seminářích a na konferencích, dále budou publikovány v odborném časopise. Zároveň bude s výsledky této práce seznámen též management nemocnice {--} náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a v neposlední řadě budou k dispozici i respondentkám, které se tohoto šetření zúčastnily.
|
|
|
Požadavky top managementu na změny v ošetřovatelské péči
PŘIBYLOVÁ, Kateřina
Ošetřovatelství v současnosti zaznamenává velký posun vpřed. Usiluje se o zavedení ošetřovatelského procesu jako pracovní metody. Mění se systém vzdělávání nelékařských pracovníků. Sestry zastoupené ve vrcholových manažerských funkcích by měly mít schopnost efektivně vést a řídit lidi ve stále se měnícím ošetřovatelském prostředí. Pro získání potřebných informací k dosažení vytyčených cílů byl použit kvantitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byla použita metoda dotazování technikou dotazníku. Tyto dotazníky byly poslány top manažerům z řad sester a lékařů ve zdravotnických zařízení po celé české republice. Pro práci byly stanoveny tři cíle. 1.Zjistit jaké podmínky scházejí top manažerům pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. 2. Zjistit názory top manažerů na systém poskytování ošetřovatelské péče. 3. Zjistit rozdíly v požadavcích sester manažerek a lékařů manažerů na metodu ošetřovatelského procesu. Na základě těchto cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. Hypotéza I. Reálné podmínky v praxi neumožňují top manažerům ve zdravotnictví zavádět změny do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza II. Top manažeři nepožadují skupinovou ošetřovatelskou péči jako nutnou pro zavedení změn do ošetřovatelské péče. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza III. Zástupci sester v top managementu prosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako požadavek pro změny v ošetřovatelské péči. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza IV. Zástupci lékařů v top managementu neprosazují aplikaci ošetřovatelského procesu jako metodu práce sester. Tato hypotéza nebyla potvrzena. V souvislosti s výsledky této diplomové práce jsme se snažili nastínit možná řešení v problematice změn v ošetřovatelské péči. Top manažerům doporučujeme podněcovat kritické myšlení u zaměstnanců při práci v ošetřovatelském procesu. Je přínosné zlepšit komunikaci na úrovni managementu nemocnic, dále získávat zpětnou vazbu od podřízených ohledně celoživotního vzdělávání, zjišťovat efektivitu a potřeby ve vzdělávání zaměstnanců a umožnit jim účastnit se procesu zavádění změn. Školit funkční sestry v managementu změn. Zavádět program kontinuálního zvyšování kvality.
|
host ::
RSS.