Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Jablonská, Dominika ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Cílem práce bylo seznámit se s problematikou měření změny membránového napětí a monitorování šíření elektrické aktivity buněk. Za tímto účelem byly vyvinuty fluorescenční membránové napěťové senzory, které na změnu membránového napětí reagují změnou intenzity fluorescence. Praktická část práce je zaměřena na studium vlastností fluorescenční sondy ASAP1, která byla transfekována do buněčné linie HEK293, což jsou ledvinové buňky z lidského embrya. Membránové napětí buněk bylo měněno pomocí techniky patch-clamp.
Příprava HEK293 buněčné linie exprimující transportér auxinu PIN7 a testování inhibitorů přenosu auxinu
Petermannová, Romana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Auxin je jedním z nejvýznamnějších rostlinných hormonů, který zajišťuje vývoj rostliny. Proteiny PIN1 a PIN7 patří do rodiny transportérů PIN, která patří mezi nejdůležitější exportéry auxinu z buňky. Tato práce se zabývá expresí transportérů AtPIN1 a AtPIN7 (z Arabidopsis thaliana) v lidských embryonálních ledvinných buňkách 293. Jejich biologická aktivita byla ověřována pomocí akumulace radioaktivně značených auxinů. Dále byly testovány inhibitory přenosu auxinu NPA, CHPAA a BFA.
Příprava lidského NK buněčného receptoru KACL
Nový, Jiří ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
NK buňky neboli přirození buněční zabíječi jsou důležitou součástí imunitního systému organismů. Jejich specifickou vlastností je to, že dokážou rozeznat a zneškodnit některé nádorové buňky a buňky infikované virem bez jakéhokoliv předchozího signálu. Jejich funkce je závislá na aktivitě povrchových stimulačních a inhibičních receptorů, které se aktivují interakcí s ligandy na povrchu cílových buněk. Interakce lidského NK receptoru NKp65 a ligandu KACL je velmi specifická, což potvrzuje velmi vysoká afinita interakce, která je oproti jiným příbuzným komplexům až 400× vyšší. O tomto komplexu je zatím známo jen málo informací, ale je jisté, že se účastní imunitních procesů v kůži, neboť KACL je produkován výhradně keranocyty. Náplní této bakalářské práce byla příprava rozpustné formy receptoru KACL za pomoci rekombinantní exprese proteinů v lidských embryonálních ledvinných buňkách s homogenní glykosylací (linie HEK293S GnTI- ). Protein byl následně charakterizován gelovou chromatografií a SDS elektroforézou. Správné zapojení čtyř cysteinů do dvou disulfidických můstků bylo ověřeno hmotnostní spektrometrií. S připraveným proteinem KACL bylo zahájeno strukturní studium metodou krystalizace proteinů.
Produkce auxinového transportéru PIN1 v HEK293 buněčné linii
Petermannová, Romana ; Vaněk, Ondřej (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Protein PIN1 patří do rodiny transportérů PIN. Tato skupina transportérů se významně podílí na přenosu auxinu vně z buňky. Přenos auxinu mezi rostlinnými buňkami hraje důležitou roli v růstu rostliny, gravitropismu, apod. Princip transportu auxinu tímto přenašečem není dosud příliš prozkoumaný. Tato práce se zabývá produkcí transportéru PIN1 pomocí rekombinantní exprese proteinů v lidských embryonálních ledvinných buňkách 293. Produkce v těchto buňkách byla ověřena pomocí akumulace radioaktivního auxinu a imunofluorescence.
Studium vlastností membránového napěťového senzoru ASAP1 exprimovaného v buněčné linii HEK 293
Jablonská, Dominika ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Svoboda, Ondřej (vedoucí práce)
Cílem práce bylo seznámit se s problematikou měření změny membránového napětí a monitorování šíření elektrické aktivity buněk. Za tímto účelem byly vyvinuty fluorescenční membránové napěťové senzory, které na změnu membránového napětí reagují změnou intenzity fluorescence. Praktická část práce je zaměřena na studium vlastností fluorescenční sondy ASAP1, která byla transfekována do buněčné linie HEK293, což jsou ledvinové buňky z lidského embrya. Membránové napětí buněk bylo měněno pomocí techniky patch-clamp.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.