|
|
Ideální česká básnířka. Poezie českých autorek 70. let 19. století z pohledu dobové kritiky
KLIKOVÁ, Marie
Východiskem práce bude poezie českých básnířek (například Albíny Dvořákové-Mráčkové, Berty Mühlsteinové, Elišky Krásnohorské, Irmy Geisslové aj.), které v sedmdesátých letech 19. století publikovaly své první sbírky, a aktivně se tím podílely na utváření podoby českého básnictví. Básnická tvorba těchto autorek bude představena jako kriticky značně reflektovaná záležitost (soustavně dílo těchto básnířek hodnotil například Jan Neruda). Cílem je analyzovat především dobový "ideální" obraz české básnířky, jak byl požadován dobovými recenzenty a jak byl přijímán dobovým čtenářstvem. Pro vypracování práce budou využity elektronické zdroje (Retrobi, Kramerius), odborná literatura a v případě potřeby i archivní materiály z PNP.
|
|
|
Srovnání kritických ohlasů Nerudovy a Hálkovy poezie
Skalická, Kateřina ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Krejčová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kritickým ohlasem Nerudovy a Hálkovy poezie. V první kapitole jsou shrnuty dosavadní poznatky o tvorbě těchto autorů. Nejprve jsme se zde zaměřili na jejich generační východiska, poté na genezi jejich díla a teprve potom jsme se na základě odborné literatury pokusili o stručnou interpretaci jejich básnického nadání. Na závěr této kapitoly jsme nastínili proměnu kritického stanoviska, zaujímaného k těmto dvěma básníkům. Druhá kapitola slouží také jako výchozí rámec pro zkoumání dobového kritického ohlasu Nerudovy a Hálkovy poezie, jelikož popisuje vývoj české literární kritiky v 19. století, zejména v jeho druhé polovině, a její přední osobnosti, které měly vliv na recepci poetické tvorby zmíněných básníků. Další část práce je věnována podrobné analýze dobových recenzí Hálkovy poezie. Na začátek jsme stručně připomněli hlavní rysy Hálkovy básnické tvorby a podali charakteristiku vybraných básnických sbírek. Dále už se jedná o popis recenzí, které k jednotlivým básnickým sbírkám vyšly. Na základě této analýzy jsme pak shrnuli poznatky o Hálkově poezii, získané prostřednictvím kritického ohlasu. Tímto způsobem jsme přistoupili i k rozboru kritického ohlasu poezie Jana Nerudy. V předposlední kapitole se věnujeme Hálkovi a Nerudovi jako vlastním literárním kritikům, kteří...
|
|
|
Srovnání kritických ohlasů Nerudovy a Hálkovy poezie
Skalická, Kateřina ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá kritickým ohlasem Nerudovy a Hálkovy poezie. V první kapitole jsou shrnuty dosavadní poznatky o tvorbě těchto autorů. Nejprve jsme se zde zaměřili na jejich generační východiska, poté na genezi jejich díla a teprve potom jsme se na základě odborné literatury pokusili o stručnou interpretaci jejich básnického nadání. Na závěr této kapitoly jsme nastínili proměnu kritického stanoviska, zaujímaného k těmto dvěma básníkům. Další část práce je věnována podrobné analýze dobových recenzí Hálkovy poezie. Na začátek jsme stručně připomněli hlavní rysy Hálkovy básnické tvorby a podali charakteristiku vybraných básnických sbírek. Dále už se jedná o popis recenzí, které vyšly k jednotlivým básnickým sbírkám. Na základě této analýzy jsme pak shrnuli poznatky o Hálkově poezii, získané prostřednictvím kritického ohlasu. Tímto způsobem jsme přistoupili i k rozboru kritického ohlasu Nerudovy poezie. V poslední kapitole dochází k samotnému srovnávání. Nejdříve jsme porovnali Hálkovu a Nerudovu básnickou tvorbu, jak ji nahlížela dobová literární kritika. Následně jsme vedle sebe postavili poznatky získané analýzou dobových recenzí a zjištění z pozdější odborné literatury.
|
|
|
Zobrazení stáří ve venkovských povídkách 2. poloviny 19. století
Budílková, Jitka ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj vesnické prózy v druhé polovině 19. století. Svůj výklad opírám o změny zobrazení tématiky stáří v jednotlivých desetiletích. Sleduji nejen literárněhistorický vývoj, ale i existenciální prvky stáří. Tyto pak vykládám za pomoci tezí filozofa Jeana Améryho. Můj výklad se opírá o čtyři stěžejní díla, které tématiku stáří pojednávají. Je to Babička (1855) Boženy Němcové, povídka Na vejminku (70. léta 19. Století) Vítězslava Hálka, Povídka Konec života od Karla Václava Raise a nakonec povídka S nůší od Terézy Novákové. K rozboru přistupuji od zjevných, na první pohled patrných pojmů, které stáří váže a postupuji směrem k jeho existenciální složce, tedy jak chápou čas staří lidé. Z jednotlivých popisů pak vystupuje postupný literárněhistorický vývoj od idylismu až k realismu.
|
host ::
RSS.