|
|
Dimitrij LUPEJ - životní příběh válečného veterána 2. světové války
Lupejová, Eva ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je zpracovat do podoby biografické studie životní osudy autorčina dědy Dimitrije Lupeje (roč. 1917), rodáka z Podkarpatské Rusi, který prošel nechvalně proslulými pracovními tábory Gulagu a následně se připojil k čs. jednotkám generála L. Svobody. S jeho armádou bojoval u Kyjeva, na Dukle, kde byl zraněn a posléze došel až do Prahy. Po válce zůstal v československé armádě až do svého odchodu do penze v roce 1972. Ve své diplomové práci by se autorka chtěla především zaměřit na tři okruhy dědova života - gulag, východní fronta a poválečná armáda. Získaný materiál, doprovázen vzpomínkami jeho vrstevníků - též válečných veteránů, by měl být doplněn a konfrontován o poznatky z archívních zdrojů a příslušné odborné literatury. Autorka práce využije při analýze životního příběhu svého předka metodu orální historie a zároveň se pokusí začlenit celý příběh do kontextu obecných dějin, přičemž nabídne ucelený pohled na osud jednotlivce, jenž byl ovlivněn převratnými historickými událostmi tehdejší Evropy. Klíčová slova: Dimitrij Lupej, válečný veterán, druhá světová válka, gulag, armáda, čs. jednotky, Ludvík Svoboda, Sovětský svaz, Podkarpatská Rus, komunismus. ABSTRACT: The aim of this thesis is to elaborate a biographical study of the life story of the author's grandfather...
|
|
|
GULAG jako životní zkušenost: Sovětský represivní systém v 30. - 50. letech 20.století ve vyprávěních a memoárové literatuře
Foldynová, Markéta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Babka, Lukáš (oponent)
Diplomová práce "GULAG jako životní zkušenost" se zabývá tématem sovětských represí v období 30. - 50. let 20. století. Téma je pojato ze dvou odlišných úhlů pohledu: prvním z nich je vyprávění a paměť, druhým pak témata zaznívající ve vyprávěních. Východiskem jsou zde vyprávění ústní i písemná, která převažují. Otázkou lidské paměti ve vztahu k dějinám a vyprávění se zabývám ve čtvrté kapitole. Kladu si zde otázku, jaký je vztah paměti a společnosti, paměti a dějin, jakým způsobem lidé svá vyprávění formulují, jaké používají jazykové prostředky a schémata vyprávění a jaké jsou rozdíly mezi vyprávěním ústním a písemným. Tomuto empirickému pohledu předchází teoretický úvod týkající se zmíněných témat. Vše je ilustrováno konkrétními případy z příběhů přeživších pamětníků. Druhé ústřední téma je zpracováno v deváté kapitole, která pojednává o tématech, která nejčastěji zaznívají v pamětech přeživších. I zde využívám pro lepší ilustraci úryvky z příběhů. Dílčí témata jsou rozčleněna do pěti celků: "čas a prostor", "smrt a sebevražda", "strategie přežití", "proměny vlastního Já" a "mezilidské vztahy". Zbývající kapitoly poskytují čtenáři jednak teoretický rámec, týkající se například problematiky orální historie či táborů a uvěznění, dále poskytují pohled na literaturu vztahující se k sovětskému...
|
host ::
RSS.