|
|
Funkce autora ve středověku. Příklad ikonografie rukopisů Guillauma de Machaut
Panušková, Lenka
Studie se zabývá zobrazením básníka a autora Guillauma de Machaut v rukopisech s jeho dílem. Řada Machautových skladeb či „dits“ reflektuje principy poezie a v tomto kontextu také odráží Machautův status autora či autority. Během Machautova života vznikly dva rukopisy, BN ms. fr. 1586 (c. 1350) a 1584 (c. 1370), o nichž se předpokládá, že byly vytvořeny přímo pod Machautovým dohledem. Dochovalo se i několik dalších rukopisů z doby po Machautově smrti, z nichž BN, ms. fr. 9221 a 22545-22546 jsou rovněž předmětem této studie. Iluminace zobrazující Machauta jako autora lze rozdělit do tří skupin (básník-písař, univerzitní ikonografie, inspirovaný básník), z nichž každá zdůrazňuje jiný aspekt psaní a prezentace básnické tvorby. Zdá se nicméně, že - navzdory pokusům některých badatelů o identifikaci přímého Machautova vlivu na iluminace, - pracovali jednotliví iluminátoři se současnou ikonografií a konceptem autora a podle toho také používali schémata, jaká byla v jejich iluminátorských dílnách obvyklá.
|
|
|
Guillaume de Machaut na knížecím dvoře: funkce autora
Fantysová Matějková, Jana
Středověký autor se vymyká jak modernímu pojetí autora, tak i pojetí strukturalistickému zejména proto, že je zakotven ve zcela odlišné historické realitě: charakter středověkého textu, používání psaného záznamu, ani způsob šíření díla neodpovídají tomu, co dnes považujeme za literaturu, a ani pojem či status autora se s moderní představou příliš nepřekrývá. Počátky moderního autorství lze ale sledovat již ve středověku, zejména definujeme-li autora ve vztahu k textu, dílu a čtenáři, a to jednak statusem autora, který mu přiznali čtenáři a jednak subjektivitou, tj. vědomím sebe sama jako tvůrce. Na příkladu básníka a hudebního skladatele Guillauma de Machaut popisuje tato studie jak řadu fenoménů typických pro středověk, kdy dominovala orální performance, objednávka mecenáše a kdy byla umělecká tvorba plně integrována do běžného života, tak i zrození subjektivity autora, která se utváří ve vztahu k mecenáši a je důsledkem reflexe vlastní sociální role v dvorském prostředí.
|
|
| |
|
|
Obraz českého krále Jana Lucemburského v díle Guillauma de Machaut
Holovská, Kateřina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce je věnována osobnosti Guillauma de Machaut a jeho dílům, která zachycují básníkovy názory na ideálního panovníka a jeho vzpomínky na Jana Lucemburského. V úvodních kapitolách této práce autorka představuje stručný životopis Guillauma de Machaut, jeho literární tvorbu a historický kontext, který měl vliv na básníkovo myšlení. Práce dále rozebírá Machautovy představy o ideálním vládci, obsažené především v jeho pojednání Přátelská útěcha. Poslední část práce je věnována Janu Lucemburskému. Autorka se v ní zabývá příčinami, které vedly k tomu, že se stal Jan Lucemburským v Machautově podání ztělesněním panovnickéko ideálu. Zároveň srovnává Machautovo vyobrazení českého krále s převážně negativním hodnocením českých kronikářů 14. století. Machautova svědectví o českém králi napomáhají pochopit Janovu popularitu v západoevropském prostředí i rozdílnost pojetí panovnického ideálu u nás a ve Francii.
|
host ::
RSS.