|
|
Stavba v krajině - Winery
Mikláš, Jan ; Vojtová, Lea (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimálním návrhem řešení viničního hospodářství ve vinařské oblasti Strachotín. Cílem je využití přírodního potenciálu CHKO Pálava a vodního díla Nové Mlýny s podporou rozvoje agroturistiky v oblasti. Teoretická část diplomové práce zahrnuje rozbory, průzkumy a vývoj oblasti, problematiku výroby a zpracování vinné révy. Praktická část obsahuje soubor problematických výkresů, použité technologie a materiály pro zabezpečení správného plnění funkce stavby.
|
|
|
Studium antioxidativního potenciálu výlisků vybraného ovoce
Havlíčková, Barbora ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla antioxidační aktivita vybraného druhu ovoce. Mezi vybrané druhy patřily matoliny z červeného a bílého hroznového vína, výlisky z černého bezu a aronie. Rovněž byly analýze podrobeny dva druhy vyrobených kapslí z výlisků bílého hroznu a aronie. Výsledky této bakalářské práce jsou shrnuty do čtyř kapitol. V první kapitole jsou porovnány obsahy vody při sušení 40 °C a 105 °C. Ve druhé jsou diskutovány výsledky extrakce v různých poměrech směsi rozpouštědel voda – ethanol a výsledky extrakce v připravené umělé žaludeční šťávě. Ve výsledku byla směs ethanol – voda účinnější rozpouštědlo než umělá žaludeční šťáva. Třetí kapitola se zabývá výsledky a diskuzím stanovení celkového obsahu fenolických látek. V případě směsi rozpouštědel bylo největší množství polyfenolů v matolinách červené révy stanovené na 43,56 ± 1,23 mg.g-1, oproti tomu v žaludeční šťávě největší obsah byl v bezinkách stanoven na 11,89 ± 0,07 mg.g-1.V žaludeční šťávě byly extrahovány i kapsle, u aróniových kapslí byl zjištěn obsah 2,53 ± 0,04 mg.g-1, zatímco u kapslí z matolin bílého hroznu 5,93 ± 0,05 mg.g-1. V poslední kapitole jsou srovnány výsledky měření TAA pomocí metody TEAC a EPR. Metoda EPR byla vhodnější pro hodně zředěné roztoky než metoda TEAC. Výsledky této práce dokazují, že ve výliscích je velké množství polyfenolů a jiných antioxidantů, které ovlivňují celkovou antioxidační aktivitu. Výlisky mají velký potenciál využití jako přírodní barviva nebo se mohou využít k výrobě doplňku stravy.
|
|
|
Rafinace a charakterizace oleje získaného z hroznových jader
Prchal, Miroslav ; Vítová, Eva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem extrakce vinného oleje ze semen Révy vinné, rafinací extrahovaného oleje a charakterizací vinného oleje. Vinný olej byl extrahován z hroznových semen získaných ze zářijové sklizně v roce 2018 z vinařství Vavříček (Březí u Mikulova, Česká Republika). Získané výlisky byly směsí odrůd Veltlínské Zelené a Saugvinon Blanc. Olej byl extrahován ze separovaných semen použitím extrakce do kapaliny (n-hexanu). Výtěžky extrakce byly porovnány s teoretickými výtěžky získanými pomocí odlišných extrakčních metod a s výtěžky jiných olejnin. Pro rafinaci bylo zvoleno několik kroků, kde bylo hlavním cílem odstranit lipofilní barviva ze vzorku pomocí vybraných adsorbentů. Výsledky čištění byly ověřeny pomocí tenkovrstvé a vysokoúčinné chromatografie. K charakterizaci oleje byla využita metoda plynové chromatografie, kde se porovnáním profilů mastných kyseliny zjišťoval vliv rafinace na složení oleje. V poslední řadě byly porovnány profily mastných kyselin ve vzorku získaným lisováním za studena a ve vzorku extrahovaným n-hexanem. Výsledky práce dokazují, že odpad vznikající lisováním hroznů je hodnotná surovina, kterou je možné využít například na extrakci vinného oleje a také k získávání pigmentů (chlorofyl).
|
|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Možnosti využití révy vinné jako zdroje surovin pro kosmetickou výrobu
Hanáková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě extraktů z různých částí révy vinné a jejich následném využití při výrobě kosmetických produktů. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku révy vinné, její taxonomické zařazení, výskyt a pěstování. Následně je zde popsáno chemické složení jednotlivých části révy vinné a využití jak v kosmetickém, tak v potravinářském i farmaceutickém průmyslu. Závěrečná část je věnována jednotlivým typům extrakcí a metodám stanovení celkových fenolických látek. Experimentální část se zabývá optimalizací extrakčního procesu za účelem získání extraktu s nejvyšším množstvím celkových fenolických látek s ohledem na provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory ovlivňující obsah fenolických látek jako druh rozpouštědla a délka extrakce. Jako optimální rozpouštědlo se ukázal 50% ethanol. Nakonec u námi zvoleného extraktu byly stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti jako je hustota, pH a index lomu, které byly použity k vytvoření bezpečnostního listu. Extrakt byl zapracován do kosmetických výrobků.
|
|
|
Zhodnocení významu škod zvěří na vinicích v okolí obce Limbach
Hlavatovič, Ondrej
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením významu škod způsobených zvěří na vinicích. Vinice, na kterých bylo provedeno terénní šetření, se nacházejí v okolí obce Limbach, okres Pezinok. Samotné hodnocení škod bylo provedeno pomocí pochůzky ve třech zájmových oblastech s využitím metodz zkusných ploch umístěných na začátku, ve středu a na konci vinohradu. Následně byl vyčíslen ekonomický dopad poškození na jednotlivých zájmových plochách. Součástí práce bylo také sledování intenzity využívání vinice volně žijící zvěří, které bylo prováděno pomocí fotopastí umístěných v místech příchodu zvěře na plochy.
|
|
|
Mechanizace sklizně vinné révy
Zborovský, Miroslav
Bakalářská práce se zabývá mechanizací sklizně révy vinné. Popisuje vývoj mechanické sklizně a soustředí se na konkrétní typy strojů na trhu v současnosti i historii. Zhodnoceny jsou i agrotechnické požadavky, které jsou nezbytné při zakládání vinice s vizí budoucích operací mechanizačními prostředky. S využitím dat z odborné literatury a technických specifikací byly zjišťovány směrodatné parametry, které musí stroj pro sklizeň hroznů splňovat a posouzení dvou strojů od značek PELLENC a NEW HOLLAND.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití révy vinné jako zdroje surovin pro kosmetickou výrobu
Hanáková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o přípravě extraktů z různých částí révy vinné a jejich následném využití při výrobě kosmetických produktů. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku révy vinné, její taxonomické zařazení, výskyt a pěstování. Následně je zde popsáno chemické složení jednotlivých části révy vinné a využití jak v kosmetickém, tak v potravinářském i farmaceutickém průmyslu. Závěrečná část je věnována jednotlivým typům extrakcí a metodám stanovení celkových fenolických látek. Experimentální část se zabývá optimalizací extrakčního procesu za účelem získání extraktu s nejvyšším množstvím celkových fenolických látek s ohledem na provozní náklady na výrobu. Jsou zkoumány faktory ovlivňující obsah fenolických látek jako druh rozpouštědla a délka extrakce. Jako optimální rozpouštědlo se ukázal 50% ethanol. Nakonec u námi zvoleného extraktu byly stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti jako je hustota, pH a index lomu, které byly použity k vytvoření bezpečnostního listu. Extrakt byl zapracován do kosmetických výrobků.
|
|
|
Rafinace a charakterizace oleje získaného z hroznových jader
Prchal, Miroslav ; Vítová, Eva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem extrakce vinného oleje ze semen Révy vinné, rafinací extrahovaného oleje a charakterizací vinného oleje. Vinný olej byl extrahován z hroznových semen získaných ze zářijové sklizně v roce 2018 z vinařství Vavříček (Březí u Mikulova, Česká Republika). Získané výlisky byly směsí odrůd Veltlínské Zelené a Saugvinon Blanc. Olej byl extrahován ze separovaných semen použitím extrakce do kapaliny (n-hexanu). Výtěžky extrakce byly porovnány s teoretickými výtěžky získanými pomocí odlišných extrakčních metod a s výtěžky jiných olejnin. Pro rafinaci bylo zvoleno několik kroků, kde bylo hlavním cílem odstranit lipofilní barviva ze vzorku pomocí vybraných adsorbentů. Výsledky čištění byly ověřeny pomocí tenkovrstvé a vysokoúčinné chromatografie. K charakterizaci oleje byla využita metoda plynové chromatografie, kde se porovnáním profilů mastných kyseliny zjišťoval vliv rafinace na složení oleje. V poslední řadě byly porovnány profily mastných kyselin ve vzorku získaným lisováním za studena a ve vzorku extrahovaným n-hexanem. Výsledky práce dokazují, že odpad vznikající lisováním hroznů je hodnotná surovina, kterou je možné využít například na extrakci vinného oleje a také k získávání pigmentů (chlorofyl).
|
host ::
RSS.