|
|
Vládní výdaje na vzdělávání
ŠMEJKALOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vládními výdaji na vzdělávání v České republice. Vzdělávání je charakterizováno jako veřejně poskytovaný statek. Práce se zabývá důvody, proč je pro stát vhodné vzdělávání financovat z veřejných rozpočtů. Klasifikuje vzdělávání v České republice a popisuje způsob veřejného financování vzdělávání. Zdrojem dat jsou převážně hodnoty ze statistické databáze OECD. Důležitou částí této práce je analýza výše a dynamiky vládních výdajů na vzdělávání v mezinárodním srovnání. Komparace vládních výdajů na vzdělávání se provádí pomocí několika ukazatelů, jako jsou vládní výdaje na vzdělávání vyjádřené v poměru k HDP, vládní výdaje na vzdělání přepočtené na jednoho obyvatele, vládní výdaje na vzdělávání vyjádřené jako poměr k celkovým vládním výdajům a procentní srovnání financování vzdělávacích institucí státem a soukromým sektorem. Z výsledků analýz je zřejmé, že Česká republika má vládní výdaje na vzdělávání nižší, než je průměr zemí OECD. Důležitou součástí práce je hledání souvislostí mezi vládními výdaji na vzdělávání a Better life indexem. Tento index umožňuje srovnání blahobytu napříč zeměmi na základě jedenácti ukazatelů, které OECD považuje za zásadní z hlediska životních podmínek a kvality života. Při srovnání postavení České republiky v hodnotách proměnné vzdělávání v Better life indexu jsme došli k závěru, že Česká republika v hodnocení vzdělávání v Better life indexu byla výše než v analýzách vládních výdajů na vzdělávání. Pomocí korelační analýzy byl určen vztah mezi výší vládních výdajů na vzdělávání a některými indikátory Better life indexu, jedná se o indikátory počet let ve vzdělávání, kvalita podpůrné sítě a spokojenost se životem.
|
|
|
Is inflation in Ghana a monetary phenomenon?
Addo, Grace Naa Kalei
ABSTRAKT Inflace je problematický makroekonomický faktor, který ovlivňuje většinu ekonomik, včetně Ghany. Nekonzistentní nařízení ztěžují zákonodárcům dos-ažení cílové míry inflace, což vede k negativním dopadům na životní úroveň. Inflace je klíčovým ukazatelem ekonomické výkonnosti země a Ghana byla nadměrnou inflací vážně postižena. Cílem práce je zlepšit vypovídací schop-nost modelů pro prognostiku inflace v Ghaně prostřednictvím identifikace klíčových makroekonomických proměnných, vyhodnocením různých ekonometrických přístupů a vytvořením předběžné předpovědi míry inflace pomocí vícenásobné regresní analýzy a metody Walk-through. Analýza byla realizována na sekundárních datech z Ghany. Výsledek analýzy ukazuje nega-tivní vztah mezi růstem HDP a mírou inflace v dlouhodobém horizontu, ale pozitivní vztah v krátkodobém horizontu. Vládní výdaje měly v dlouhodobém horizontu pozitivní vliv na inflaci, ale negativní vliv v krátkodobém horizontu. Široký peněžní růst a reálný efektivní směnný kurz neměly na inflaci význ-amný vliv. Studie také zjistila významný růstový trend u širokých peněz a významné ovlivňující faktory v BOG, míře inflace a míře růstu HDP. Reálný efektivní směnný kurz a vládní výdaje nehráli významnou roli.
|
|
|
Rozdíly ve struktuře a dynamice vládních výdajů vybraných evropských zemí
MOJŽÍŠKOVÁ, Markéta
Hlavním cílem této práce je najít podobnosti a rozdíly ve struktuře a dynamice vládních výdajů s důrazem na nalezení příčinných souvislostí ve vybraných zemí Evropy. Teoretická část této práce je zaměřena na funkci veřejných financí, úlohu vládního sektoru a mezinárodní klasifikaci vládních výdajů. Dále se zaměřuje na vlivy, které působí na velikost a strukturu vládních výdajů na základě empirických studií. Analytická část této práce obsahuje výpočty vládních výdajů, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Všechny skupiny jsou zkoumány v procentech a v přepočtu per capita na základě vzorců diskutovaných v metodice.
|
|
|
Vliv investic EU na stabilitu hospodářského rozvoje prostřednictvím vládních výdajů
Kroc, Patrik ; Vozárová, Pavla (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem moji bakalářské práce je otestovat hypotézu, že růst alokace prostředků z rozpočtu Evropské unie skrze Evropské strukturální a investiční fondy podporuje v příjmových zemích tvorbu HDP a redukuje nezaměstnanost. Ekonometrickou analýzu provádím zejména metodou fixních efektů na panelových datech zahrnujících agregovaná roční pozorování z 26 členských zemí Evropské unie v období 2004-2014, respektive z 21 zemí EU v období 2000-2014. Zahrnutím objemu poskytnutých dotací skrze strukturální fondy do modelu růstu Nové keynesiánské ekonomie a modifikovaného modelu nezaměstnanosti prezentovaného v díle Fedeliové a kol. (2014) se mi nepodařilo výše zmíněnou hypotézu potvrdit. Problém částečně tkví ve vytěsňování veřejných výdajů do alternativního užití, čemuž Evropská komise nedokáže efektivně zabraňovat.
|
|
|
Struktura vládních výdajů a ekonomický růst
Všetičková, Simona ; Potužák, Pavel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vliv struktury vládních výdajů na ekonomický růst. Jejím cílem je identifikace růstových a proti-růstových složek vládních výdajů. Teoretický model vychází z teorie endogenního růst a objasňuje působení produktivních a neproduktivních výdajů na hospodářský růst. Otázka skladby veřejných výdajů a případné implikace pro růst země je analyzována pro 18 Evropských zemí v období 1996-2012. Empirická část práce je založena na ekonometrické analýze panelových dat. Z výsledků empirické analýzy je možné usuzovat, že realokace veřejných zdrojů ve prospěch vzdělání a zdravotnictví, by měla kladný vliv na hospodářský růst. Naopak zvýšení sociálních výdajů a výdajů na obranu je spojeno s poklesem ekonomického růstu.
|
host ::
RSS.