|
|
Příčiny příjmové nerovnosti v Evropské Unii
Sýkorová, Barbora ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu příjmové nerovnosti. Zkoumá její výskyt a analyzuje její příčiny na území Evropské Unie pomocí metody fixních efektů a třech testů robustnosti na panelových datech z 23 zemí v časovém období 2005 -- 2013. Příčiny jsou rozděleny na socio-demografické faktory, faktory trhu práce aglobalizační změny. Potvrzuje se vliv terciárního vzdělání na distribuci příjmů, které negativně koreluje s Giniho koeficientem. Podíl lidí starších 65 let v obyvatelstvu a počet jednočlenných domácností na jejich celkovém počtu korelují pozitivně s výší příjmové nerovnosti. Dále se významně projevuje působení následujících faktorů: výskyt pracovních smluv s částečným úvazkem a daňové zatížení práce. Vyšší počet pracovních úvazků na dobu určitou způsobuje snižování příjmové nerovnosti, což je v rozporu s teoretickým předpokladem.
|
|
|
Impact of income inequality on quality of tertiary education: Should professors from Cambridge thank to Robin Hood?
Jedlička, Roman ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Kvalitu vysokých škol ovlivňuje mnoho faktorů. Současný výzkum nejčastěji pracuje s čistě ekonomickými veličinami jako HDP, výdaje na terciární vzdělání atd. Objevují se ovšem i práce, které zkoumají vliv sociálních aspektů na kvalitu terciárního vzdělání. V této práci jsem zkoumal, jaký vliv na kvalitu terciárního vzdělání má rozdělení příjmů ve společnosti. Pomocí analýzy socioekonomických dat z 76 zemí se mi podařilo dokázat, že neexistuje lineární vztah mezi rozdělením příjmů ve společnosti a kvalitou terciárního vzdělání. Dále se mi podařily identifikovat hlavní veličiny, které ovlivňují kvalitu terciárního vzdělání -- velikost populace, HDP na obyvatele a fakt, že v dané zemi je hlavním jazykem angličtina. Modifikovaná verze modelu ukázala také pozitivní vliv výdajů na vědu a výzkum na kvalitu terciárního vzdělání.
|
|
|
Příjmová nerovnost a daňová zátěž v zemích EU
Yankova, Svetlana
Tato bakalářská práce je zaměřena na ověření vztahu mezi výší daňové zátěže a příjmové nerovnosti obyvatelstva v zemích EU, dále identifikace dalších faktorů, které ovlivňují distribuci příjmů ve společnosti a systematizace možností měření příjmové nerovnosti a daňového zatížení se zaměřením na jejich výhody a nevýhody.
|
|
| |
|
|
Analýza redistribuce příjmů ve společnosti USA v 70. a 80. letech
Jón, Jiří ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Tato předkládaná práce analyzuje období hospodářsko-politických opatření prezidenta Spojených států Ronalda Reagana a jejich dopady na příjmovou nerovnost. Odklon od keynesiánských intervencionistických opatření vlád znamenal návrat k tradiční, modernizované, neoklasické ekonomii v popředí se Školou strany nabídky. Změna fiskální politiky, deregulace, důsledky globalizace a změna v poptávkových faktorech po práci je příčinou větší chudoby pro dětskou populaci či afroamerické a hispánské domácnosti. Pomocí tradičních metod měření úrovně nerovnosti v příjmech dokazuji, že tato populární Reaganova hospodářská politika měla pozitivní dopad pro osoby vysoko příjmové, či osoby s vysokoškolským diplomem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Míry kvality klasifikačních modelů a jejich převod
Hanusek, Lubomír ; Hebák, Petr (vedoucí práce) ; Řezanková, Hana (oponent) ; Skalská, Hana (oponent)
Prediktivní sílu klasifikačních modelů lze vyhodnotit různými ukazateli. V oblasti data miningu (dále DM) se nejvíce využívají míry Giniho koeficient, Kolmogorovova-Smirnovova statistika a lift. Tyto míry jsou založeny na zcela rozdílném způsobu výpočtu a je-li analytik zvyklý používat jednu z těchto měr, může být pro něj těžké udělat si představu o kvalitě modelu vyhodnoceném jinou mírou. Tato práce si klade za cíl nalézt mezi jednotlivými mírami převodní mechanismus. Přestože hlavní důraz je kladen na tři výše uvedené míry, práce se zabývá i dalšími ukazateli, a to sensitivitou, specificitou, celkovou správností a plochou pod ROC křivkou. Při vývoji DM modelů často vzniká potřeba pracovat nikoli s původním základním souborem o rozsahu miliónů či desítek miliónů pozorování, ale s výběrem, který je stratifikovaný dle hodnot vysvětlované proměnné Y. Vyhodnotí-li se pak model na stratifikovaných datech, vzniká potřeba vědět, jak se jednotlivé míry změní při přepočtu na základní soubor. Tato práce popisuje způsob, jak tento převod uskutečnit. Součástí této práce je i softwarová aplikace, která výše uvedené převody umožňuje. S její pomocí lze nejen převádět jednu míru kvality na druhou, ale také převádět míry získané na stratifikovaném souboru na soubor základní. Výstupem této aplikace je vedle požadovaných měr (sensitivita, specificita, celková správnost, Giniho koeficient, Kolmogorovova-Smirnovova statistika) také konfuzní matice a grafy kvality (lift křivka, gains křivka, ROC křivka a KS křivka). Internetová adresa, kde lze aplikaci stáhnout, a také uživatelský manuál k této aplikaci jsou součástí této práce. Veškerá teorie popsaná v této práci byla ověřena na reálných datových souborech.
|
|
|
Komparace redistribuce příjmů prostřednictvím dávek státní sociální podpory v České republice a Velké Británii
Trávníčková, Jana ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Bauernöplová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání příjmové nerovnosti mezi občany České republiky a Velké Británie. Jedná se o komparaci, která hodnotí státní redistribuci příjmů prostřednictvím dávek státní sociální podpory. Poskytuje informace o tom, ve které zemi existuje větší příjmová nerovnost v rozdělení příjmů mezi domácnostmi a zda se příjmová nerovnost mezi občany sníží díky vyplacení těchto dávek, či nikoliv. Teoretické části práce se věnují vysvětlení základních pojmů (jako je redistribuce příjmů, nástroje redistribuce, vztah mezi sociální politikou a redistribucí) a nástrojům pro měření příjmové nerovnosti (Lorenzova křivka, Giniho koeficient, Robin Hood index, Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20). V textu jsou dále popsány jednotlivé dávky státní sociální podpory obou zemí. Hlavní výzkumná část obsahuje výpočty a grafická znázornění všech výše uvedených ukazatelů. Výsledné hodnoty jsou porovnány a dosažené výsledky shrnuty.
|
|
|
Progresivita daně z příjmů
Číž, Bronislav ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Weberová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozložením využívání nezdanitelných částí základu daně, resp. jejich vlivem na nerovnost v rozdělení příjmů či základu daně různými příjmových skupin obyvatel v České republice. Zkoumání redistribučních efektů celkových i jednotlivých nezdanitelných částí základu daně je provedeno ukazateli měřících míru redistribuce. Diplomová práce také obsahuje analýzy, které nezdanitelné části základu daně se ve sledovaném období let 1997 až 2005 využívaly nejvíce, a to jak v čase, tak v jakém poměru k ostatním, ale i u jednotlivých skupin poplatníků. Další analýzy přinášejí údaje o snížení základu daně, a z něj plynoucích daňových úspor jednotlivých skupin poplatníků, stejně jako redistribuční dopad a hodnoty ukazatelů měřících míru redistribuce konkrétních nezdanitelných částí základu daně.
|
host ::
RSS.