|
|
Vliv mezinárodních organizací na britsko-španělský spor o Gibraltar
Slovák, Jan ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Savin, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem mezinárodních organizací na britsko-španělský spor o Gibraltar. Organizacemi, které byly vybrány pro zhodnocení tohoto vlivu, jsou OSN, NATO a Evropská unie. Práce zkoumá vývoj sporu od 50. let až do počátku 21. století. Ohledně OSN se práce zaměřuje především na jednání Speciální komise pro dekolonizaci v 60. letech. V části věnované NATO se práce zabývá především otázkou vlivu vstupu Španělska do NATO na spor a na vstup Španělska do vojenských struktur NATO. V kapitole vlivu Evropské unie na spor se práce zabývá především problematikou vlivu sporu na evropskou legislativu. Neopomíjí se ani vliv mezinárodních organizací na vnitřní vývoj na poloostrově. Práce došla k závěru, že mezinárodní organizace fungovaly ve sporu spíše jako prostředník a donucovací prostředek k bilaterálním jednání. OSN se stavila ve svých rezolucích na stranu Španělska, ale neměla donucovací prostředky k prosazení svých cílů. NATO mělo hlavně nepřímý vliv na spor, podobně jako Evropská unie. Ta se do sporu zapojovala hlavněz když ovlivňoval evropskou legislativu.
|
|
|
Britsko-španělský spor o Gibraltar v letech 1953-1985
Chundelová, Kateřina ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku britsko-španělského sporu o Gibraltar mezi lety 1953-1985, snaží se analyzovat vývoj sporu a proměny postojů a přístupu Velké Británie a Španělska k Gibraltaru. Hlavní důraz je kladen na proces britsko-španělských diplomatických jednání a jeho úspěchy či neúspěchy v závislosti na mezinárodním dění a vnitropolitickém dění ve Velké Británii, Španělsku a na Gibraltaru. Jako jedním z hlavních důsledků sporu ve druhé polovině 20. století se práce zabývá španělskou restriktivní politikou a jejím vyvrcholením v podobě úplné blokády Gibraltaru. Pozornost je zaměřena i na činnost mezinárodních organizací (Organizace spojených národů, Evropské hospodářské společenství, Severoatlantická aliance) a jejich roli v britsko-španělském sporu o Gibraltar.
|
|
|
Gibraltarský nacionalismus pohledem teorie secese
Páchová, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Gibraltar je jediné závislé území v Evropě. Ač se jedná o malé území, mísí se zde různé vlivy, které dohromady utváří takzvanou gibraltarskou otázkou. Gibraltar patří Spojenému království Velké Británie a Severního Irska. Jedná se o kolonii, která ovšem disponuje značnou autonomií. Proces získávání větší samostatnosti pro toto území na jihu Evropy začal po druhé světové válce. Gibraltarské národní uvědomění bylo z velké míry formováno právě vymezováním se vůči Londýnu a především vůči Španělsku. V diplomové práci zkoumám proces národního uvědomění pohledem teorií secese. Pokládám si otázku, proč gibraltarský nacionalismus a touha po samostatnosti doposud nevedla k nezávislému státu? Proč Gibraltar zůstává i nadále ve svazku s britskou královskou korunou? V rámci výzkumu se věnuji i gibraltarskému nacionalismu z pohledu Gibraltařanů. Zkoumám, kdo jsou Gibraltařané? Považují se za národ? Jak své přesvědčení odůvodňují? A jsou spokojení se stávajícím ústavním pořádkem na Gibraltaru? Pomocí teorií secese docházím k závěru, že na Gibraltaru se vyvinul svébytný národ, který si chce rozhodovat o své budoucnosti sám. Poskytnutá autonomie mu to ve většině oblastí dovoluje. O nezávislost a odtržení od Spojeného království Gibraltařané v současné době neusilují. Stávající nastavení vztahů jim vyhovuje,...
|
|
|
Gibraltar v mezinárodních vztazích
Vodenka, Aleš ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Žalek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením Gibraltaru v mezinárodních vztazích. Problematiku řeším v kontextu procesu dekolonizace. Zaměřil jsem se především na analýzu vývoje a současné pozice tohoto britského zámořského území. Od druhé poloviny minulého století je území značně ovlivněné britsko španělským sporem o jeho suverenitu. Práce představuje oblast gibraltarské otázky, jež směřuje ke schopnosti rozhodnout, zdali je dnes možné území označit za de facto dekolonizované. Teoreticky je totiž Gibraltar stále zařazen na Seznamu nesamosprávných území OSN, tzn. mezi územími očekávající dekolonizaci. Na základě pochopení konceptu dekolonizace, zhodnocení politicko historického vývoje Gibraltaru, zasazením problematiky do rámce OSN a zvážením argumentů relevantních aktérů v návaznosti na územní spor docházím ke zjištění, že mezinárodnímu uznání území za dekolonizované brání právě přetrvávající britsko španělský spor. V souvislosti se základním principem mezinárodního práva - právem na sebeurčení - je přitom paradoxní, že samotní obyvatelé Gibraltaru se pro nynější statut své země nejen vyslovili, ale sami se o jeho podobu zasloužili, z čehož vyplývá, že se v současnosti jako reziduum koloniální nadvlády nepovažují.
|
|
|
Britsko-španělský spor o Gibraltar
KOHÚTOVÁ, Alena
Bakalářská práce pojednává o již přes tři sta let trvajícím britsko-španělském sporu o Gibraltar. Práce je rozdělena do čtyř hlavních celků, přičemž první z nich přinese obecné informace o geografii, demografii a hospodářství Gibraltaru, druhá část bude pojednávat o vývoji britského panství na území Gibraltaru od doby uzavření Utrechtského míru roku 1713. Třetí část se bude zabývat dosavadními španělskými pokusy o dobytí svého ztracené území a část poslední bude o aktuálních britsko-španělských sporech, a také o Gibraltaru jako součásti Evropské unie. Práce bude začínat úvodem a zakončena závěrem, doplněným o resumé ve španělštině.
|
host ::
RSS.