|
|
Krajinomalba Caspara Davida Friedricha a Gerharda Richtera
PROCHÁZKOVÁ, Adéla
Cílem práce je komparace krajinomalby Caspara Davida Friedricha a Gerharda Richtera. Na oba malíře je nahlíženo jednotlivě, případně skrze otázku inspirace. Stěžejními body je šest krajinomaleb, které jsou interpretovány nejprve zvlášť, a později souborně. Metodologickým rámcem byla zvolena recepční estetika. Důraz je kladen na prázdná/otevřená místa v obrazech jakožto vstupu pro diváka. Stranou nezůstanou umělecké vklady obou autorů zahrnující jejich práce s přírodou, krajinou a touhou po poznání či kráse. Důležitý je v práci pojem romantický(á), jenž je nutno konfrontovat v rámci tradičního a moderního pojetí. K tradičnímu pojetí se váže estetická kategorie vznešena, která se v moderním pojetí Gerharda Richtera transformovala do vizuální zkušenosti. Obě kritéria malby korespondují s otázkou po diváckém očekávání/odhalení/rozpoznání viděného. Richter s tématem rozpoznávání pracuje pomocí fotomalby, která nálěží filozofickému výkladu. Komparovány nebudou jen krajinomalby, ale také umělecké přístupy autorů k významu obrazu. Na Friedrichovy prvky v krajinomalbě musíme nahlížet jako na hieroglyfy, zatímco Richter nechává význam obrazu doplnit samotné diváky. Závěrem práce je porovnání krajinomaleb na základě divácké recepce 19. a 20. století. Interpretaci znesnadňuje přítomnost emocí v procesu dívání se, což tato práce také krátce zohledňuje. Vizualizace krajiny v pojetí C. D. Friedricha, která se může projevit v díle G. Richtera, se podobně manifestuje i skrze jinou současnou tvorbu - dokumentární film, fotografie, videohry, jejichž konkrétní příklady stručně popisuje poslední podkapitola. Celá práce mapuje prvotní autorčin impulz v zájmu o Richterovu krajinomalbu v souvislosti s předešlými nabytými vizuálními a teoretickými zkušenostmi krajinomalby C. D. Friedricha.
|
|
|
Apropriace a recyklace mediálních obrazů
Černá, Iveta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Apropriace a recyklace mediálních obrazů se zabývá tím, jakými způsoby se mediální obrazy dostávají mimo svůj původní kontext a jak tento proces mění jejich funkci a významy. Práce sestává ze tří částí. První část čtenáře seznamuje s metodou apropriace a recyklace, a to jak s jejími počátky, tak i s jejími specifiky. Druhá část se zabývá tím, co jsou ikony a jak je využívá umění. K tomu je nejdříve potřeba uvést základní sémiotické pojmy, abych se dále mohla věnovat tomu, jak se posouvá význam a jak fungují mediální ikony. V třetí části se věnuji konkrétním případům apropriace a recyklace, které jsou podle charakteru rozděleny do jednotlivých podtémat malířství, politická ikonografie, modely a autorovo promítnutí sebe sama do fotografických ikon. Čtvrtá část se zabývá apropriací a recyklací mediálních obrazů ve vztahu k autorským právům. Zahrnuje podkapitoly o českém autorském právu i o licencích Creative Commons, o teoretických návrzích svobodné kultury a o konkrétních případech apropriace zajímavých z hlediska porušení autorských práv.
|
host ::
RSS.