|
|
The Anglo-American "Special Relationship" in the Period of Gordon Brown's Government: the Case Study of Finding Solutions to Financial Crisis
Bábiková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Centrálnou témou bakalárskej práce je fenoménom "zvláštnych vzťahov" medzi Veľkou Britániou a Spojenými štátmi americkými. "Zvláštne vzťahy", ktoré sa najčastejšie spomínajú v oblasti bezpečnostnej a vojenskej spolupráce, sú tak v práci aplikované predovšetkým na oblasť ekonomickej diplomacie v období riešenia svetovej finančnej krízy. Práca si v prvom rade určila, či je možné z hľadiska ekonomiky hovoriť o britsko-amerických "zvláštnych vzťahoch". Po tomto určení pristúpila k hodnoteniu toho, do akej miery zasiahli a ovplyvnili britsko-americké "zvláštne vzťahy" riešenie finančnej krízy, ktorá vypukla v roku 2008. Za najdemonštratívnejšie ukážky použila práca príklady ekonomickej diplomacie pred a počas summitov lídrov krajín G20. Práca je zameraná na funkčné obdobie britského premiéra Browna. Okrem vysvetlenia samotného riešenia krízy poskytuje aj čiastočný prehľad hlavných udalostí, ktoré sa počas jeho vlády odohrali a ovplyvnili vývoj "zvláštnych vzťahov". Väčšina práce sa avšak sústredí predovšetkým na úlohu Browna a britsko-americkej diplomacie pri riešení finančnej krízy.
|
|
|
The Anglo-American "Special Relationship" in the Period of Gordon Brown's Government: the Case Study of Finding Solutions to Financial Crisis
Bábiková, Jana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Centrálnou témou bakalárskej práce je fenoménom "zvláštnych vzťahov" medzi Veľkou Britániou a Spojenými štátmi americkými. "Zvláštne vzťahy", ktoré sa najčastejšie spomínajú v oblasti bezpečnostnej a vojenskej spolupráce, sú tak v práci aplikované predovšetkým na oblasť ekonomickej diplomacie v období riešenia svetovej finančnej krízy. Práca si v prvom rade určila, či je možné z hľadiska ekonomiky hovoriť o britsko-amerických "zvláštnych vzťahoch". Po tomto určení pristúpila k hodnoteniu toho, do akej miery zasiahli a ovplyvnili britsko-americké "zvláštne vzťahy" riešenie finančnej krízy, ktorá vypukla v roku 2008. Za najdemonštratívnejšie ukážky použila práca príklady ekonomickej diplomacie pred a počas summitov lídrov krajín G20. Práca je zameraná na funkčné obdobie britského premiéra Browna. Okrem vysvetlenia samotného riešenia krízy poskytuje aj čiastočný prehľad hlavných udalostí, ktoré sa počas jeho vlády odohrali a ovplyvnili vývoj "zvláštnych vzťahov". Väčšina práce sa avšak sústredí predovšetkým na úlohu Browna a britsko-americkej diplomacie pri riešení finančnej krízy.
|
|
|
Pozice Evropské unie v rámci G-20
Červinková, Iveta ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Cílem práce je posouzení reálné pozice Evropské unie ve světové ekonomice a zhodnocení její schopnosti formulovat jednotné zájmy, priority a cíle členských států a posléze prosadit jejich přijetí na mezinárodní scéně. Práce je rozdělena do tří kapitol. První je věnovaná globální a ekonomické governanci a skupině G20, která představuje fórum pro mezinárodní spolupráci v oblasti ekonomických a finančních problémů. Jedním z dvaceti členů G20 je Evropská unie, na níž je zaměřená druhá kapitola práce. Aktuální postavení Unie ve světové ekonomice je v této práci zkoumané z hlediska makroekonomických ukazatelů a hospodářské, fiskální a obchodní politiky. Poslední část práce je věnovaná vyjednávací síle Unie v rámci G20. Vyjednávací síla je hodnocena na základě postoje Evropské unie k projednávaným tématům G20 a skutečně přijatých závěrů summitů. Na závěr práce je zhodnocena síla a pozice Unie v rámci skupiny G20.
|
|
| |
|
|
Global governance: pojem a aktuální reformy
Brož, Ondřej ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Global governance se nachází na historickém rozcestí. Systém reflektující rozložení sil ve světě z první poloviny 20. století zůstal do velké míry nezměněn a ukazuje se jako značně neaktuální. Nedostatečné reflektování změn, zejména zapojení rozvojových zemí do dění ve světě způsobuje nedůvěryhodnost global governance. Cílem této práce je tedy poukázat na tyto změny, popsat aktéry global governance a analyzovat možné směry vývoje do budoucnosti. Práce se z důvodu velmi široké problematiky omezuje zejména na ekonomickou dimenzi global governance. Ukazuje, proč by základními kameny nové global governance měly být Mezinárodní měnový fond, skupina G20 a Valné shromáždění OSN a poukazuje na změny, které jsou potřebné k tomu, aby co nejvíce reflektovaly současnou podobu světa a zvýšily tak legitimitu, efektivitu a akceschopnost zmíněných institucí
|
host ::
RSS.