|
|
Detekce biogenních aminů z pohledu indikátoru kažení potravin u vybraných druhů ryb
Jurečková, Daniela
Cílem této bakalářské práce bylo stanovit obsah a koncentraci biogenních aminů v průběhu skladování ve vzorcích sladkovodních ryb – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), okoun říční (Perca fluviatilis) a sumeček africký (Clarias gariepinus); a mořských ryb – losos obecný (Pleuronectes platessa), treska obecná (Gadus morhua) a platýs obecný (Pleuronectes platessa). Stanovení biogenních aminů ve vzorcích ryb bylo provedeno pomocí iontově-výměnné chromatografie s VIS detekcí. V analyzovaných vzorcích byly v nejvyšších koncentracích detekovány tyto biogenní aminy: kadaverin, putrescin, tyramin a histamin. V zanedbatelném množství se tvořil spermidin a spermin. V porovnání s ostatními rybami byl ve vzorku lososa detekován signifikantní růst histaminu, kadaverinu, putrescinu a tyraminu.
|
|
|
Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perea, Silvia (oponent) ; Kalous, Lukáš (oponent)
- ABSTRAKT - Ryby jsou nejrozmanitější skupinou obratlovců na Zemi, z nichž polovinu tvoří sladkovodní druhy, i když obývají prostor, který zabírá pouhých 0,01 % světové vodní plochy. Balkán je považován za evropský hotspot biologické diverzity, a obzvlášť jeho jižní část je uznávána jako centrum ichtyologické rozmanitosti, vyznačující se výjimečnou diverzitou a vysokým stupněm endemismu. V rámci jižního Balkánu vyniká jónský ekoregion, který je, díky velmi složité geologické historii, jednou z nejizolovanějších ichtyologických oblastí v Evropě. Téměř všechny druhy sladkovodních ryb obývajících jónskou oblast jsou endemické a většina z nich má velmi malý areál rozšíření s výraznou geografickou strukturou. Západoegejská oblast je naopak považována za druhově chudý ekoregion v rámci jižního Balkánu, přestože se zde rovněž vyskytuje značný počet endemických druhů. Jakkoli je oblast jižního Balkánu zajímavá z hlediska ichtyofauny, o mnoha druzích ryb, které ji obývají, dosud nejsou dostatečné znalosti. V této práci se zabýváme dvěma rody, Pelasgus a Telestes, patřícíh do nejrozmanitější čeledi v této oblasti (Leuciscidae), s cílem lépe porozumět historickému šíření sladkovodních ryb na jižním Balkáně, jejich kolonizačním cestám z Asie do Evropy a odhalit, které překážky v jejich šíření podnítily jejich speciaci...
|
|
| |
|
|
Jak se stát kriticky ohroženým druhem: revize rozšíření a stavu populací karase obecného (Carassius carassius)
Janda, Benedikt ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Lojkásek, Bohumír (oponent)
Karas obecný (Carassius carassius) je původním druhem ryby v avropských stojatých a mírně tekoucích vodách. Díky vysoké odolnosti vůči nepříznivým abiotickým podmínkám obýval rovněž zarostlá mrtvá ramena řek, tůně a záplavová území. Přes svou odolnost vykazuje tento druh od poloviny 20. století snižování stavů, či úplný ústup z některých stanovišť. Na vině jsou přímé zásahy člověka, kam patří rybolov, rybochov a eliminace vhodných stanovišť v důsledku fragmentace krajiny v rámci protipovodňových opatření. Vliv člověka pokračoval zavlečením dalších druhů zejména pak karase stříbřitého (Carassius gibelio) a dalších zástupců taxonů původního komplexu Carassius auratus. Ti díky gynogenetickému způsobu rozmnožování a odolnosti vůči abiotickým vlivům silně konkurují původnímu druhu. Nakolik je situace původního karase obecného kritická a jak k ní historicky došlo reviduje formou literární rešerše tato bakalářská práce. Klíčová slova karas, gynogeneze, molekulárně-genetické metody, gen cytochom b, taxonomie, hybridizace, introdukce, mikrosatelity
|
|
|
Trofická struktura společenstva ryb v tocích nad vodní nádrží Lipno
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Příčné překážky, zejména přehrady, mají na přirozené vodní toky a v nich přítomná společenstva ryb výrazný vliv. Kaprovité druhy z vodních nádrží migrují proti proudu do oblastí přítoků, kde mohou měnit trofickou strukturu původních rybích společenstev. Cílem této práce bylo za využití metody analýzy stabilních izotopů popsat trofickou strukturu společenstva složeného převážně z kaprovitých a lososovitých druhů ryb na sedmi lokalitách na horním toku řeky Vltavy nad vodní nádrží Lipno. Byla určena trofická úroveň a šířka trofické niky jednotlivých druhů na lokalitách a vypočten překryv trofických nik. Následně bylo srovnáno postavení jednotlivých druhů v potravní síti a vyhodnocena možná potravní konkurence. Lososovité druhy měly širší trofické niky než druhy kaprovité a byl pozorován překryv jejich trofických nik s kaprovitými druhy, a to zejména s nikou jelce proudníka Leuciscus Leuciscus a plotice obecné Rutilus rutilus, což naznačuje potenciální konkurenci o potravu. Vliv přítomnosti kaprovitých druhů na šířku trofických nik lososovitých druhů se neukázal být statisticky významný. Z hlediska ochrany původních lososovitých druhů ryb by měla být pozornost zaměřena zejména na lipana podhorního Thymallus thymallus. Ten je ohrožován konkurencí o potravu působením kaprovitých druhů, zejména jelce...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.