|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
|
|
Přestavba zámku Hluboká v duchu historismu
NAUŠ, Stanislav
Ač zámek Hluboká patří k prvořadým ukázkám architektury romantismu, předkládaná bakalářská práce se pokusí prokázat, že proměna v duchu historismu stále nabízí řadu podnětných otázek. Protože přestavba Hluboké dosud postrádá monograficky uchopenou práci, autor nejprve čtenáře seznámí s hlavními protagonisty, kteří se na dnešní tváři zámku podepsali. Představeni budou klíčové okamžiky ze života knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzebergu (anglické cesty, manželství, další stavební objednávky), ale také oba architekti: Franz Beer, který netvořil pouze ve službách Schwarzenbergů, ale i jiných středoevropských rodů, a Franz Damasus Deworetzky, schwarzenberský stavební ředitel, jenž se proslavil dekorativními zakázkami. Na tyto poznatky naváže následující pojednání, které vytěží dochované plány, uložené v třeboňském archivu. Vedle již známých návrhů se autor pokusí interpretovat také dosud neznámé výkresy a porovnat je s výslednou realizací. Stranou zájmu nezůstane ani výklad o pozdějších změnách, které na zámku proběhly po Beerově odchodu. Kapitola zvolila netradiční styl výkladu, neboť není pojata chronologicky, nýbrž jako "procházka" kolem zámeckého exteriéru. Čtenář nejprve bude obeznámen s architekturou zahradních průčelí, pak se těžiště výkladu přesune na hlavní zámecké nádvoří. Ač v základních formách se charakter hlubockého zámku hlásí k anglické architektuře, autor se dále pokusí prokázat, že ke slovu přišla také inspirace středoevropskou soudobou architekturou. Na vybraných příkladech z anglického (Ashridge,...) i německého prostředí (Stolzenfels) bude nastíněna příbuznost Hluboké k dalším šlechtickým rezidencím. Tento příspěvek potvrdí nejen čilou výměnu informací o soudobém vkusu, ale díky zvolenému přístupu více vynikne jedinečnost architektonických prostředků, použitých na Hluboké. O výjimečnosti schwarzenberské rezidence se pokusí přesvědčit i závěrečné pojednání, kde shrnutí předkládaných informací umožní vyslovit názor, že hlubocký zámek sloužil svým majitelům nejen k důstojné reprezentaci, ale také jako projev úcty k rodové paměti.
|
|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
|
|
Dřevořezbářské práce v interiérech zámku Hluboká a jejich kontext v Čechách a na Moravě
KLIMEŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá podrobným zpracováním vývoje dřevořezeb v interiéru zámku Hluboká nad Vltavou. Jde o dřevořezby zhotovené v období historismu 19. století, tedy mezi léty 1838-1871. Návrhy pro řezbářské práce zhotovil vídeňský řezbář František Schroth spolu s Franzem Beerem. Práci pak provedli např. Jan Vondruška, Jakub Zeiner, Jan Pták a další. Práce je z větší části zaměřena na podíl architekta na vzniku dřevořezeb, dále jejich provedení a vztah k celkové výzdobě interiérů včetně intarzovaných parket. Nedílnou součást práce tvoří sepsaný výběrový katalog popisovaných místností na zámku Hluboká, včetně komparovaných lokalit - Lednice a Sychrov. Druhým a hlavním předmětem zkoumání je především komparace dřevořezeb v interiérech zámku Hluboká s dřevořezbami interiérů zmíněných dvou zámků.
|
host ::
RSS.