|
|
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
|
|
|
Analýza silového zatížení stopkových fréz s PCD s ohledem na jejich ostření
Trčka, Tomáš ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Měření silového zatížení je ve strojírenství velmi důležitým typem měření, kterým se dokáží analyzovat důležité aspekty v procesu obrábění. Mimo stanovení specifických materiálových konstant, lze analyzovat například různé strategie obrábění, rozdílné geometrie nástrojů nebo stav opotřebení břitů řezných nástrojů. Zejména posledními dvěma aspekty se věnuje předkládaná diplomová práce, kde jsou předmětem experimentu stopkové frézy s PCD destičkami ostřené rozdílnou technologií. V úvodní časti jsou teoreticky rozebrány řezné síly, jejich možnosti měření a technologie výroby fréz včetně jejich ostření – WEDM a EDM–G. Jedna kapitola je také věnována frézování plastových materiálu, jelikož použitý materiál obrobku během experimentu byl PVC. První experimentální část je věnována analýze naostřených nástrojů. Následuje měření silového zatížení pomocí piezoelektrického dynamometru, kde je následně analyzován vliv rozdílné geometrie nástrojů. Poslední řešený experiment sleduje, jak se měnily celkové řezné síly jednotlivých fréz naostřených rozdílnou technologií po určitých časových úsecích frézování.
|
|
|
Nové frézovací nástroje z rychlořezné ocelí pro hrubovací operace
Jaroš, Aleš ; Janáč, Alexander (oponent) ; Chladil, Josef (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na návrh, konstrukci a výrobu nového frézovacího nástroje pro hrubovací operace. V prvních kapitolách je podrobně popsána problematika rychlořezných ocelí, povlakovacích metod a technologie frézování. Nosnou částí práce je návrh, konstrukce a výroba frézovacího nástroje, který byl navržen na základě simulace obrábění. Nástroj je konstruován jako tříbřitá válcová čelní stopková fréza vyrobená z rychlořezné oceli, opatřená tzv. kompenzačními břity. Úkolem kompenzačních břitů je snížit, v ideálním případě potlačit, tahovou napjatost v patě zubu. Nástroj byl vyroben pomocí technologie přesného lití, dále následovalo broušení funkčních ploch, tepelné zpracování a depozice PVD povlaků (např. (Al,Ti)N). Navržený nástroj byl porovnán s katalogovými nástroji od společnosti ZPS – Frézovací nástroje. Pro dlouhodobé řezné zkoušky byla použita ocel ČSN 41 2050, frézovalo se za pomocí procesní kapaliny. Měřenými parametry bylo silové zatížení a hřbetní opotřebení břitu nástrojů, dále byla na základě získaných dat provedena statická analýza napjatosti a deformace nástroje. Povlakované nástroje byly dále monitorovány pomocí elektronové mikroskopie.
|
|
|
Výzkum řezného nástroje s diamantovou aktivní částí
Trčka, Tomáš ; Mrkvica, Ivan (oponent) ; Chladil, Josef (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce je zaměřena na výzkum v oblasti frézovacích nástrojů s diamantovou aktivní částí při obrábění jednoho z těžkoobrobitelných materiálů (Ti-6Al-4V). První kapitoly jsou věnovány teoretickému rozboru daného materiálu obrobku a polykrystalického diamantu (PKD) jako super-řezného materiálu. Jedna z teoretických kapitol je zaměřena také na technologie ostření nástrojů, pro které již tvrdost diamantu není zásadním faktorem. Nosnou částí práce jsou návrhy, konstrukce a výroba nástrojů s uvážením technologičnosti jejich konstrukce spolu s aplikací moderních trendů a technologií umožňujících inovaci a progresivní provedení – to z pohledu makro/mikro nástrojové geometrie a technologie samotného ostření destiček. Výzkum byl zaměřen na aplikaci vlastních utvářečů na čele destičky a konkrétních technologií ostření EDMG, WEDM a LASER. Jedna modifikace čelní plochy PKD destičky pomocí laseru byla následně aplikována na prototypové soudečkové fréze. Podrobná analýza vyrobených nástrojů a materiálu obrobku byla provedena elektronovou, optickou a digitální mikroskopií. Měřenými parametry při následné analýze obráběcího procesu bylo silové zatížení, opotřebení nástrojů, měření teploty pomocí termovizní kamery i analýza obrobeného povrchu ve formě měření mikrotvrdosti a drsnosti.
|
|
|
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
|
|
|
Analýza silového zatížení stopkových fréz s PCD s ohledem na jejich ostření
Trčka, Tomáš ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Měření silového zatížení je ve strojírenství velmi důležitým typem měření, kterým se dokáží analyzovat důležité aspekty v procesu obrábění. Mimo stanovení specifických materiálových konstant, lze analyzovat například různé strategie obrábění, rozdílné geometrie nástrojů nebo stav opotřebení břitů řezných nástrojů. Zejména posledními dvěma aspekty se věnuje předkládaná diplomová práce, kde jsou předmětem experimentu stopkové frézy s PCD destičkami ostřené rozdílnou technologií. V úvodní časti jsou teoreticky rozebrány řezné síly, jejich možnosti měření a technologie výroby fréz včetně jejich ostření – WEDM a EDM–G. Jedna kapitola je také věnována frézování plastových materiálu, jelikož použitý materiál obrobku během experimentu byl PVC. První experimentální část je věnována analýze naostřených nástrojů. Následuje měření silového zatížení pomocí piezoelektrického dynamometru, kde je následně analyzován vliv rozdílné geometrie nástrojů. Poslední řešený experiment sleduje, jak se měnily celkové řezné síly jednotlivých fréz naostřených rozdílnou technologií po určitých časových úsecích frézování.
|
|
|
Technologie frézování tenkostěnných součástí pro letecký průmysl
Ohnišťová, Petra ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozborem a návrhem technologií obrábění součástí pro letecký průmysl, které se vyznačují vysokou štíhlostí, sníženou tuhostí a na které se vztahuje vysoký požadavek na únavové vlastnosti. Součástí práce je dále experimentální ověření technologických návrhů za použití CNC obráběcího centra, vyhodnocení struktury povrchu na optickém mikroskopu s vysokým rozlišením ALICONA, měření silového zatížení pomocí aparatury KISTLER a únavové testování s vyhodnocením lomových ploch.
|
|
|
Nové frézovací nástroje z rychlořezné ocelí pro hrubovací operace
Jaroš, Aleš ; Janáč, Alexander (oponent) ; Chladil, Josef (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na návrh, konstrukci a výrobu nového frézovacího nástroje pro hrubovací operace. V prvních kapitolách je podrobně popsána problematika rychlořezných ocelí, povlakovacích metod a technologie frézování. Nosnou částí práce je návrh, konstrukce a výroba frézovacího nástroje, který byl navržen na základě simulace obrábění. Nástroj je konstruován jako tříbřitá válcová čelní stopková fréza vyrobená z rychlořezné oceli, opatřená tzv. kompenzačními břity. Úkolem kompenzačních břitů je snížit, v ideálním případě potlačit, tahovou napjatost v patě zubu. Nástroj byl vyroben pomocí technologie přesného lití, dále následovalo broušení funkčních ploch, tepelné zpracování a depozice PVD povlaků (např. (Al,Ti)N). Navržený nástroj byl porovnán s katalogovými nástroji od společnosti ZPS – Frézovací nástroje. Pro dlouhodobé řezné zkoušky byla použita ocel ČSN 41 2050, frézovalo se za pomocí procesní kapaliny. Měřenými parametry bylo silové zatížení a hřbetní opotřebení břitu nástrojů, dále byla na základě získaných dat provedena statická analýza napjatosti a deformace nástroje. Povlakované nástroje byly dále monitorovány pomocí elektronové mikroskopie.
|
host ::
RSS.