Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Charakteristika postav zamilovaných dívek v Lorkových dramatech
POLANSKÁ, Kristýna
V jádru této bakalářské práce stojí dramata španělského básníka a dramatika F. G. Lorky, ve kterých vystupují postavy mladých zamilovaných dívek patřící k typu divadelní postavy zvanému "innamorata" či "virgo". Autorka ve své práci tyto postavy analyzuje a vytváří souhrn jejich charakteristických vlastností. Povahu těchto postav srovnává se staršími vzory, vzniklými v době před nástupem dramatu F. G. Lorky. Autorka určí hranici vlivu starších, klasických konceptů na Lorkovy postavy a nalezne místa, kde k mísení a rozcházení těchto odlišných přístupů dochází.
Z Andalusie do New Yorku: Evoluce Lorcovy poezie
Gozonová, Renata ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na vývoj, k jakému došlo v oblasti básnické tvorby u španělského básníka Federica Garcíi Lorcy, a to od jeho pobytu v rodné Andaluzii, po období, které strávil v New Yorku. Úvodem si představíme avantgardní literární hnutí oné doby. Detailněji se zaměříme na Generaci 27, ke které Lorca náležel, a na poetiku, jakou tito básníci pěstovali. U Lorcy se nejprve podíváme na jeho život, osobnost jako člověka a básníka a poté přistoupíme k rozdělení jeho tvorby na dvě období: Andaluzie - rozebereme si Lorcovu přednášku na téma "cante jondo" a dvě jeho básnické sbírky, typické pro Lorcu Andaluzana, Zpěv na andaluskou notu a Cikánské romance. New York - přiblížíme si Lorcův pobyt v New Yorku a na americkém venkově a jak se toto prostředí odrazilo v jeho knize básní Básník v New Yorku. Závěrem shrneme obě období jeho tvorby.
Problematika lidské identity v tvorbě Federika Garcíi Lorky v kontextu krize evropského myšlení
Byronová, Lucie ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato práce se věnuje dvěma hrám a jedné básnické sbírce Federika Garcíi Lorky, Publikum (El público), Až uplyne pět let (Así que pasen cinco an͂ os) a Básník v New Yorku (Poeta en Nueva York), jež společně tvoří tzv. newyorský cyklus. Tato díla představují novou a specifickou fázi Lorkovy tvorby, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. My zde sledujeme několik charakteristických motivů a témat, jež se vztahují k problematice lidské identity, tedy jež řeší, jakým způsobem chápat jedince nebo lidskou existenci. Tuto tématiku se zároveň snažíme reflektovat na pozadí kulturního kontextu doby, v níž Lorca žil a tvořil, a jejíž atmosféra do značné míry souzní s jeho vlastními niternými pocity. Pojetí lidské existence zde zásadně ovlivňuje moment smrti, sledujeme tedy, jakým způsobem je smrt v daných dílech zobrazena a jaké motivy se s ní pojí, přičemž zde shledáváme podobnost mezi Lorkovým přístupem a některými myšlenkovými tendencemi daného období, především s filozofií Martina Heideggera. V této souvislosti se zaměříme také na autorův vztah ke křesťanství a využití křesťasnkých motivů v jeho básních a dramatech. V následujících kapitolách se soustředíme na motivy masky a formy, zabýváme se jednak problémem společenské přetvářky, jednak otázkou proměnlivosti lidského já v čase, dále pak...
Soudobá španělská literatura ve filmografii Maria Camuse; Dům Bernardy Alby, Úl, Nevinní svatí
Buršíková, Petra ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Holub, Jiří (oponent)
V bakalářské práci "Současná španělská literatura ve filmografii Maria Camuse; Úl, Nevinní Svatí, Dům Bernardy Alby" jsme se zaobírali odrazem španělské literatury v díle významného santanderského režiséra Maria Camuse. Soustředili jsme se především na porovnání originálních děl a jejich filmových adaptací a na analýzu témat a hodnot, jež zprostředkovávají tyto dvě formy umění svým příjemcům. V první kapitole jsme představili osobu Maria Camuse, jeho kořeny a umělecké tendence. Zaměřili jsme se na historicky-kulturní okolnosti, na jejichž pozadí se rozvíjelo Camusovo dílo a objasnili jsme si režisérův význam ve skupině nového španělského filmu, jež přinesla tehdejší španělské kinematografii odlišný náhled na zobrazovanou realitu. Druhá kapitola slouží jako krátký úvod do literárních a filmových vyjadřovacích prostředků, objasňuje nám hlavní rozdíly mezi nimi a prezentuje nám terminologii, s jejíž pomocí byly zpracovány následující kapitoly. V hlavní části, která celkově čítá tři kapitoly, jsme se zaměřili na samotnou podstatu této práce: tedy komparaci literární předlohy s filmovou adaptací, analýzu každé z nich a na jejím základě zhodnocení zvolených filmů z hlediska věrnosti originálu, převedení specifik literárního díla do filmového jazyka, estetického a etického přístupu a dalších. Konec každé kapitoly...
Z Andalusie do New Yorku: Evoluce Lorcovy poezie
Gozonová, Renata ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na vývoj, k jakému došlo v oblasti básnické tvorby u španělského básníka Federica Garcíi Lorcy, a to od jeho pobytu v rodné Andaluzii, po období, které strávil v New Yorku. Úvodem si představíme avantgardní literární hnutí oné doby. Detailněji se zaměříme na Generaci 27, ke které Lorca náležel, a na poetiku, jakou tito básníci pěstovali. U Lorcy se nejprve podíváme na jeho život, osobnost jako člověka a básníka a poté přistoupíme k rozdělení jeho tvorby na dvě období: Andaluzie - rozebereme si Lorcovu přednášku na téma "cante jondo" a dvě jeho básnické sbírky, typické pro Lorcu Andaluzana, Zpěv na andaluskou notu a Cikánské romance. New York - přiblížíme si Lorcův pobyt v New Yorku a na americkém venkově a jak se toto prostředí odrazilo v jeho knize básní Básník v New Yorku. Závěrem shrneme obě období jeho tvorby.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.